Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tvrdě zkritizoval Evropskou unii. V rozhovoru pro HN jde tak daleko, že se dostává do rozporu s tím, co Česko považuje za priority své zahraniční politiky. Navrhuje například, aby se v Evropě omezil volný pohyb lidí za prací.

To, že občan jedné země unie může jít pracovat do jiného členského státu, je jednou ze základních svobod platných v EU.

Podle Zaorálka se ale při britském referendu o vystoupení z EU ukázalo, že tato svoboda zašla příliš daleko. Zastánci brexitu tehdy volný pohyb kritizovali. Zaorálek pro ně má pochopení: "Když k vám přijdou dva miliony lidí z Východu, kteří vám berou práci, sociální dávky a řadu dalších věcí, tisíckrát můžete vlastní občany přesvědčovat, ať si na to zvyknou. Oni to nevezmou, protože jste to prostě přepískli."

Navzdory Zaorálkovu tvrzení ale řada studií, například nedávná od londýnské University College, ukázala, že pracovníci z ostatních zemí EU do britského rozpočtu odvádějí mnohem více peněz, než z něj čerpají. Výzkumníci také odmítli, že by imigranti domácím zaměstnancům brali práci.

Pro Česko je přitom udržení stávajícího rozsahu volného pohybu osob a pracovních sil v rámci EU prioritou, kterou hájily všechny vlády bez ohledu na své politické zabarvení. Premiér a Zaorálkův stranický šéf Bohuslav Sobotka to naposledy zopakoval minulý měsíc. Řekl, že "volný pohyb pracovníků a služeb chápeme jako důležitou podmínku zachování konkurenceschopnosti uvnitř Evropské unie".

Premiér je nyní na dovolené, k aktuálním výrokům ministra zahraničí se nevyjádřil.

Sám Zaorálek ještě loni v prosinci, půl roku po britském referendu, prohlašoval, že je nutné zachovat základní svobody platné v EU − tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Teď ale pro HN tvrdí, že "Britové nám jasně řekli, že prostě nesouhlasí s tím, aby neměli kontrolu nad tím, když jim přijdou dva miliony lidí. A co řeknou občané, je klíčové".

Na tom, že práva Čechů a občanů dalších zemí EU pracujících v Británii musí být po brexitu zachována, se v únoru shodli představitelé všech politických stran zastoupených v českém parlamentu. V Británii podle odhadů pracuje asi jen 40 tisíc Čechů.

Praha tak na volném pohybu trvá hlavně z obavy, že pokud by došlo k jeho omezování, mohly by restrikce zavést i země jako Německo nebo Rakousko, se kterými je Česko velmi silně ekonomicky provázané.

Ministr Zaorálek v rozhovoru pro HN také tvrdě odsoudil současné fungování Evropské unie. Vyčítá jí, že se Česku snaží vnutit migranty ze států mimo Evropu, což s sebou nese hrozbu terorismu. Podle ministra ale musí mít každý stát kontrolu nad tím, kdo na jeho území přichází.

Evropská komise a Evropský parlament podle něj nerespektují země z východu EU. Zaorálek proto chce, aby měla co největší roli Evropská rada − pravidelné summity lídrů států unie. Chce tedy v EU na úkor "Bruselu" posílit mezivládní spolupráci.

Podle sociologa z Karlovy univerzity Ondřeje Císaře Zaorálkova slova ukazují, že "sociální demokraté se evidentně chtějí inspirovat pravicovými populisty a doufají, že jim to nažene voliče. Například Zaorálkův výklad brexitu jde přesně v tomto směru". Císař upozorňuje, že za pokles životní úrovně některých vrstev britské společnosti nemohou přistěhovalci, ale stále větší automatizace výroby nebo její přesun do jiných zemí.

Benjamin Tallis, Brit působící v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, si myslí, že se ČSSD, stejně jako řada dalších levicových stran ze střední a východní Evropy, může obrátit směrem k nacionalismu a populistické kritice cizinců. Pro Česko by to podle Tallise mohlo mít za následek například vyřazení ze schengenského prostoru volného pohybu osob.

"Pokud by k tomu následně došlo, ČSSD a pan Zaorálek by na tom měli velký podíl viny," myslí si Tallis.

V reakci na nástup populistických proti­evropských stran mluví o EU kritičtěji i řada politiků v západní Evropě. Například liberální nizozemský premiér Mark Rutte, který s překvapivě velkým náskokem minulý týden zvítězil ve volbách. Rutte ale také po celou dobu kampaně opakoval, že členství v EU je pro Nizozemsko důležité a přínosné.

Sociálnědemokratické strany napříč Evropou jsou v hluboké krizi a ztrácejí podporu. Tam, kde se jim daří, jako v Portugalsku a v Německu, jsou ale tyto strany jasně proevropské. Podle sociologa Císaře by se ČSSD měla inspirovat novým lídrem německé sociální demokracie Martinem Schulzem, po jehož nástupu strana v průzkumech raketově posílila. Schulz podle něj "vzal hrozbu populistů vážně, otevřeně mluví o problémech obyčejných lidí, ale nepodbízí se emocím a nestaví kolem Německa hradby".

Vyjádření ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka k verzi tohoto textu, která vyšla v tištěných HN:

1) Důrazně se ohrazuji proti titulku "Omezme volný pohyb v unii". Je naprosto zavádějící. Nikdy jsem neřekl, že bychom měli obnovovat hranice. Šlo o tvrzení týkající se pracovních sil, ne běžného pohybu občanů! Poukazoval jsem jen na to, že musíme rozumně regulovat pohyb pracovní síly, bojovat proti politice levné práce. Volný pohyb osob je základem EU, musíme se ale zamyslet, jak regulovat pracovní trh, jak bojovat proti sociálnímu dumpingu, aby jednotný trh nešel proti občanům EU.

2) Jde mi o reformu EU, abychom mohli zachovat stávající svobody a ekonomický růst v Evropě. EU je pro nás jako pro ČR životní nutnost, jen bilaterální vztahy by pro nás byly nevýhodné.

3) Ohrazuji se proti tomu, že jde o nesoulad s prioritami české zahraniční politiky. Jde nám o naše občany ve Velké Británii, zachování základních svobod. Chci ale otevřít diskuzi, zda je dlouhodobě udržitelné, aby si stát nemohl stanovit upřesňující podmínky, které budou regulovat zaměstnávání občanů z jiných států EU.

4) Nejsem paušálně proti pracovní migraci. Příkladem toho je Ukrajina - nabízíme programy pro zaměstnání kvalifikovaných pracovníků, kteří budou mít garantovanou běžnou mzdu v oboru.

Jsem však proti dovozu levné pracovní síly, proti zaměstnávání přes agentury, které vykořisťují zaměstnance z východu. Jsem proti takové pracovní migraci, která snižuje cenu práce a vytváří sociální problémy v místech, kde se pracující cizinci koncentrují. Zaměstnavatelé mají zvyšovat mzdy, a tím motivovat české občany.

Související