Přes 12 miliard korun vyplatil loni stát lidem, kteří potřebují přispět na bydlení, příjemců bylo měsíčně zhruba 280 tisíc. Vysoká čísla podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dokazují, že skupina, které by měl pomoci chystaný zákon o sociálním bydlení, musí být co nejširší. Naráží ale na postoj ministerstva pro místní rozvoj, vedeného Karlou Šlechtovou (ANO), které má na zákonu spolupracovat.

"Trváme na tom, že cílová skupina musí být velká, to znamená senioři, rodiny s dětmi, děti z dětských domovů, zdravotně postižení. Ministerstvo pro místní rozvoj chce ale cílit na ty úplně nejchudší. Na tom se nikdy nedohodneme," říká Marksová, která zákon předloží v březnu vládě. Platit by mohl od příštího roku. Současný kabinet jej přitom slíbil už při svém vzniku.

Šlechtová se s Marksovou shoduje, že stát by měl mít větší kontrolu nad tím, kam posílá dávky na bydlení. "Spor se ale vede o to, co mají všichni povinně platit z daní a co lze získat z dotačních programů," vysvětluje Šlechtová s tím, že odmítá, aby se stát zavázal k vysokým výdajům na sociální bydlení.

12 miliard

korun loni vyplatil stát na dvou dávkách na bydlení, příspěvku a doplatku.

"Společnost vnímá bydlení jako odpovědnost jedince a stát by měl zasahovat opravdu jen v nejnutnějších případech," dodává Šlechtová, která by mířila na lidi v ubytovnách, azylových domech či noclehárnách. K předloze nakonec podpis připojila, avšak právě s výhradou k velikosti cílové skupiny.

"Zákon jsem připodepsala, aby tyto rozpory už konečně rozsekla vláda," uvedla. Předseda třetí koaliční strany, lidovec Pavel Bělobrádek, se kloní k postoji Šlechtové. "Sociální bydlení má být podle KDU-ČSL nouzovým řešením pro ty nejohroženější skupiny obyvatel, nikoliv univerzálním všelékem," vysvětluje.

Jeden zásadní kompromis už přitom Marksová musela udělat ještě před předložením zákona vládě. Původně se počítalo s tím, že obce budou muset potřebným povinně vyčlenit odpovídající počet bytů. Náklady na to by jim ale kompenzoval stát. Nakonec bude záležet na vedení obcí, zda se do systému zapojí dobrovolně.

Ministryni práce nejvíc vadí to, že část státních peněz mizí v nevyhovujících ubytovnách. "Proč by stát měl posílat své peníze do takových hrůz?" ptá se Marksová. Prosadila už proto změnu ve vyplácení jedné ze dvou dávek, doplatku na bydlení. Ten v minulosti plynul právě do kapes majitelů ubytoven.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 40 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.