Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováNa více než 80 místech v Praze je možné zaplatit útratu bitcoiny. Za virtuální měnu se lze najíst, přenocovat, zaplatit s ní za ošetření psa nebo například uhradit školné na soukromé vysoké škole CEVRO Institut. Používat bitcoiny je podobně snadné jako platit kartou. Stačí peníze pomocí mobilní aplikace poslat do virtuální peněženky protistrany. Zájemci si mohou pořídit také bitcoinovou kartu, kterou pak přiložením k terminálu v obchodě zaplatí úplně stejně jako s platební kartou na běžné peníze.
Fenomén takzvaných kryptoměn se stal natolik viditelný, že si ho začíná všímat i stát. Bojí se, aby mu skrze virtuální, anonymní a neregulovaný svět neutíkaly daně a aby se přes něj nelegalizovaly výnosy z trestné činnosti nebo netekly peníze k teroristům. Zákonodárci doma i v zahraničí proto začínají ve vztahu k alternativním penězům přitvrzovat.
Až do konce loňského roku Česko nemělo žádný zákon, který by svět kryptoměn reguloval. Zasahování do obchodování s bitcoiny, nejrozšířenější digitální měnou, se zřekla i Česká národní banka. Od 1. ledna ale začal v Česku platit historicky první právní předpis, který se jich týká. Stal se jím zákon proti praní špinavých peněz. Ten klade nové povinnosti na směnárny a další poskytovatele služeb s virtuálními penězi. Tyto instituce musí nově zjišťovat identitu svých zákazníků. To znamená, že musí chtít jejich občanku, z níž vyčtou jméno a rodné číslo klienta, jeho pohlaví, státní občanství a adresu. Nemělo by tak už docházet k tomu, že se zákazníci bitcoinových směnáren schovávají za falešná jména nebo přezdívky.
Zákonodárci doma i v zahraničí začínají přitvrzovat v postoji k virtuálním měnám, bojí se daňových úniků i podpory teroristů.
Nová povinnost kladená na směnárny má omezit anonymitu uživatelů bitcoinu. Zatím totiž podle ministerstva financí, které zákon sepsalo, platilo, že díky ní lze převodem do virtuální měny zamaskovat možné stopy propojující peníze s trestnou činností. První ohlasy na novelu ze strany uživatelů kryptoměn považovaly takový zásah do anonymity za katastrofu. V praxi ale není zákonná novinka až tak přelomová. Mnohé směnárny své klienty začaly prověřovat dřív, než začala novela platit. Už v září 2013 totiž vydal Finanční analytický útvar ministerstva financí metodický pokyn, podle nějž je používání těchto měn považováno za velmi rizikové. A protože peníze do bitcoinových směnáren posílají zákazníci z klasických bankovních účtů a naopak, musely banky takové transakce prověřit. Klient, který tak ve směnárně vyměnil bitcoiny za více než 1000 eur, musel bance vysvětlit, kde peníze vzal. Banka také zjišťovala, zda převod takové částky zapadá do doposud běžného chování klienta u ní. Otázkám bank se nevyhnuli ani provozovatelé bitcoinových směnáren.
Navíc obchody s kryptoměnou v hodnotě více než 15 tisíc eur musely banky rovnou hlásit jako podezřelé Finančnímu analytickému útvaru. Podle jeho informací takových případů přibývalo až o 30 procent ročně. "Už před účinností nového zákona často docházelo k tomu, že státní orgány nahlášené peníze kvůli podezření, že pocházejí z trestné činnosti, zablokovaly," upozorňuje jednatel směnárny Simple Coin Pavel Niedoba. Aby dokázal získat obstavené peníze zpět, začala jeho směnárna prověřovat klienty už před účinností zákona. Kdo nechtěl dát občanku, nemohl si bitcoiny vyměnit.
I proto se zdá odborníkům novela zbytečná. "Stát se ke kryptoměnám 'musí' vyjádřit, aby vypadal, že jde s dobou," říká na její adresu bitcoinový analytik Dominik Stroukal. Zákonu vytýká, že je v klíčových věcech nejasný. "Pod definici povinné osoby jako osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou se schová cokoliv," upozorňuje.
Také kavárny a škola přijímající platby v bitcoinech se zprvu zalekly, že i ony budou muset prověřovat identitu svých zákazníků. Finanční analytický útvar nicméně tvrdí, že k takovým obavám není důvod. Zákon se týká pouze poskytovatelů finančních služeb. "Pokud někdo přijímá pouze platby ve virtuálních měnách, ale nedělá směnárenskou činnost nebo další služby − poskytování virtuálních peněženek a podobně −, pak není povinnou osobou podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti," vysvětluje zástupce ředitele útvaru Jiří Tvrdý.
Virtuální peníze, virtuální daně
Další zásah, který zákonodárci pro bitcoinový svět v dohledné době chystají, se týká daní. Vláda plánuje přidat do zákona o DPH paragraf, podle něhož odběratel zboží či služeb ručí za daň neodvedenou dodavatelem v případě, že za ně zaplatil virtuální měnou. To znamená, že pokud dodavatel DPH nezaplatí, může ji finanční úřad vymáhat po firmě, která zboží nakoupila.
"Virtuální měny představují prvek, s jehož využitím lze reálně přerušit stopu převáděných peněz. Proto představuje poskytnutí úplaty formou virtuální měny extrémní riziko možného zneužití pro spáchání daňového podvodu," zdůvodnilo potřeby nové právní úpravy ministerstvo financí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
