Nová úprava jako cesta za lepší prevencí sexuálně motivovaných trestných činů

Kastrace je trnem v oku spoustě příznivců lidských práv. Podle nich je v ústavech na devianty vyvíjen nátlak k podstoupení zákroku. Odpor ke kastraci hlásá například i Evropský výbor pro zabránění mučení při Radě Evropy, který ji považuje za ponižující a mrzačící. Proti se staví i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Pro některé lidi může ale znamenat jedinou cestu k relativně normálnímu životu.

Co říká zákon

V současné době je možné provést chirurgický zákrok, kterým se odstraní část varlat produkující testosteron, pouze na pacientovi po dovršení 25 let věku a po spáchání sexuálně motivovaného trestného činu. "Zákrok je vzácný, na vyžádání pacienta, který už se natolik cítí být nevyléčitelný jiným způsobem," vysvětluje Jiří Švarc, primář oddělení ochranné léčby v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Hranice 25 let byla nastavena tak, aby jedinec mohl rozumně zvážit všechna negativa, která tento definitivní zákrok přináší. Kastrací přijde deviant nejen o možnost zplození dítěte, ale zároveň se mohou objevit vedlejší účinky. "Násilník má i po zákroku představy o sexuálním násilí, ale dokáže je potlačit právě díky poklesu testosteronu v těle," vysvětluje Švarc.

Mezi odpůrce snížení věkové hranice na 21 let patří například veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. "Nemyslím si, že je člověk ve věku 21 let natolik vyzrálý, aby byl dostatečně schopen posoudit charakter zákroku, jeho trvalé a nevratné důsledky, nemluvě o četných nežádoucích účincích. Stávající věkovou hranici 25 let pro provedení kastrace považuji za nejnižší možnou," zdůrazňuje Šabatová a dodává, že Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, kde se chirurgická kastrace připouští a provádí. Jinde je totiž považovaná za zastaralou a překonanou metodu léčby.

Nejdřív trestný čin, pak kastrace

Další novinkou je fakt, že o kastraci bude moct žádat i člověk, který dosud nespáchal žádný sexuálně motivovaný trestný čin. Tato změna má pomoci těm jedincům, kteří dosud nespáchali trestný čin a chtějí se efektivně bránit nutkavému chování. V případě, že nezabere léčba medikamenty, bude se moct přikročit právě k chirurgické cestě. "Celou novelizaci iniciovala kolegyně, která má právě takového pacienta v péči a připadá jí nelogické, že na tento zákrok bude mít nárok až po spáchání trestného činu," dodává Švarc.

Přísná pravidla

Podle novely bude tedy možné kastraci provést pacientovi staršímu než 21 let, a to poté co u něj odborné lékařské vyšetření prokáže sexuální deviaci. Pro provedení zákroku pak bude muset deviant buď spáchat sexuálně motivovaný trestný čin nebo čin pohlavního zneužití, nebo podstoupit lékařské vyšetření, které prokáže vysokou míru pravděpodobnosti spáchání takového činu v budoucnosti. Podmínkou bude také selhání všech ostatních léčebných metod nebo jejich vyloučení z různých důvodů, například kvůli zdravotnímu stavu pacienta. Kastrace je tedy opravdu poslední možností, která přichází pro léčbu sexuální deviace v úvahu.

Někteří odpůrci kastrace zastávají názor, že k zákroku jsou devianti nuceni pod nátlakem ústavu, kde probíhá jejich léčba. Důvodem má být skutečnost, že kastrace pro ně znamená jedinou možnost na poměrně normální život. Je ale nutné zmínit, že bez písemné žádosti pacienta, kladného stanoviska odborné komise, která se skládá ze zdravotního pracovníka, jenž je zaměstnancem státu zařazeným na ministerstvo zdravotnictví, lékaře z oboru sexuologie, lékaře z oboru psychiatrie, klinického psychologa, lékaře z oboru urologie a právníka z oboru zdravotního práva, není možné zákrok provést. "Sám to vnímám na oddělení, pacient je tu třeba pět let, napadne lékařku a sám si řekne, že to přehnal, a kastraci vyžaduje. Nikdo ho k tomu nenutí," zdůrazňuje Jiří Švarc. V případě, že je pacient v ochranném léčení či ve výkonu zabezpečovací detence, musí navíc poskytnout povolení ke kastraci soud.

A co ženy?

Sexuálně motivované činy jsou v naprosté většině případů páchány muži. Lze to připisovat zejména testosteronu. "Již 15 let se věnuji sexuologii a za tu dobu jsem neměl na posouzení žádnou ženu, tudíž sexuální násilí bude u žen extrémně vzácné," vysvětluje Švarc a dodává, že u žen se může vyskytovat například sexuální vztah s mladistvým těsně pod hranicí 15 let, což je postihováno trestním zákoníkem, nicméně ze sexuologického hlediska to sexuální deviace není.

V ČR kastrace zůstává, a to navzdory vedlejším účinkům

Mezi vedlejší účinky, které podporují argumenty odpůrců kastrace, patří fyzické i psychické problémy. Ve studii ministerstva zdravotnictví z roku 2014 bylo dotazováno dohromady 50 pacientů léčených chirurgickou kastrací. Většina z nich uvedla, že u sebe pozorují fyziologické či psychické změny.

Mezi fyzické problémy se zařadil úbytek tělesného ochlupení, obezita, gynekomastie, tedy zvětšení prsu v důsledku nedostatku testosteronu, ale například i únava. Psychické problémy pak u některých pacientů zahrnovaly pocity izolace, méněcennosti, ale i vyšší agresivitu a deprese. Čtyři z dotazovaných pacientů se z důvodu kastrace pokusili o sebevraždu. Mezi další projevy zákroku patří snížení či ztráta chuti na sex, ale i úplná ztráta orgasmu.

Šedesát procent pacientů však uvedlo, že by kastraci postoupili znovu, a 88 procent pacientů hodnotí kastraci zpětně jako dobrovolné rozhodnutí. K recidivě došlo dle studie pouze ve dvou případech. I díky těmto faktům se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo kastraci jako nástroj boje proti sexuální deviaci zachovat.

Chemická kastrace

Podle odpůrců chirurgické kastrace je léčba medikamenty vhodným řešením deviace. V současné době je zároveň o mnoho rozšířenější a k chirurgické kastraci pacient přistoupí až poté, co vyzkoušel i takzvanou "chemickou kastraci", tedy léčbu medikamenty, během níž je snížena hladina testosteronu v těle.

"Chirurgická kastrace je nejúčinnější, nejbezpečnější, nejpohodlnější a odpadají nežádoucí účinky spojené s odbouráním léčiv," udává Švarc.