V Česku chybí posudkoví lékaři. Dříve než zákonný příspěvek přijde často smrt

Hana, čtyřicetiletá matka dvou šestiletých dětí, náhle onemocněla rakovinou. Její manžel musel odejít z práce, aby o všechny mohl pečovat.

Dřív než úřady po mnoha měsících rodině přiznaly příspěvky, žena zemřela. Jejímu muži zůstaly děti a také velké dluhy, které si bez prostředků musel na obživu rodiny vzít.

Příběh Hany je konkrétní příklad toho, jak lidem s vážnou nemocí nebo postižením komplikuje život nedostatek posudkových lékařů.

Právě ti rozhodují o invaliditě, příspěvcích na péči, průkazech ZTP nebo o pomůckách pro zdravotně postižené.

Už nyní z tabulkového počtu 450 jich na celou republiku chybí přes padesát. Od 1. července se navíc má kvůli služebnímu zákonu jejich počet ještě výrazně snížit. Ve služebním poměru totiž nesmí pracovat lidé nad 70 let. A těch je mezi posudkovými lékaři zhruba pětina. "Ještě letos tak jejich množství v celé zemi klesne pod 300," upozorňuje poslankyně Radka Maxová (ANO).

Přiznání invalidity a získání příspěvku na péči už teď běžně trvá měsíce.

"Posudkoví lékaři jsou zavaleni administrativou a na pacienty nemají dost času. Výsledkem jsou často nekvalitní posudky, proti kterým se pacienti odvolávají. A v 50 až 70 procentech také uspějí," říká Štěpánka Vajnerová. Ta působí v týmu poslankyně Maxové jako odborná poradkyně.

Do konečného rozhodnutí se ale musí pacienti i jejich rodiny obejít bez peněz. Ne zřídka je důsledkem exekuce.

Výjimka má zabránit nejhoršímu

Kolapsu posudkové péče má zabránit výjimka ze služebního zákona:

"Spočívala by v tom, že by maximálně po dobu pěti let mohli zůstat ve službě posudkoví lékaři, kteří překročí věkovou hranici 70 let," uvádí Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu. Výjimku se teď snaží prosadit ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). "Odložením odchodu 70letých lékařů chceme získat čas pro jinou systémovou změnu. Samozřejmě nás ovlivňuje nedostatek jak lékařů, tak sester. Musíme počítat s tím, že do budoucna o mnoho víc lékařů nebude," dodává náměstkyně MPSV Iva Merhautová.

S tím, že systém posudkové péče musí projít zásadní změnou, souhlasí i Radka Maxová. "Měla by především spadat pod jediný úřad. Stávající rozdělení mezi úřady práce a správu sociálního zabezpečení celý proces nesmírně prodlužuje. Zapojit by se měli také praktičtí a odborní lékaři, kteří znají pacienta nejlépe," myslí si Maxová. Administrativu by pak částečně měli převzít od lékařů úředníci.

S tím jako jednou z možností počítá rovněž MPSV.

"Jeden z návrhů je například zavedení asistenta, který by posudkovému lékaři mohl odlehčit trochu práce. Chceme také udělat změny přímo v posuzování jednotlivých zdravotních stavů, ať už je to invalidita, příspěvek na péči a podobně. To bude potom znamenat třeba i změnu legislativy," upozorňuje náměstkyně Merhautová s tím, že dostatek času na provedení změn má přinést právě výjimka ze služebního zákona.

Posudkový lékař netáhne

Věkový průměr posudkových lékařů dokazuje, o jak málo atraktivní obor pro mladé lékaře jde. Pod padesát let jich není ani pětina. "Jsou zavalení administrativou. Nikoho vlastně neléčí. Nemají žádnou motivaci se profesně vzdělávat," vysvětluje poradkyně Vajnerová.

Jako posudkoví proto podle ní často působí i lékaři bez zvláštní atestace. Platově jsou na tom přitom stejně. "Jejich posudky pak ale musí orazítkovat kolega, který ji má. Což přináší další zdržení. A také to má samozřejmě dopad na kvalitu posudku," podotýká Vajnerová.

Přilákat do skomírajícího oboru novou krev by proto měly peníze. "Jedním z návrhů je možnost, aby odměňování těchto lékařů bylo minimálně na úrovni lékařů ve zdravotnictví, protože pokud by u nás byly platy nižší, tak k nám samozřejmě ti lékaři nikdy nepřijdou," říká náměstkyně Merhautová.

Posudkoví lékaři spadají do 11. až 14. platové třídy. Nástupní plat začínajícího doktora bez praxe je přibližně 25 tisíc korun hrubého měsíčně.