Novela insolvenčního zákona, která nabude účinnosti 1. června letošního roku, přináší mnoho změn. Jednou z nich je i rozšíření, resp. detailnější vymezení definice úpadku.
Dosavadní úprava insolvenčního zákona zakotvuje několik kritérií, která mají indikovat, zda dlužník je, či není v úpadku. Ekonomická realita se však někdy těžko posuzuje optikou zákonných pravidel. Zjištění, zda je společnost v úpadku, je přitom naprosto zásadní, a to zejména v situacích, kdy statutární orgán rozhoduje o výplatě dividendy či podání insolvenčního návrhu.
Od června bude v těchto situacích dlužníkům napomáhat institut "mezery krytí". Ta bude vyjadřovat rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Dlužník s mezerou krytí nižší, než je desetina jeho splatných závazků, bude považován za solventního. K doložení výše mezery krytí poslouží výkaz stavu likvidity, jehož šablonu bude obsahovat prováděcí přepis.
Dlužník, jehož mezera krytí bude v daný okamžik vyšší než desetina jeho splatných závazků, bude mít stále možnost se závěru o úpadku vyhnout, pokud doloží, že je tuto mezeru schopen pokrýt v přiměřené lhůtě. Jaká však bude tato lhůta, zatím není jasné. Pokud však bude příliš dlouhá, lze se obávat, že namísto včasnějšího podávání insolvenčních návrhů poskytne novela statutárům další prostor k váhání.
Autorka je advokátkou v KPMG Legal.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 0 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



