Obavy z hackerů ve volebním roce sílí. Česko připravuje obranu a spolupracuje i s FBI

Blíží se podzimní volby do sněmovny, na začátku roku 2018 pak Češi budou vybírat svého prezidenta. Podle Národního bezpečnostního úřadu je to o důvod více, proč se mít na pozoru před hackerskými útoky. Ochránce české kybernetické bezpečnosti proto posiluje ochranu úřadů, které jimi mohou být ohroženy.

Vyšší ochrana se má týkat například Úřadu vlády nebo všech ministerstev, z nichž hackeři mohou získat informace a zneužít je v předvolební kampani. "Samozřejmě je nutné se na to přichystat. K hackerským útokům dochází každý den a je mylná představa, že se to Česku vyhne. A jak ukazují události v zahraničí, volby jsou pro některé hackery velmi zajímavé," vysvětluje kroky Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) jeho mluvčí Radek Holý.

Velká pozornost je kladena i na zabezpečení systémů nezbytných pro samotný průběh voleb. "Možnost ovlivňování voleb prostřednictvím narušení integrity či dostupnosti těchto systémů je jednou z hrozeb, kterou vnímáme," dodává Holý.

Že je čeho se obávat, ukazují útoky na počítače Demokratické strany v době prezidentských voleb v USA. Hackeři získali e-maily demokratické kandidátky Hillary Clintonové a jejich zveřejnění pomohlo pozdějšímu vítězi voleb Donaldu Trumpovi. Americké tajné služby a dosluhující prezident Barack Obama z útoku obviňují Rusko.

Podobného scénáře se obává i Německo. Šéf německé tajné služby BND Bruno Kahl upozornil, že Kreml se pokusí ovlivnit podzimní volby do Spolkového sněmu. Kancléřka Angela Merkelová dokonce tvrdí, že k narušování voleb ze strany Ruska už dochází.

Hlavně včas reagovat

Na možné hackerské útoky upozorňuje i bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. "Je nutné se jich obávat, dojít k nim může. Ze státních institucí by se například daly získat informace, díky nimž by se dalo klima ve společnosti ještě více segmentovat," říká Randák s tím, že získáním detailů z počítačů státních úřadů mohou útočníci ovlivnit spoustu věcí, nejen volby. Dalším příkladem je nabourání e-mailů některé státní instituce. Zneužitelná přitom může být i korespondence mezi řadovými úředníky.

"Velmi důležité je umět včas odhalit, že se v systému děje něco nestandardního, a co nejdříve reagovat," vysvětluje Holý s tím, že jednotlivé instituce musí sdílet informace o všech útocích s dalšími úřady a službami jako s Národním centrem kybernetické bezpečnosti, které pod NBÚ spadá, nebo s Národním CSIRT týmem České republiky, který řeší bezpečnostní incidenty v kybernetických sítích.

"Kvůli podobným útokům, jaké proběhly v USA, ale například i na Ukrajině během prezidentských voleb, buduje Národní centrum kybernetické bezpečnosti kapacity pro včasné varování a pro snížení rizik," říká Holý. Dodává, že spolupracují s FBI a dalšími federálními agenturami USA, s nimiž si vyměňují informace.

Posílení čeká i technologické zázemí. V následujících měsících mají být do systémů vybraných úřadů instalovány speciální sondy, které upozorní na případné hackerské útoky. Všechna opatření a zvýšená ochrana ale samy o sobě nemusí být dostatečné v případě, že dojde k selhání jednotlivce.

Národní bezpečnostní úřad proto spustí pro zaměstnance státní správy webové kurzy, které úředníky naučí, jak se bezpečně pohybovat v kyberprostoru.

Proti dezinformacím

Hackeři ale nejsou zdaleka jedinými "vojáky" takzvané hybridní války. Velkou roli v ní hraje šíření dezinformací, což je velmi citlivé téma právě v předvolebním období. Zveřejňování nepravdivých či upravených zpráv se v Česku věnuje několik desítek webů, které se snaží ovlivňovat náladu veřejnosti.

Dezinformacemi se proto od začátku roku zabývá tým na ministerstvu vnitra, pod které ostatně přímo spadají volby.

Skupina má za cíl nepravdivé informace vyvracet a upozorňovat na ně. Práce bude mít zřejmě dost.