Aktuální číslo časopisu Ekonom
Role soudů je rok od roku důležitější a na rozhodnutí v klíčových kauzách společenského života čekají nejen právníci, ale také široká veřejnost. Příkladem mohou být rozhodnutí Ústavního soudu, která cílila na nejasnosti z rodinného práva. V prvním z nálezů se soudci zastali rodičů, kteří nechtěli nechat svou dceru naočkovat povinnou hexavakcínou, za což následně dostali od krajské hygienické stanice pokutu. Rodiče namítali, že se tak rozhodli z důvodu svědomí a myšlení. Ústavní soud už dříve uznal, že důvodem odmítnutí vakcíny může být náboženské přesvědčení, teď tuto výhradu přiznal i "světské" svobodě svědomí v širším slova smyslu.
V březnu Ústavní soud také rozhodl, že po rozvodu mají oba rodiče právo pečovat o dítě stejnou měrou. Situace, kdy se dítě vídá s jedním z rodičů jen sporadicky, je podle soudu v rozporu se zájmy dítěte. Ústavní soud tak reagoval na stížnost otce, jemuž Krajský soud v Plzni zkrátil schůzky s dcerou, aniž by o to žádal kterýkoliv z rodičů nebo opatrovník dítěte. O měsíc později soudci Ústavního soudu řekli, že za přítomnost otce u porodu se nemá platit. Rodičky podle nich mají ze zákona právo na přítomnost blízkého člověka na porodním sále a pouhá jeho přítomnost nesmí být zpoplatněna. "Nemocnice může pouze za férových podmínek vybírat platbu odpovídající přiměřeným nákladům na nadstandardní prostředky," uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Přelomovým byl také červnový nález Ústavního soudu, který zrušil zákaz osvojení dětí registrovanými partnery. Těm to zakazoval přímo zákon, přestože svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli. Tuto právní úpravu považoval Ústavní soud za nelogickou, iracionální a ve své podstatě diskriminační. "Nález je liberální a přitom přející 'klasické' rodině, důsledně chrání svobodu jednotlivce, ale je zdrženlivý ke snahám v pojetí rodiny nezodpovědně experimentovat," ocenil judikát Ústavního soudu Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu.
Přemety v pracovním právu
V červenci Nejvyšší soud široce vyložil přechod práv a povinností zaměstnanců v souvislosti se změnou nájemce prostor. Šlo o případ kavárny v Pardubicích, jejíž nový nájemce si přivedl nové zaměstnance. Podle soudu měl ale dál zaměstnávat pracovníky původního nájemce, protože došlo k "převodu činnosti", přestože nový nájemce nebyl v žádném smluvním vztahu s původním a ani neprojevil vůli od něj zaměstnance či činnost převzít. Soud pro tento závěr vyšel ze skutečnosti, že oba nájemci podnikají v pohostinství a že provozují kavárny v různých nákupních centrech po celé České republice.
Podle právníků je rozhodnutí překvapivé a jde i proti rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie. "Zákoník práce sice obsahuje ustanovení chránící zaměstnance v případě převodu činnosti jejich zaměstnavatele, vztahuje se ale na jiný typ případů. Například když podnikatel prodává továrnu i s veškerým výrobním zařízením," uvádí advokát Ondřej Kramoliš z Allen & Overy. Podle něj lze o automatickém přechodu zaměstnanců uvažovat pouze tehdy, jedná-li se o určitou "hospodářskou jednotku", která se převádí, a která si navíc i po převodu zachová svou podobu.
"Toto rozhodnutí může dopadnout mimo jiné i na advokátní kanceláře, které se rozhodnou ke změně sídla," uvádí příklad pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Petr Kotáb. "Mohlo by se stát, že jednoho dne budou postrádat své zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem už bude někdo jiný, nebo naopak shledají, že se jim personál kanceláře neočekávaně rozrostl," dodává.
Jako revoluční byl označován zářijový nález Ústavního soudu, který zpochybnil zákaz souběhu funkcí tak, jak ho dosud zakazoval Nejvyšší soud. Tomu vadily hlavně situace, kdy byl manažer jednatelem nebo členem představenstva a ve stejné firmě také například obchodním ředitelem, jehož pracovní náplní bylo řízení obchodních záležitostí firmy. Manažer by byl v takových situacích odměňován dvakrát za to samé, protože obchodní vedení náleží statutárnímu orgánu přímo ze zákona.
Podle Ústavního soudu se ale Nejvyššímu soudu nepodařilo uspokojivě obhájit a vysvětlit, proč by souběh funkcí měl být zakázán, protože české zákony nikdy takový zákaz neobsahovaly. Část odborné veřejnosti věří, že judikát povede ke změně rozhodovací praxe soudů směrem k povolování souběhů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 20 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
