Zákon o sociálním bydlení řeší vláda na poslední chvíli, měl platit už od ledna

Přes 12 miliard korun vyplatil loni stát lidem, kteří potřebují přispět na bydlení, příjemců bylo měsíčně zhruba 280 tisíc. Vysoká čísla podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dokazují, že skupina, které by měl pomoci chystaný zákon o sociálním bydlení, musí být co nejširší. Naráží ale na postoj ministerstva pro místní rozvoj, vedeného Karlou Šlechtovou (ANO), které má na zákonu spolupracovat.

"Trváme na tom, že cílová skupina musí být velká, to znamená senioři, rodiny s dětmi, děti z dětských domovů, zdravotně postižení. Ministerstvo pro místní rozvoj chce ale cílit na ty úplně nejchudší. Na tom se nikdy nedohodneme," říká Marksová, která zákon předloží v březnu vládě. Platit by mohl od příštího roku. Současný kabinet jej přitom slíbil už při svém vzniku.

Šlechtová se s Marksovou shoduje, že stát by měl mít větší kontrolu nad tím, kam posílá dávky na bydlení. "Spor se ale vede o to, co mají všichni povinně platit z daní a co lze získat z dotačních programů," vysvětluje Šlechtová s tím, že odmítá, aby se stát zavázal k vysokým výdajům na sociální bydlení.

"Společnost vnímá bydlení jako odpovědnost jedince a stát by měl zasahovat opravdu jen v nejnutnějších případech," dodává Šlechtová, která by mířila na lidi v ubytovnách, azylových domech či noclehárnách. K předloze nakonec podpis připojila, avšak právě s výhradou k velikosti cílové skupiny.

"Zákon jsem připodepsala, aby tyto rozpory už konečně rozsekla vláda," uvedla. Předseda třetí koaliční strany, lidovec Pavel Bělobrádek, se kloní k postoji Šlechtové. "Sociální bydlení má být podle KDU-ČSL nouzovým řešením pro ty nejohroženější skupiny obyvatel, nikoliv univerzálním všelékem," vysvětluje.

Jeden zásadní kompromis už přitom Marksová musela udělat ještě před předložením zákona vládě. Původně se počítalo s tím, že obce budou muset potřebným povinně vyčlenit odpovídající počet bytů. Náklady na to by jim ale kompenzoval stát. Nakonec bude záležet na vedení obcí, zda se do systému zapojí dobrovolně.

Ministryni práce nejvíc vadí to, že část státních peněz mizí v nevyhovujících ubytovnách. "Proč by stát měl posílat své peníze do takových hrůz?" ptá se Marksová. Prosadila už proto změnu ve vyplácení jedné ze dvou dávek, doplatku na bydlení. Ten v minulosti plynul právě do kapes majitelů ubytoven.

Marksové se podařilo tok peněz do ubytoven přiškrtit, což dokládají čísla z uplynulých tří let. Zatímco v roce 2014 stát v průměru vydal 73 tisíc doplatků měsíčně, loni to bylo o 9 tisíc méně.

Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení ale upozorňuje, že to ve skutečnosti nemusí znamenat, že se lidé z ubytoven přesunuli do lepších podmínek. "Ti lidé na ubytovnách žijí dál, mají ale daleko méně peněz na jídlo," říká předseda neziskovky, která od začátku podporuje vznik zákona o sociálním bydlení, aby lidé nemuseli žít v nevyhovujících podmínkách. O peníze podle něj nepřišli majitelé ubytoven, ale jejich obyvatelé.

ČSSD o zákoně o sociálním bydlení mluvila už v roce 2006. Později si ho mezi své priority zařadila vláda Mirka Topolánka (ODS), nikdy ho ale nepředložila. Psát ho začala až Marksová, aby naplnila program vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Soukromé domy v Ústí nad Labem, které nabízejí sociální bydlení.

Foto: ČTK

Happening před úřadem vlády k zahájení kampaně za přijetí zákona o sociálním bydlení

Foto: ČTK