Stát v lednu hospodařil s přebytkem 9,1 miliardy korun. Oproti stejnému období jde ale o 36,8 miliardy horší výsledek. Lednový přebytek byl naposledy nižší v roce 2009.
Podle ministerstva financí je hlavním důvodem propad příjmů kvůli zpomalení přílivu peněz z EU meziročně o dvě třetiny. Ve srovnání s lednem 2016 vzrostly také o více než pětinu výdaje státního rozpočtu. Nejvíce se na tom podílel růst důchodů a také vyšší transfery obcím a krajům.
Menší objem prostředků z EU a růst výdajů se státu podařilo částečně vyrovnat vyšším výběrem daní a pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostly o 6,6 procenta.
Příznivý vliv na příjmy státu měl růst spotřební daně z tabáku od 1. ledna.
Na DPH stát ve srovnání s loňským lednem vybral o 3,4 procenta více, téměř o 8,5 procenta se zvýšilo inkaso daně z příjmu zaměstnanců a podobným tempem rostl také výběr pojistného na sociální zabezpečení.
"Daňové příjmy dosáhly slušné dynamiky naznačující, že koncem loňského roku pokračoval ekonomický růst, tažený především spotřebou," řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle Sobíška lze říci, že nová data neodhalují žádný zásadní problém veřejných financí. Na druhou stranu ale není žádoucí zveřejněné informace přeceňovat, protože lednové výsledky rozpočtu nebývají reprezentativní pro celý rok.
Přestože státní rozpočet skončil loni přes plánovaný sedmdesátimiliardový deficit v rekordním přebytku 61,8 miliardy korun, na letošek poslanci schválili schodek 60 miliard korun. Ministerstvo financí předpokládá, že daňové příjmy státu letos podpoří růst mezd a také druhá fáze elektronické evidence tržeb, ve které se do systému od 1. března zapojí podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později