Firma SAKO Brno loni v září nakoupila pracovní oděvy pro své zaměstnance za 1,2 milionu korun od podnikatelky Heleny Vedmochové. Údaj se objevil v registru smluv, který byl zákonem zřízen před dvěma lety, a podnik, jejž vlastní město Brno, ho do registru vložil dobrovolně. Učinil tak stejně jako ostatní městské firmy Brna, které už občany zpravily o zakázkách přesahujících čtyři miliardy korun.

Od letošního července má být podobné vkládání údajů do veřejné databáze na internetu povinné, aby měli Češi kontrolu nad utrácením stovek miliard z veřejných peněz. Zákon platí pro všechny smlouvy státu, měst či krajů v hodnotě nad 50 tisíc korun. Ty bez vložení do registru nebudou platit.

Zákonu ovšem nyní hrozí, že z něj po únorovém zásahu poslanců zbude jen torzo. Značná část senátorů, kteří budou o novele registru v dubnu hlasovat, to ale podle informací HN hodlá změnit.

Poslanci navrhli, aby z internetové databáze vypadly všechny státní podniky, městské a krajské firmy i Česká televize a rozhlas. Právě to je ale pro řadu členů horní komory nepřípustné.

Třeba senátoři lidovců osekanou podobu registru odmítají, i když ji ve sněmovně pomohli odklepnout také jejich straničtí kolegové. Odvolávají se přitom na původní poslanecký návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten chtěl povinné zveřejňování smluv zrušit pouze u národního podniku Budějovický Budvar, kterému prý odkrývání karet soukromým konkurentům v registru komplikuje byznys.

"Jako klub proto budeme navrhovat verzi ministra Jurečky. Hnutí STAN bude hlasovat s námi," řekl HN předseda senátorů KDU-ČSL Petr Šilar. Klíčový bude názor ČSSD, která má v horní komoře nejsilnější klub s 25 senátory. "Zákon považuji za velmi špatný, nepřinese žádné zlepšení," říká šéf klubu ČSSD Petr Vícha. Ne všichni sociální demokraté ze Senátu ale jeho názor sdílejí.

Šéf senátorů za ODS Miloš Vystrčil ne­umí výsledek hlasování v horní komoře odhadnout: "Zatím se spíše přikláním k tomu, že nebudu hlasovat pro sněmovní verzi."

Právě dopady zákona na firmy vlastněné státem, nemocnice nebo veřejnoprávní média byly tématem včerejší panelové diskuse vydavatelství Economia, které vydává Hospodářské noviny.

V debatě se sešli příznivci zákona i jeho odpůrci. "Jsme sice národní podnik, od státu ale nečerpáme žádné dotace. Proč bychom tedy měli v registru zveřejňovat své smlouvy? To je omezení podnikání za rovných podmínek," míní právník Budvaru Miroslav Majner. Některé státní podniky dokonce tvrdí, že registr jejich byznys zlikviduje. "Opravdu si myslíte, že zveřejňování smluv povede ke konci státních podniků? Registr pouze apeluje na větší průhlednost státního hospodaření," hájí zákon jeho tvůrce, poslanec TOP 09 Jan Farský.

Občanští aktivisté se vyškrtnutí Budvaru nebo České televize z registru vesměs nebrání. Vadí jim spíše navrhovaný konec zveřejňování smluv městských firem. "Kde se v posledních letech utopily desítky mi­liard korun? Právě v městských projektech, jako byla třeba pražská Opencard. Na tu nebylo kvůli chybějícímu registru tolik vidět," říká třeba tvůrce webu Hlídač smluv Michal Bláha.

Jakou podobu registru smluv naordinují v dubnu senátoři, zatím není jisté. "Očekávám, že poslanecká verze registru v Senátu neprojde. Výjimka pro Budvar ale nejspíš zůstane zachována, a novela se tak vrátí do sněmovny," odhaduje senátor pirátů Libor Michálek.

Více čtěte ve čtvrtečních HN v rubrice Názory.    

Související