Aktuální číslo časopisu Ekonom
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tvrdě zkritizoval Evropskou unii. V rozhovoru pro HN jde tak daleko, že se dostává do rozporu s tím, co Česko považuje za priority své zahraniční politiky. Navrhuje například, aby se v Evropě omezil volný pohyb lidí za prací.
To, že občan jedné země unie může jít pracovat do jiného členského státu, je jednou ze základních svobod platných v EU.
Podle Zaorálka se ale při britském referendu o vystoupení z EU ukázalo, že tato svoboda zašla příliš daleko. Zastánci brexitu tehdy volný pohyb kritizovali. Zaorálek pro ně má pochopení: "Když k vám přijdou dva miliony lidí z Východu, kteří vám berou práci, sociální dávky a řadu dalších věcí, tisíckrát můžete vlastní občany přesvědčovat, ať si na to zvyknou. Oni to nevezmou, protože jste to prostě přepískli."
Navzdory Zaorálkovu tvrzení ale řada studií, například nedávná od londýnské University College, ukázala, že pracovníci z ostatních zemí EU do britského rozpočtu odvádějí mnohem více peněz, než z něj čerpají. Výzkumníci také odmítli, že by imigranti domácím zaměstnancům brali práci.
Pro Česko je přitom udržení stávajícího rozsahu volného pohybu osob a pracovních sil v rámci EU prioritou, kterou hájily všechny vlády bez ohledu na své politické zabarvení. Premiér a Zaorálkův stranický šéf Bohuslav Sobotka to naposledy zopakoval minulý měsíc. Řekl, že "volný pohyb pracovníků a služeb chápeme jako důležitou podmínku zachování konkurenceschopnosti uvnitř Evropské unie".
Premiér je nyní na dovolené, k aktuálním výrokům ministra zahraničí se nevyjádřil.
Sám Zaorálek ještě loni v prosinci, půl roku po britském referendu, prohlašoval, že je nutné zachovat základní svobody platné v EU − tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Teď ale pro HN tvrdí, že "Britové nám jasně řekli, že prostě nesouhlasí s tím, aby neměli kontrolu nad tím, když jim přijdou dva miliony lidí. A co řeknou občané, je klíčové".
Na tom, že práva Čechů a občanů dalších zemí EU pracujících v Británii musí být po brexitu zachována, se v únoru shodli představitelé všech politických stran zastoupených v českém parlamentu. V Británii podle odhadů pracuje asi jen 40 tisíc Čechů.
Praha tak na volném pohybu trvá hlavně z obavy, že pokud by došlo k jeho omezování, mohly by restrikce zavést i země jako Německo nebo Rakousko, se kterými je Česko velmi silně ekonomicky provázané.
Ministr Zaorálek v rozhovoru pro HN také tvrdě odsoudil současné fungování Evropské unie. Vyčítá jí, že se Česku snaží vnutit migranty ze států mimo Evropu, což s sebou nese hrozbu terorismu. Podle ministra ale musí mít každý stát kontrolu nad tím, kdo na jeho území přichází.
Evropská komise a Evropský parlament podle něj nerespektují země z východu EU. Zaorálek proto chce, aby měla co největší roli Evropská rada − pravidelné summity lídrů států unie. Chce tedy v EU na úkor "Bruselu" posílit mezivládní spolupráci.
Podle sociologa z Karlovy univerzity Ondřeje Císaře Zaorálkova slova ukazují, že "sociální demokraté se evidentně chtějí inspirovat pravicovými populisty a doufají, že jim to nažene voliče. Například Zaorálkův výklad brexitu jde přesně v tomto směru". Císař upozorňuje, že za pokles životní úrovně některých vrstev britské společnosti nemohou přistěhovalci, ale stále větší automatizace výroby nebo její přesun do jiných zemí.
Benjamin Tallis, Brit působící v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, si myslí, že se ČSSD, stejně jako řada dalších levicových stran ze střední a východní Evropy, může obrátit směrem k nacionalismu a populistické kritice cizinců. Pro Česko by to podle Tallise mohlo mít za následek například vyřazení ze schengenského prostoru volného pohybu osob.
"Pokud by k tomu následně došlo, ČSSD a pan Zaorálek by na tom měli velký podíl viny," myslí si Tallis.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
