Máte v příbuzenstvu politika? Banka začne sledovat pohyby na vašem účtu

Banky v lednu zahájily velké prověřování klientů. Zajímá je, jestli jejich zákazníci nemají příliš blízko k politikům. Pokud zjistí, že mají, musí na ně podle novely zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti nahlížet jako na rizikové osoby. Vedle sledování veškerých transakcí by se tak například měl i zjišťovat původ peněz, které má zákazník na účtu.

Práci navíc přineslo bankám, záložnám, pojišťovnám a dalším v zákoně vyjmenovaným subjektům, které mají co dočinění s penězi, rozšíření definice politicky exponovaných osob. Až do konce loňského roku spadali do této kategorie jen cizinci vykonávající veřejnou politickou funkci s celostátní působností, tedy zahraniční členové vlád a parlamentů nebo vrcholoví představitelé justice, a hrstka českých politiků působících v institucích Evrop­ské unie. Novela zákona k nim od ledna přidala jak tuzemské politiky s celostátní působností, tak také třeba náměstky státních orgánů, státní tajemníky, vojenské důstojníky nebo soudce Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a regionální politiky. Od nich se pak nálepka "politicky exponovaná osoba" přenáší i na jejich blízké − zejména manželky, sourozence a švagry − a také obchodní partnery.

"Podezřelé" tak automaticky z pohledu finančníků budou nejen fyzické osoby, ale i celé korporace, zejména v případě, kdy jejich skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba. Politicky exponované tak například budou všechny bývalé firmy ministra financí Andreje Babiše, ale i svěřenský fond, do nějž má nyní svůj majetek převést.

Nálepku politicky exponované osoby můžete získat nejen kvůli příbuzným, ale i kvůli obchodním partnerům.

A "nákaza" politickou exponovaností se může šířit dál. Kam až, není snadné říct ani pro zástupce Finančního analytického úřadu, který je v Česku nejvyšší autoritou v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Vždy bude záležet na okolnostech konkrétního případu. "Když má firma jako hlavního dodavatele podnik, který vlastní politicky exponovaná osoba, tak to bude blízký podnikatelský vztah. Nebo když budou dva společníci v jedné společnosti s ručením omezeným, také půjde o blízký podnikatelský vztah," uvádí typické příklady zástupce ředitele FAÚ Jiří Tvrdý. Zároveň ale dodává, že politická exponovanost se od zástupců státu nebude přenášet například na jejich kolegy ve statutárních orgánech právnických osob ovládaných státem.

Pro finanční a úvěrové instituce znamená nová definice spolu s povinností zjišťovat politické angažmá i do minulosti dle jejich slov "velmi rozsáhlý" nárůst politicky exponovaných klientů a práce s nimi. Konkrétní čísla ale obvykle zveřejňovat nechtějí. Jednou z mála výjimek je Pojišťovna České spořitelny. "Považoval bych za reálné asi 20 až 30 nových případů měsíčně," uvedl ředitel úseku řízení produktů pojišťovny Petr Procházka. Za jediný měsíc tak pojišťovna podle něj nasbírá stejný počet politicky exponovaných klientů jako před novelou za celých pět let.

Skrytí v davu

Jenže zdaleka ne všechny politicky exponované osoby skryté mezi zákazníky finančních a úvěrových institucí se podaří zjistit. Spoléhat totiž musí hlavně na prohlášení samotných klientů. Těch nových se na jejich politické angažmá ptají, když si přijdou otevřít účet, ty staré teď s dotazem obesílají anebo jim otázku, zda jsou podle nové zákonné definice politicky exponovanou osobou, položí při nejbližším setkání s bankovním úředníkem. Třeba když si klient přijde vybrat z účtu hotovost na přepážku anebo se poptat na nový produkt.

"Pokud daná politicky exponovaná osoba v případě, že není veřejně známá, sama nesdělí, že je osobou politicky exponovanou, je tato skutečnost pro banku či kampeličku vlastním šetřením de facto nezjistitelná," upozorňuje předseda prezidia Asociace družstevních záložen Gabriel Kovács. To přitom neznamená, že by klienti vědomě lhali. O tom, že je kupříkladu jejich švagr nebo obchodní partner starostou v malé šumavské vísce, nemusí vůbec vědět. Osoby "nakažené" politickou angažovaností od svých blízkých se navíc neevidují ani v komerčních databázích, které mohou finančníci využít pro dodatečné prověření klientů.

Státní registr politiků?

Z bankovního sektoru proto zaznívá volání po tom, aby stát vytvořil oficiální seznam lidí spadajících do kategorie politicky exponovaných. Ten by se podobal seznamu, který už dnes existuje pro osoby, vůči nimž se uplatňují mezinárodní sankce. Zřízení takové státem garantované databáze by bankéřům a finančníkům značně usnadnilo práci. "Proti tomuto seznamu by banky mohly nezávisle, systémově a hodnověrně kontrolovat to, zda některý z jejich klientů nespadá do kategorie politicky exponovaných osob," zdůrazňuje předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace a vedoucí oddělení řízení operačních rizik Air Bank Petr Barák. Získaly by tak jistotu, že unikne-li jim politická exponovanost některého klienta, neví o ní ani stát.

Avšak Finanční analytický úřad o zřízení takové databáze neuvažuje. "Neúměrné časové a personální náklady by si vyžádalo nejen vytvoření takového seznamu, ale i zajišťování jeho aktuálnosti," upozorňuje specialistka na oblast praní špinavých peněz FAÚ Markéta Hlavinová. Vytvoření seznamu navíc ani nepovažuje za nezbytně nutné. Stačí, když se bankéři na politickou exponovanost zeptají klienta, a budou z obliga.

Obzvláště u osob blízkých regionálním politikům jim ostatně jiná možnost ani nezbývá. "Abyste zjistili rodinné vazby, musíte mít přístup k evidenci obyvatel, což finanční instituce nemají," připouští Tvrdý z FAÚ. V některých situacích tak nejspíš bude plnění povinnosti identifikovat politicky exponované osoby mezi klienty ze strany finančních a úvěrových institucí čistě formální.

S nálepkou "politický"

Klienty, kteří mají vazbu na politiky, čeká v bankách, záložnách nebo pojišťovnách zostřený režim. V první řadě dostanou k vyplnění formulář, kde budou muset konkretizovat, jakou veřejnou funkci vykonávají nebo jaký vztah k politicky exponované osobě mají.

Podle dikce zákona by k nim pak finanční a úvěrové instituce měly automaticky přistupovat jako k osobám s vyšším stupněm rizikovosti, tedy podobně jako k těm, kteří v rámci svých obchodů převádí například částky nad 15 tisíc eur. Častěji tak u politicky exponovaných zákazníků kontrolují, zda jejich skutečné chování koresponduje s tím, co bance nahlásili, tedy zda například převody peněz odpovídají účelu, který zákazník deklaroval, když si otvíral účet. A prověřit musí také původ jejich majetku, který "političtí" klienti používají při svých transakcích. Politicky exponovaní totiž teoreticky mohou získávat nelegální výhody ze svého postavení a to se může odrazit na jejich účtu.

"Původ majetku zjišťujeme prohlášením klienta. Revidujeme ho vzhledem k reálným transakcím na účtu," popisuje compliance manažerka společnosti Citfin Veronika Šindlerová. "Dokud ho nezjistíme, musíme klienta 'bloknout', to znamená, že nesmí provést žádnou transakci z účtu, protože nejsou splněny podmínky," dodává. Vyžádat si bankéři a finančníci od klientů mohou také dokumenty vztahující se k jejich majetku, jako jsou například faktury, smlouvy či soudní rozhodnutí.

V praxi ale zjišťování skutečného původu majetku podobně jako identifikace blízkých vztahů pokulhává. "Objektivní ověření je fakticky nerealizovatelné s ohledem na jeho náročnost a nedostatečné zákonné zmocnění na straně finančních a úvěrových institucí," zdůraznil Kovács. Výsledkem je, že když banky informacím od klienta nedůvěřují, rovnou jeho chování označí za rizikové a oznámí obchod jako podezřelý Finančnímu analytickému úřadu. Ten si pak podezřelého prověří sám.

Finančnímu analytickému úřadu banky a záložny hlásí také ty klienty, kteří při prověřování nechtějí spolupracovat. V obzvlášť závažných případech pak může problémového zákazníka čekat v bance nebo kampeličce i odmítnutí. Účet mu prostě neotevřou.

Aplikovat neschválené

Výsledkem je, že praktických dopadů zákonných novinek se už zalekli i sami tvůrci nové definice. Brusel aktuálně připravuje směrnici, která by mohla režim uplatňovaný vůči politicky exponovaným osobám opět zmírnit. Byť ještě návrh není schválený, český Finanční analytický úřad se ho už ve své metodice rozhodl zohlednit. Bankám, kampeličkám a dalším povinným institucím doporučuje, aby po dobu projednání návrhu politicky exponované klienty pouze identifikovaly. Automaticky by tak už nemusely provádět dodatečná opatření, jako je například zjišťování původu majetku. To by provedly až ve chvíli, kdy by se ke statusu politicky exponované osoby přidalo nějaké další riziko, které může svědčit o praní špinavých peněz.

Pokud klient odmítne s bankou spolupracovat, je automaticky považován za rizikového a banka jej státu nahlásí jako podezřelého.

Jenže tento výklad je pro banky příliš nejednoznačný."Rizikovost obchodního vztahu je neurčitým právním pojmem, ke kterému chybí jednoznačný výklad. Naši členové se rozhodli tuto možnost neaplikovat a zjišťovat původ majetku již na počátku smluvního vztahu," zdů­razňuje Kovács. Banky se rovněž obávají, že by je za ne­dodržování předpisů mohli popotahovat kontroloři z České národní banky. Podle její vyhlášky totiž musí bankéři věnovat politicky exponovaným osobám zvýšenou pozornost. A k tomu, že bude při svých kontrolách respektovat doporučení FAÚ, se zatím centrální banka jednoznačně nezavázala.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.