Podvodníkem snadno a rychle. Strůjci daňových úniků se kryjí poctivými firmami

Loni v listopadu skončil v úpadku e-shop s miliardovými tržbami LevneElektro.cz. Obchod o pár měsíců dříve paralyzoval zásah Daňové kobry. Podle policie se firma zapletla do řetězového podvodu, na jehož konci zůstalo státní pokladně manko ve výši 42,5 milionu korun. Petr Václav, spolumajitel a ředitel společnosti Elektra PV, která e-shop LevneElektro.cz provozovala, ovšem tvrdí, že jeho firma byla do podvodu vtažena nevědomky, a je tak vlastně sama obětí. Některý z 250 dodavatelů neodvedl při obchodech s e-shopem DPH. Povinnost zaplatit daň pak zpětně dopadla právě na LevneElektro.cz.

Případ tohoto internetového obchodu není ještě u konce. Řešit, zda je pravda na straně Petra Václava, nebo kriminalistů, kteří ho spolu s dalšími třemi lidmi v polovině prosince obvinili z daňového podvodu, teď bude soud. Jak ale naznačují podobné − už uzavřené − případy, skončit v sítích daňových kontrolorů snadno mohou i dříve zcela bezproblémové firmy. Stačí k tomu, aby si nedůsledně prověřovaly své obchodní partnery.

Do řetězových podvodů bývají zapojeny desítky i stovky firem − některé záměrně, jiné bez svého vědomí. "Firmy s pozitivní daňovou historií totiž nepoutají pozornost správce daně," vysvětluje advokátka Jiřina Procházková. V důsledku toho trvá dlouho, než stát krácení daní odhalí. Když se na podvod přijde, bývají články ovládané strůjci podvodu už většinou v bankrotu − na rozdíl od těch, kteří o svém zatažení do podvodu neměli ani tušení.

Z pohledu práva nehraje roli to, zda management o zapojení firmy do daňového úniku skutečně věděl, ale to, že o něm vědět měl a mohl.

Ovšem právě od těchto bezúhonných firem stát vymáhá pomocí institutu ručení zakotveného v zákoně o DPH zaplacení daně, kterou do státní kasy neodvedli strůjci podvodu. Z pohledu práva totiž nehraje roli to, zda management o zapojení firmy do úniku skutečně věděl, ale to, že o něm vědět měl a mohl. Mnohamilionové nároky uplatňované finanční správou vůči nic netušícím firmám už v řadě případů potvrdily i soudy. Více než 11 milionů korun tak musela v rámci ručení za DPH neodvedenou svým obchodním partnerem zaplatit například společnost Equipment One, specializující se na pronájem nemovitostí. Na postup úředníků si stěžovala až u Ústavního soudu, ale bez úspěchu.

Equipment One si v roce 2012 pronajala autosalon od prodejce aut Autospace a nakoupila od něj i několik ojetých vozů a náhradní díly. Z těchto obchodů měl Autospace odvést státu DPH, ale neudělal to a vzápětí kvůli špatné finanční situaci skončil v insolvenci. Stát nárokoval nezaplacenou daň od Equipment One jako ručitele. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku konstatoval, že Equip­ment One sice nemohla předvídat, že Autospace skončí v úpadku, ale měla povědomí o tom, že Autospace si nestojí finančně dobře a s vysokou pravděpodobností nebude mít peníze na zaplacení DPH. Rozhodujícím důkazem bylo, že za pronájem neplatila Equipment One společnosti Autospace v penězích, ale započtením pohledávky, kterou měla vůči Autospacu. Tato pohledávka původně vznikla tím, že Autospace neměl peníze na splácení bankovního úvěru. Ten zaplatil jiný mezičlánek, od něhož Equipment One pohledávku "koupila" a jejím umazáním pak zpětně zaplatila společnosti Autospace za pronájem autosalonu.

Podobných případů jsou stovky. Jen za loňský rok žádaly finanční úřady zaplacení dlužné DPH od ručitelů v 275 případech. Doplacení daně z titulu ručení se přitom může finanční úřad od firmy domáhat jen v případě, že daň nezaplatí její přímý dodavatel nebo obchodní partner. Ovšem finanční správa může podnikateli zamítnout vratku DPH z prodeje zboží, který měl být od daně osvobozen, pakliže svou daňovou povinnost nesplnil některý z předchozích článků obchodního řetězce. Poctivý podnikatel tak může pykat za nezákonné chování subjektů ukrytých mnohem hlouběji v řetězci subdodavatelských vztahů.

Jak odhalit podvodníka

Nárokům státu na zaplacení DPH neodvedené dodavateli se podnikatelé samozřejmě mohou bránit odvoláním, případně soudní cestou. Musí však prokázat, že si svého obchodního partnera prověřili a nic nenasvědčovalo tomu, že nehodlá daň zaplatit. Na to ale firmy zatažené do podvodů často vůbec nebývají připraveny. Jak ukázal průzkum společnosti Deloitte, 70 procent podniků nepovažuje riziko zatažení do podvodu na DPH za reálné. Z toho plyne i absence opatření, která by dokázala toto riziko odhalit.

Při prověřování mohou firmy využít veřejně dostupné zdroje, jako je registr plátců DPH, obchodní rejstřík nebo insolvenční rejstřík. Užitečným pomocníkem může být také aplikace ARES ministerstva financí, která zpřístupňuje údaje z registrů a evidencí veřejné správy. V mezinárodním obchodě mohou firmy sáhnout po evropském systému VIES. Prověřování by ideálně mělo běžet automaticky za pomoci softwaru, který vede i záznamy o tom, jakým způsobem byl každý partner zkontrolován.

Zkoumat důvěryhodnost svých obchodních partnerů ve vztahu k plnění jejich daňových povinností by měla každá společnost. V některých odvětvích je ale důslednost důležitější než jinde. Jsou totiž k podvodům náchylnější. "Momentálně asi nejvyšší rizikovost vykazuje oblast nákupu a prodeje, konkrétně obchod s elektronikou. Další rizikovou branží je poskytování reklamních služeb," varuje Jiří Žežulka ze společnosti Apogeo.

Přesný návod, co všechno by měly firmy u svých obchodních partnerů zkoumat a na co konkrétně by si měly dát pozor, ale neexistuje. Žádný právní předpis totiž nestanovuje, jaká konkrétní kontrolní opatření by společnosti měly přijmout, a neexistuje ani metodika, které by se podniky mohly při nastavování svých kontrolních mechanismů držet.

Generální finanční ředitelství upozorňuje na typické znaky, které mohou pomoci odhalit daňové podvodníky. "Pozornost by měl zvýšit například požadavek dodavatele na zaplacení kupní ceny v několika dílčích platbách v hotovosti nebo na bankovní účet nezveřejněný správcem daně či vedený v zahraničí. Výstrahou je také skutečnost, že obchodní partner je ve veřejném registru plátců veden jako nespolehlivý plátce," uvádí mluvčí ředitelství Petra Petlachová.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 20 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.