Za pět let se náklady na EET vyšplhají dle finanční správy na 2 miliardy korun

Ministerstvo financí vyčíslilo náklady státu na přípravu elektronické evidence tržeb včetně výdajů na prvních pět let provozu.

Z materiálů, které mají HN k dispozici, vyplývá, že veškeré výdaje od pořízení výkonných serverů na přijímání elektronických účtenek až po útratu za kávu a limonádu při kontrolních nákupech dosáhnou dvou miliard korun.

"Máme vyčíslené náklady podle jednotlivých položek, jako jsou technické řešení nebo mzdové náklady," uvedl ředitel Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Martin Janeček. Zákon o elektronické evidenci začal platit v prosinci, v první fázi začali každou vydanou účtenku odesílat hospodští a hoteliéři. Postupně se přidají všichni podnikatelé a firmy, kteří přijímají hotové peníze.

Pořízení systémů, které budou schopny přijímat tisíce účtenek za vteřinu, přišlo finanční správu na 151 milionů korun. V ceně je nejen naprogramování takzvaného EET modulu a jeho "upgrade" za 65 milionů, ale zejména pořízení takzvaných diskových polí, obřích úložišť, v nichž budou po léta ukládány miliardy elektronických účtenek od obchodníků.

Ještě větší náklady tvoří platy nových pracovníků. Téměř 182 milionů korun stálo v loňském roce přijetí 354 lidí jen kvůli elektronické evidenci tržeb. "Přijímali jsme lidi na pracoviště jednotlivých finančních úřadů, zejména jako kontrolory," doplnil Janeček.

NÁKLADY NA EET

Zvětšit přes celé okno

Kromě toho vydalo finanční ředitelství 26 milionů korun za reklamu a propagaci nově vznikajícího zákona, sedm milionů tvoří ostatní položky, v nichž jsou zahrnuty například útraty inspektorů za kontrolní nákupy.

Do roku 2021 by se měly náklady na technické zabezpečení provozu elektronické evidence tržeb ustálit na 91 milionech ročně. Mzdové náklady na kontrolory a další pracovníky finančních úřadů vyčíslilo ministerstvo financí na 197 milionů korun. "V tom není započten případný tabulkový růst platů, o kterém rozhoduje vláda," uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. V době rekordního růstu platů i mezd se dá proto očekávat, že se v dalších letech tato položka zvýší.

Až do roku 2018, kdy se k EET připojí poslední podnikatelé, hodlá finanční správa pokračovat v propagaci a reklamě na podporu elektronické evidence. Letos by měla tato podpora vyjít na 14 milionů korun, v příštím roce na dva miliony.

Při sčítání celkových nákladů na konci roku 2021, tedy po pěti letech odesílání účtenek elektronickou cestou, počítá GFŘ, že dojde k celkovým nákladům 1,97 miliardy korun. Dvoumiliardová hranice zřejmě padne kvůli navýšení tabulkových platů pracovníků.

Výsledná cena bude o desítky milionů nižší, než byly původní odhady, byť to v miliardových nákladech není tak významná úspora. "Nyní, kdy už je možné vyčíslit kompletní náklady, je zřejmé, že finanční správa dodržela původní rozpočet, a dokonce jej ani nenaplnila. Stejně jako se nenaplnily kritiky, že systém je desetkrát předražen," dodal Janeček.

V nákladech na EET nejsou započteny peníze, které musí utratit podnikatelé. Jen v první vlně to bylo odhadem kolem půl miliardy korun, po zapojení všech firem se dá očekávat asi 1,7 miliardy korun.

Ministerstvo věří, že přínos z výběru daní bude o 18 miliard korun vyšší.