Zákon o registru smluv ukládá všem státním a veřejnoprávním institucím, státním podnikům a jiným právnickým osobám s většinovým podílem státu zveřejňování nově uzavíraných smluv s plněním nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Více o registru jsme psali zde. Poslanecká sněmovna však nyní schválila výjimky, které dle právních odborníků oslovených Platformou Rekonstrukce státu mohou způsobit právní nejistotu.

Výjimkou, která registr mění možná nejvíce, je namířena na právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Takové podniky totiž nadále mít povinnost zveřejňování smluv nebudou. Právě na pojmu „průmyslová nebo právní povaha“ shledají někteří právníci za problém jeho nedostatečnou určitost. „U termínu "průmyslová nebo obchodní povaha" se zjevně jedná o tzv. neurčitý právní pojem, který bude předmětem interpretace v jednotlivých případech," vysvětluje Pavel Koukal z Katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Petr Bouda, analytik z organizace Frank Bold a jeden z autorů komentáře o registru smluv dodává, že pojem „průmyslová nebo právní povaha“ neodpovídá dosavadní legislativě a rozhodovací praxi soudů. S ohledem na to se může stát, že v případě nezveřejňování smluv podnikem, který si myslí, že jeho činnost není obchodní nebo průmyslová, budou všechny smlouvy zpětně označeny za neplatné. Za příklad poslouží například Lesy ČR, kdy soudy i Úřad na ochranu hospodářské soutěže během několika let vydávaly rozdílná rozhodnutí ohledně povahy jejich činnosti.

Související