Právníci roku 2016

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová nebo advokáti Daniela Kovářová a Tomáš Dobřichovský se na začátku února stali Právníky roku 2016. Již dvanáctý galavečer prestižní celojustiční soutěže, organizovaný Českou advokátní komorou a vydavatelstvím Epravo.cz, přinesl jména deseti vítězů v sedmi řádných a třech mimořádných kategoriích, včetně ceny pro Talenty roku. Tu si odnesli Jan Tomíšek, Jan Sůra a Ivana Nemčeková. Mimo soutěž cenu sv. Yva ještě získala za mimořádný přínos české justici Ivana Švehlová, bývalá předsedkyně Krajského soudu v Praze.

Právnická síň slávy

Iva Brožová

"Vstup do Právnické síně slávy chápu jako potvrzení, že nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou, a to je pro mne zásadní," popsala svůj úspěch Iva Brožová. Kariéru odstartovala na Právnické fakultě v Brně a tamním městském soudě. Nedlouho poté byla kvůli neochotě vstoupit do KSČ odbavena na administrativní práci. Soudkyní Krajského soudu v Brně se stala až v roce 1990. O tři roky později byla jmenována soudkyní Ústavního soudu ČR, kde působila do prosince roku 1999. V roce 2000 nastoupila na Nejvyšší soud a stala se předsedkyní jeho občanskoprávního kolegia. Dva roky poté byla jmenována předsedkyní soudu. V čele obecných soudů pak zažila odvolání prezidentem republiky, kárné stíhání, "šikanu" ze strany ministerstva financí anebo petici třetiny soudců Nejvyššího soudu, žádajících, aby přijala rozhodnutí prezidenta republiky o svém odvolání.

Brožová k ceně uvedla, že svítá naděje. V justici jsou totiž podle ní dnes už lidé, které může pokládat za své následovníky. "Moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí," dodala.

Zvláštní cena sv. Yva za přínos české justici

Ivana Švehlová

Celý svůj profesní život působí Ivana Švehlová jako soudkyně, od svých třiceti let i jako soudní funkcionářka. Nejprve byla předsedkyní Okresního soudu v Benešově, odtud přešla na Krajský soud do Prahy, kde působila 10 let jako místopředsedkyně soudu. Od roku 2010 až do letošního ledna, kdy jí vypršel mandát, byla předsedkyní soudu. Ivana Švehlová je uznávanou specialistkou na občanské právo, a to nejen jako praktický právník, ale i jako vysokoškolská pedagožka. Již v době působení na okresním soudu se u ní mimořádnou měrou projevily právě manažerské schopnosti. Respekt a autoritu pak potvrdila jako představitelka Kolegia předsedů krajských soudů. "Vždy jsem měla snahu o to, abych včas reagovala na všechny změny, které v souvislosti s vývojem společnosti logicky přicházely, abych soudcům vytvořila důstojné a odpovídající podmínky pro jejich práci," řekla v souvislosti s oceněním. Důraz přitom kladla i na kvalitní podmínky dalších zaměstnanců. "Vždy totiž musí jak soudci, tak zaměstnanci soudu tvořit kompaktní tým. Bez toho nemůže soud řádně fungovat," dodala Ivana Švehlová.

Občanské právo

Ladislav Muzikář

Ladislav Muzikář je soudcem Městského soudu v Praze a předsedou senátu odvolacího soudu. Je uznávaným odborníkem ve věcech katastru nemovitostí, dědického práva a jako jediný předseda senátu Městského soudu v Praze se specializuje na řízení podle části páté občanského soudního řádu. V oboru dědického práva patří Muzikář k nejlepším současným odborníkům, je spoluautorem komentáře k občanskému zákoníku, občanskému soudnímu řádu, zákonu o zvláštních řízeních soudních, notářskému řádu a publikace Dědické právo v teorii a praxi. "Koncem letošního roku zanikne ze zákona má funkce soudce. Cenu v soutěži Právník roku proto vnímám jako ocenění celoživotní práce v justici, zaměřené na občanské právo a spojující praxi notářskou i soudcovskou," řekl k ocenění s tím, že titul Právník roku vnímá jako "odměnu" za dlouhodobou spolupráci s notářskými komorami a využívání a zobecňování praktických zkušeností v přednáškové a publikační činnosti a při účasti na přípravě některých právních předpisů.

Trestní právo

Lenka Bradáčová

Rodačka z Roudnice nad Labem, Lenka Bradáčová, se podle slov odborné poroty vyznačuje mimořádným pracovním nasazením a vysokou erudovaností. S profesí začala v roce 2001, kdy byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích. O dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem. V roce 2008 byla zvolena do čela Unie státních zástupců České republiky a z této pozice se zasadila nejen o popularizaci profese, ale důsledným trváním na vysokých etických standardech i o jeho prestiž. Od roku 2012 stojí včele Vrchního státního zastupitelství v Praze. Je uznávanou expertkou především v oblasti trestního práva procesního. Ocenění chápe hlavně jako "závazek pro časy budoucí". Na otázku, co považuje za svůj největší pracovní úspěch, odpovídá, že teprve přijde. "Člověk si podle ní musí posunovat hranice, aby neztratil motivaci," dodává. Za svůj aktuální úspěch pak považuje proměnu nejen úřadů, kde působila a působí, ale státního zastupitelství jako instituce.

Pro Bono

Viktor Rossmann

Viktor Rossmann je od roku 2009 samostatným advokátem v Praze a zaměřuje se na občanské a obchodní právo, právo správní, řízení před Ústavním soudem a na právo územních samosprávných celků. V loňském roce poskytoval bezplatné právní služby zhruba třicítce seniorů, kteří se dostali do potíží při předváděcích akcích takzvaných "šmejdů". V jejich zastupování byl úspěšný a zasloužil se o precedentní již pravomocné rozhodnutí soudu, které pomůže v mnoha dalších podobných kauzách. Od uzavřených smluv odstupoval pro argumentaci, kterou soud přijal, a to, že smlouvy jsou neplatné už jen pro jejich natolik zjevný rozpor s dobrými mravy, že vůbec nemohly účastníky zavázat k nějakým právům a povinnostem mezi nimi. "Klienti se na nás obrací s důvěrou a vírou, že dokážeme vyřešit jejich problémy. My advokáti se pak jen a jen snažíme toto jejich očekávání naplňovat. Myslím, že lze předpokládat, že víra klientů v nositele tohoto ocenění bude ještě vyšší. Získané ocenění je pro mě tedy především obrovským závazkem do budoucna, který jsem rozhodnut nezklamat," uvedl Rossmann k titulu Právník roku.

Finanční právo

Monika Novotná

Monika Novotná působí v advokacii od ukončení svého studia v roce 1989. Od začátku v 90. letech se aktivně věnuje problematice daňového práva v teoretické i praktické rovině. Vedle své advokátní činnosti totiž působí i jako externí vyučující na katedře finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a věnuje se široce i další přednáškové činnosti. Ve své praxi se neomezuje jen na využití svých znalostí při zastupování klientů, ale naopak se snaží podílet i na řešení obecných problémů finančního a zejména daňového práva, a to ruku v ruce i s auditory a daňovými poradci. "Myslím, že každého těší, když jednou za čas uslyší, že svou práci dělá dobře a že ho kolegové uznávají. Současně své umístění v soutěži Právník roku pro finanční právo vnímám i jako potvrzení významu oboru, kterému se věnuji již dvacet pět let. Finanční právo, a zejména právo daňové, není tradičním advokátním oborem, přesto však každá transakce, kterou právníci řeší, má zcela standardně vždy i daňové aspekty," uvedla k titulu Právník roku Monika Novotná.

Právo duševního vlastnictví

Tomáš Dobřichovský

Tomáš Dobřichovský, původním vzděláním technik, působí od roku 1999 v advokacii. Dlouhodobě se věnuje právům duševního vlastnictví, ať již jde o práva autorská, či průmyslová, smluvní či spornou agendu. Souběžně působí i v akademické sféře, odborně publikuje a od roku 2006 pracuje rovněž v Ústavu autorského práva, práv průmyslových a práva soutěžního na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Svým profesionálním a citlivým přístupem k řešení složitých kauz je podle poroty ve svém oboru uznávaným odborníkem a přispívá k dobrému jménu české advokacie. "Za svůj pracovní úspěch, lze-li to tak nazvat, považuji to, že se mi daří se dlouhodobě a stabilně v oboru duševního vlastnictví specializovat a být neustále ve styku se špičkami tohoto krásného oboru. Pokud by tomu tak bylo nadále, byl bych spokojen," zhodnotil ocenění. Ve svém poděkování připomněl také předchozí Právníky roku v oboru Právo duševního vlastnictví, například Irenu Holcovou, Veroniku Křesťanovou či profesora Jana Kříže.

Pracovní právo

Ladislav Jouza

"Získání ocenění v soutěži Právník roku pro mě znamená jednu z nejvýznamnějších událostí v mém životě," zhodnotil Ladislav Jouza, který patří již několik desítek let mezi významné odborníky v oboru pracovního práva. V průběhu svého působení v oblasti pracovněprávní legislativy ministerstva práce a sociálních věcí a jako člen Legislativní rady vlády se výrazně podílel na tvorbě zásadních předpisů, jako jsou zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a na mnoha jejich novelizacích. V současnosti působí jako samostatný advokát a své zkušenosti uplatňuje při rozsáhlé lektorské a publikační činnosti. Je dlouholetým spolupracovníkem Bulletinu advokacie, jeho články jsou zaměřeny na praktické problémy z pracovního práva v advokátní praxi. Jednota českých právníků mu postupně udělila již bronzovou a stříbrnou medaili profesora Antonína rytíře Randy. "Ocenění je pro mě výzva k pokračování v právní pomoci nejen lidem, kteří mají v zaměstnání problémy, ale i zaměstnavatelům, aby se nedostali do konfliktu se zákoníkem práce," řekl Jouza.

Rodinné právo

Daniela Kovářová

Daniela Kovářová se ve své advokátní praxi dlouhodobě věnuje rodinnému právu - nebo, jak sama říká, právu rodiny. Stála u zrodu časopisu Rodinné listy odborně zaměřeného na rodinné právo a do konce loňského roku jej vedla jako šéfredaktorka, nyní je předsedkyní jeho redakční rady. Významně se podílí na projektu Pražský právnický podzim. Angažuje se v oblasti odborné publicistiky, umělecké literární tvorby z prostředí justice a je pedagogicky aktivní. Daniela Kovářová podle poroty bezesporu a jednoznačně patří k právním autoritám rodinného práva. Popularizuje jej mezi obecnou veřejností a často uvádí na pravou míru zkreslená zjednodušení, která se objevují v médiích. "Velké právnické obory leckdy hledí na rodinné právo s posměškem jako na nevýznamnou odnož důležitějších disciplín. Jak je tento ironický pohled nesprávný, se ukáže velmi často. Problémy rodin nejsou nic teoretického, každý se s nimi ve svém životě setká. Ocenění vnímám jako potvrzení správnosti mého pohledu na právo, jež se někdy pyšně a neúspěšně snaží rodinu ovlivnit zbytečnou právní regulací," řekla Kovářová.

Občanská a lidská práva, právo ústavní

David Kosař

David Kosař, vysokoškolský pedagog a vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví PF MU v Brně, se dlouhodobě věnuje problematice lidských práv a práva ústavního, konkrétně otázkám migrace, mezinárodní ochrany a postavení soudní moci. Studoval jak v Česku, tak na několika univerzitách v zahraničí. Od roku 2007 do roku 2015 pracoval na pozici odborného poradce či asistenta u Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Dle poroty je třeba vyzdvihnout jeho širokou publikační činnost, od spoluautorství řady komentářů až po desítky odborných článků. V akademické sféře si Kosař cení dvou úspěchů. "Podařilo se mi dotáhnout práci o negativních důsledcích soudcovské samosprávy v postkomunistickém prostoru, která vyšla vloni v Cambridge University Press. Možná ještě více si cením grantu Evropské výzkumné rady, který nám umožnil konsolidovat v Brně tým lidí zabývajících se justiční politikou a ústavní teorií a vhodně jej doplnit o zahraniční spolupracovníky," říká s tím, že se tak podařilo vytvořit tým, který může konkurovat špičkovým světovým pracovištím.

Foto: archiv České advokátní komory a epravo.cz