V budoucnu by mohly vzniknout paragrafy, které zahrnou například sdílení aut přes car2go či krátké pronájmy pokojů službou Airbnb - Ilustrační foto.
V budoucnu by mohly vzniknout paragrafy, které zahrnou například sdílení aut přes car2go či krátké pronájmy pokojů službou Airbnb - Ilustrační foto.
autor: Airbnb

Úřad vlády hledá způsob, jak se postavit ke sdílené ekonomice. Vypracoval analýzu, která představila několik cest, kudy by se legislativa mohla ubírat.

V budoucnu by tak mohly vzniknout paragrafy, které zahrnou například sdílení aut přes car2go, krátké pronájmy pokojů službou Airbnb či půjčení nářadí sousedům za malou úplatu.

Některé české firmy iniciativu státu vítají, odstranila by podle nich právní nejistotu, se kterou se nyní potýkají. 

Paragrafy pro sdílení

Stát hledá způsob, jak legalizovat služby jako Uber či Airbnb, a tak je dostat pod kontrolu.

Čtěte ZDE.

Jak na Uber? Stát se snaží najít způsob, jak legálně využívat služby sdílené ekonomiky typu Uber. 

Dokument se zabývá i otázkou dopadu toho, kdyby stát sdílenou ekonomiku ignoroval a nechal jednotlivé případy na posouzení samotných úředníků.

Z analýzy vyplývá, že by se Česko vzdálilo vizi Evropské unie, která se sdílenou ekonomikou naopak v budoucnu počítá.

Další cesty pak kalkulují s možností lépe popsat v zákonech podnikatele a podnikání, až s možností složitých legislativních změn, které by počítaly i se službami, jež teprve vzniknou.

"Zkoušíme definovat, co sdílená ekonomika vlastně je. Kde je hranice mezi tím, že něco vlastníte, plně to nevyužíváte a chcete se o to podělit i s ostatními. Musíme určit, co není klasické podnikání, a demaskovat podnikání, které se za sdílenou ekonomikou pouze schovává," okomentoval analýzu koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza (ČSSD), jehož kabinet dokument zpracoval.

infografika: Sdílená ekonomika

Jak problematické může být, že zákony sdílenou ekonomiku nereflektují, poznala například firma Doggini. Ta umožňuje lidem, aby si ve volném čase přivydělali venčením či hlídáním psů.

"Minulý rok nám živnostenské úřady dělaly velké problémy. Chtěli kontrolovat 'venčitele' psů, jestli mají živnostenský list. Podle jejich definice zákona měl mít živnosťák každý, kdo vyvenčil pejska dvakrát a vydělal si třeba 200 korun," popsala problémy majitelka firmy Romana Miková.  

To vedlo až k tomu, že firma přestala být transparentní, aby své zákazníky před pokutami ochránila. Právní nejistota navíc zbrzdila růst projektu. "Čas, který bychom mohli dát do rozvoje Doggini, jsme strávili řešením problému s pokutami. Stálo nás to i mnoho peněz. Nevadila by nám tak žádná změna, která by nám dala právní jistoty," tvrdí Miková. 

Problémem jsou však i současné zákony, které nutí firmy řešit zbytečné povinnosti. Například taxikáři musí mít ve vozech vždy taxametr, i když se cena za přepravu dá vypočítat pomocí aplikace v mobilním telefonu. "Kdyby se udělaly změny, mohli bychom být levnější a rychlejší. Vláda by se měla snažit deregulovat. Regulaci bude ale stále nutné zachovat například kvůli ochraně lidí objednávajících taxi mávnutím na ulici," upozorňuje spoluzakladatel Liftaga Ondřej Krátký.

I podle Prouzy má Česko zákony, které sdílené ekonomice neprospívají. "Když se například bavíte o smluvní přepravě lidí, tak musí mít řidič papírovou smlouvu o smluvní přepravě osob. To dávalo smysl na přelomu století. Dnes si smlouvu mohu uzavřít odsouhlasením položky v aplikaci," popsal jeden z příkladů. 

Právní jistota může podle Víta Ježka z projektu půjčování kol Rekola motivovat další budoucí podnikatele, aby uskutečnili své odvážné vize. "Je dobré vědět, jak službu danit, jak na ni stát právně nahlíží," vnímá Ježek pozitivně snahu vlády. 

Vzory v zahraničí

V Evropě jsou země, které se kvůli sdílené ekonomice už pokusily upravit zákony.

Pokud si například uživatel v Belgii půjčováním věcí nebo krátkodobým pronajímáním bytu vydělá až 5000 eur ročně, platí nižší daně. Překročí-li však limit, je na něj nahlíženo jako na osobu samostatně výdělečně činnou. Stejně tak v Itálii je limit nastaven na deset tisíc eur a tamní vláda se snaží určit způsob, jak ochránit práva spotřebitele.  

V Estonsku, které je jedním z leaderů digitalizace státní správy v Evropě, se pokouší spojit firmy s finančním úřadem a pomoct s předvyplněním daňového přiznání. Do pilotního projektu se už zapojil Uber a v budoucnu mohou následovat další společnosti. 

"Součástí naší debaty je také, jestli jsou pro sdílenou ekonomiku vhodné národní úpravy zákonů, nebo se má najít celoevropské řešení. Všechny státy, s nimiž jsme v Evropě mluvili, říkaly, že rozhodně nechtějí sdílenou ekonomiku zakazovat," popsal Prouza.

Autoři: Jakub Zelenka