Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jaroslav KramerRok 2017 by měl znamenat úlevu pro tisíce firem s finančními obtížemi. Dvě novely insolvencí pomohou regulovat podvodné oddlužovací agentury, posílí dohled ministerstva spravedlnosti nad insolvenčními správci anebo vyloučí šikanózní insolvenční návrhy.
První ze zákonů, zaměřený hlavně na zprůhlednění samotného insolvenčního řízení, schválila už v prosinci Poslanecká sněmovna a aktuálně ho mají na stole senátoři. Druhá novela, která zjednoduší oddlužení, do sněmovny teprve putuje.
"Insolvenční zákon je kvalitní předpis. V některých aspektech nicméně vyžaduje změny," tvrdí náměstek ministra spravedlnosti pro sekci justiční a legislativní Michal Franěk s tím, že změny vychází z potřeb insolvenčních soudců, správců i odborné veřejnosti. "Principy insolvenčního zákona jsou nastaveny správně a na těchto principech se téměř nic nemění. Změny, které jsou v legislativním procesu zaneseny, jsou povětšinou pozitivní," souhlasí Luboš Smrčka z Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka při VŠE. Naopak proti novele je Oldřich Řeháček ze společnosti Administrace insolvencí City Tower. "Obávám se, že změny insolvenčního zákona, které by měly být uvedeny v život v roce 2017, učiní z insolvenčního procesu v mnoha ohledech nástroj odcizení a absurdity," varuje.
Úpadek (i hrozící), tedy platební neschopnost či předlužení, je možné řešit třemi způsoby: konkurzem, oddlužením (pro fyzické osoby) anebo reorganizací (pro větší společnosti).
Soudům se zjednoduší administrativa
První novela přináší zásadní změny v administraci oddlužení. "Posiluje se role a související odpovědnost insolvenčních správců. A hlavně − insolvenční řízení bude v oddlužení napříště převážně již jen písemné," popisuje místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad.
"Soudci nebudou muset do jednacích síní, přezkum často nesporných pohledávek se bude moci vyřídit u insolvenčního správce," říká předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl s tím, že odpadne podezření, že insolvenční správce dlužníka před soudním jednáním ani nespatřil.
"Naše krajsky ukotvené správce, což je další novinka, využijeme k přezkumu pohledávek v jejich kanceláři a přečteme si až zprávu o přezkumu a o oddlužení, kterou nám jistě rádi připraví," dodává Dörfl. Agenda oddlužení přitom představuje přibližně devadesát procent veškerého výkonu insolvenčních soudů. Těm by se tak s novelou měly výrazně uvolnit ruce na vyřizování ostatní insolvenční, zejména konkurzní agendy.
"Insolvence od účinnosti této novely naberou nepochybně poněkud jiný směr. Z pohledu insolvenčního soudce a předsedy insolvenčního soudu však doufám, že převrat směrem k odklonění projednávání nesporných oddlužení z jednacích síní do kanceláří insolvenčních správců ukáže, že to je dobrá cesta," hodnotí Dörfl.
"Jedná se o evoluci právní úpravy směřující k řádně fungujícímu a zdravému insolvenčnímu prostředí," hodnotí náměstek ministra spravedlnosti Franěk.
Novela, kterou aktuálně řeší senátoři, má za cíl také intenzivnější ochranu firem před podáváním šikanózních insolvenčních návrhů. Soudy budou moci návrhy předběžně posoudit, nezveřejnit insolvenční návrh a uskutečnit základní ověření jeho validity. "Jde o jistý zásah do jinak pevné zásady transparentnosti a publicity spisu, ale pokud se s tímto nástrojem soudy naučí správně pracovat, bude to důležité pro zamezení zneužívání insolvenčního zákona," říká Smrčka z VŠE.
Likvidačním návrhům by měly zabránit i nové povinné zálohy na náklady insolvenčního řízení. Ty byly dosud dobrovolné a limitovány částkou 50 tisíc korun. Nově bude muset věřitel zaplatit zálohu půl milionu, když je dlužníkem právnická osoba, v ostatních případech 100 tisíc korun. Taková opatření vítají i soudci sami, upozorňují ale na nárůst práce. "Zkuste si pohlídat v takovém množství návrhů další a další zákonné několikadenní lhůty," uvádí předseda ústeckého soudu Dörfl.
Do insolvenční novely zasáhly během jednání ve sněmovně i poslanecké připomínky. Například šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc prosadil takzvanou mezeru krytí, která je běžná v německém prostředí. Dlužníka, který má splatné závazky o víc než deset procent vyšší než disponibilní zdroje, zákon zařadí do skupiny podniků s platební neschopností. "Sestaví se finanční plán, který má prokázat, jestli je podnik schopen v určitém časovém období tuto mezeru uzavřít. Pokud je schopen ji uzavřít, potom se jedná jen o takzvané platební zadrhnutí," popsal v Konkurzních novinách Michal Kuděj z poradenské firmy Tarpan Partners.
V opačném případě dochází k úpadku společnosti a insolvenčnímu řízení. "Na jedné straně bude odbourána možnost prodlužovat neoprávněnou dispozici dlužníků s majetkovou podstatou kvůli nerelevantní argumentaci a na druhé straně budou subjekty vstupující do insolvenčního řízení disponovat možností účinné a rychlé obrany v případě neoprávněných insolvenčních návrhů," popisuje Smrčka z VŠE s tím, že do insolvenčního zákona vstupuje znovu o něco více "ekonomiky", když důraz na posuzování úpadkového stavu je posunován směrem ke skutečné likviditě podnikatelského subjektu.
"Tato domněnka je v souladu s evropským trendem a dává firmám možnost, aby se ubránily věřitelskému insolvenčnímu návrhu," dodává Michal Žižlavský, předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
