Konec byrokracie. Hospodářská komora připravuje přehled povinností podnikatelů

Průměrný podnikatel musí ročně podle Hospodářské komory splnit přes 200 povinností vůči státu. Patří mezi ně zejména placení daní, podávání nejrůznějších přehledů, jako je například kontrolní hlášení, placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, hlášení pracovní neschopnosti zaměstnanců, jejich návratu do práce a podobně. Další povinnosti se přidávají v návaznosti na to, v jakém oboru podnikatel působí, a vyplývají například z hygienických nebo stavebních předpisů.

Dostát požadavkům všech zákonů, které se navíc často mění, je obtížné. "Zvláště malí podnikatelé už předem počítají s tím, že tu a tam něco zapomenou a zaplatí pokutu. Všem podnikatelům se to během prvních dvou tří let stane," tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Podej přiznání do konce ledna

Komora se proto rozhodla vytvořit Právní elektronický systém (PES) − webovou aplikaci, která by měla firmám a podnikajícím fyzickým osobám zpřístupnit všechny zákony a předpisy na jednom místě a současně jim nabídnout přehled povinností plynoucích od státu. Po nastavení svého profilu by podnikatelé mohli potřebné informace filtrovat například podle zákonů, životních situací, jako je například založení či stěhování firmy, nebo také podle rolí ve společnosti. Některé povinnosti se totiž vztahují výhradně k funkcionářům podniků − statutárním orgánům a členům dozorčí rady.

Během prvních dvou tří let v byznyse opomene splnit alespoň jednu zákonnou povinnost každý podnikatel.

Samozřejmostí má být také přehledný kalendář, v němž si podnikatelé budou moci své povinnosti zobrazit podle data. V těchto dnech by z něj tak například dostali upozornění, že do konce ledna mají podat přiznání k silniční dani. A uvažuje se i o propojení s datovými schránkami. Díky tomu by mělo být možné v kalendáři zobrazit i povinnosti plynoucí ze správních řízení a lhůty stanovené úřady. "Budou tam i právní důsledky − sankce − a výhledově i další důsledky typu odnětí licence," slibuje Zdeněk Zajíček, odborník na e-Government, který pro Hospodářskou komoru systém PES připravuje.

Pro podnikatele by mohl být systém užitečným pomocníkem. Ačkoliv mohou spoléhat na rady právníků a advokátů, přehled povinností na jednom místě by řada z nich uvítala. Přínosný by mohl být hlavně při zahájení podnikání, když zakladatelé byznysu ve složité spleti zákonů ještě neumí chodit.

"Založení živnosti byl ten nejjednodušší krok na celkem dlouhé a náročné cestě. Pak jsem se musela vypořádat s požadavky na certifikaci výrobků jak v České republice, tak i u evropských orgánů a dále splnit podmínky pro prostory podnikání − zkolaudovat k tomu účelu vhodnou provozovnu. Než jsem si vše nastudovala a než jsem vše splnila, uplynul rok," popisuje Michaela Vaněčková, která pod značkou Caltha vyrábí a prodává přírodní kosmetiku. Webová aplikace Hospodářské komory by podle ní mohla tento "maraton" výrazně urychlit.

Podobně to vidí i Magdalena Grolichová, majitelka brněnské kavárny Piknik box a vítězka soutěže T-Mobile Rozjezdy 2016 na jižní Moravě. "Určitě bychom to uvítali. Je složité se dopídit ke všem povinnostem, které musíme splňovat," říká. Kromě daňové a mzdové agendy by podle ní PES mohl být užitečný i pro plnění hygienických požadavků. Ty totiž pro podnikatele v gastronomii představují nejtvrdší oříšek.

Termín: 2020

Než se ale z nynější demoverze dostane pomocník pro podnikatele do plného provozu, uběhne ještě hodně času. Hospodářská komora by první verzi aplikace ráda naostro zpřístupnila od ledna 2018. Že by v ní ale hned po startu podnikatelé našli všechny své povinnosti, je nereálné. Tvůrci systému počítají s tím, že by ze začátku pracoval jen s 20 až 30 základními zákony, které se vztahují na všechny podnikatele.

Další by se pak postupně přidávaly. "Norem, které máme ve Sbírce zákonů, je více než 10 tisíc. Odhadujeme to na tři roky náročné právní práce, kdy se bude muset vzít každý jeden zákon do ruky a bude muset být 'přeložen' do přehledu povinností," říká Zajíček. To znamená, že při nejoptimističtějším scénáři by systém mohl začít naplno fungovat v roce 2020. Ve stejnou dobu má získat elektronickou podobu také Sbírka zákonů. Projekt připravovaný ministerstvem vnitra představuje pro systém Hospodářské komory přímou konkurenci. I jeho deklarovaným cílem totiž je usnadnění přístupu k platným zákonům a zlepšení přehledu o přijatých změnách legislativy.

Oproti systému Hospodářské komory má navíc ten státní jednu zásadní výhodu. Zákon, který elektronickou sbírku zavádí, je už od léta schválený. Naopak ten, o nějž se má opírat PES, se teprve dokončuje. Finální verzi návrhu chce komora předložit zákonodárcům do konce ledna. Otázkou ovšem je, zda pro něj mezi nimi získá dostatečnou podporu. Systém hned v zárodku uvítali opoziční poslanci, avšak postoj vládní koalice k němu není jednoznačný.

Ministerstvo financí, které je gestorem daňových zákonů, záměr Hospodářské komory rezolutně odmítá. "Uvedená myšlenka trpí vnitřním rozporem, neboť na jedné straně chce převzít roli Sbírky zákonů − která je všem k dispozici bezplatně − a na druhé straně vyžaduje od uživatelů poplatek. Z tohoto pohledu lze namítat též korupční potenciál," upozorňuje Kateřina Vaidišová z oddělení vnějších vztahů ministerstva.

Neuvedené neplatí

Resortu se nezamlouvá ani donucovací princip, s nímž návrh počítá vůči státu, tedy že splnění povinnosti, která není uvedena v systému, nemohou státní orgány od podnikatelů vyžadovat. "Zavedení takového pravidla není vhodné ani možné bez změny ústavního pořádku. Suverenitu zákonodárce nelze omezit tím, že jím stanovené povinnosti by byly účinné pouze tehdy, pokud by došlo k jejich publikaci v systému PES," tvrdí Vaidišová.

Povinnosti neuvedené v systému by stát neměl vymáhat ani za jejich nesplnění rozdávat podnikatelům pokuty, žádá komora.

Rezervovaně se k tomuto pravidlu staví i ministerstvo průmyslu a obchodu, které premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pověřil posouzením projektu navrženého komorou a zhodnocením jeho přínosů a rizik. Jádrem problému je podle ministerstva to, že řada povinností, a to zejména v oblasti ochrany spotřebitelů, podnikatelům vyplývá z práva Evropské unie. Jejich nesplnění tak musí stát sankcionovat, ať se mu to líbí, nebo ne. I přes tuto výhradu nicméně resort průmyslu iniciativu komory podporuje. Jeho zástupci zasedají v pracovní skupině, která se při Hospodářské komoře přípravou projektu zabývá.

Obavy z principu "co není v systému, neplatí" se objevují také v řadách Legislativní rady vlády, jejíž schválení bude zákon zavádějící PES na své cestě legislativním procesem rovněž potřebovat. "Mohlo by to vyvolat i ústavněprávní pochybnosti," souhlasí s ministerstvem financí místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek a dodává: "Množství právních předpisů nebolí jenom podnikatele. Proč by zrovna podnikatelé měli být zvýhodněni, může tady nastat otázka rovnosti před zákonem."

Naopak Kněžínkův kolega z rady − advokát František Korbel − míní, že by Hospodářská komora z ambice na nevymaha­telnost neevidovaných povinností rozhodně slevovat neměla. "Když nebude návaznost na imperfekci, bude to jenom evidence, která bude oboustranně zlehčována − jak státními orgány, tak podnikateli," varuje Korbel.

Zdá se tedy, že otázka neplatnosti zákonů bude jednou z hlavních třecích ploch nadcházející diskuse o zavedení informačního systému pro podnikatele. Samotní tvůrci servisu si sice dokážou představit, že by PES mohl fungovat i bez principu neplatnosti neuvedených povinností, avšak bez boje se svého plánu vzdát nechtějí. "Pokud totiž ani stát sám neví, že daná povinnost ze zákona pro podnikatele existuje, jak pak může tentýž stát vymáhat na podnikateli její splnění. To přece není fér," zdůrazňuje Zajíček.

Hrozba neplatnosti by navíc podle něj mohla být přínosná i pro zákonodárce. Pokud by totiž už v počátcích legislativního procesu museli tvůrci zákonů vyplnit přehled povinností plynoucích z nových norem, hned by se ukázalo, zda se některé nové povinnosti nekryjí s těmi, které již v českém právním řádu existují. Jak moc bude tato argumentace u politiků úspěšná, se ukáže v následujících měsících.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.