Dovedou roznášet talíře s jídlem nebo péct rohlíky stejně dobře jako jejich mužští kolegové. Berou ale menší plat, protože jsou ženy. Inspekce práce se loni speciálně na platovou nespravedlnost mezi pohlavími poprvé zaměřila a objevila čtyři pochybení.

Platová diskriminace je celoevropským problémem, v Česku je však rozdíl mezi výdělky mužů a žen po Estonsku druhý největší − 22,5 procenta. Pomyslně tak Češky od 11. října pracují zadarmo. Nerovnost způsobuje nejen fakt, že ženy vykonávají hůře placené profese, ale i to, že za stejnou práci dostanou méně peněz než muži.

Inspektoři se loni věnovali půl na půl státní i soukromé sféře. Kontrol bylo celkem 34, chybovala restaurace, pekárna, dodavatel autodílů a městská policie.

U posledního subjektu byl problém v tom, že dvěma strážnicím byl krácen zvláštní příplatek o dobu, kdy byly na rodičovské dovolené.

22,5 procenta

činí v Česku relativní rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže. Je druhý nejvyšší v EU.

80 kontrol

zaměřených na rovné odměňování žen a mužů letos chystá inspekce práce.

Inspekce ze zákona nemůže ani jednoho ze čtyř hříšníků jmenovat. "V jednom z výše uvedených případů lze předpokládat zahájení správního řízení o uložení sankce za správní delikt," uvedl náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček.

Obecně zaměstnavatelům hrozí za diskriminaci až milionová pokuta.

Nespravedlnost v odměnách před rokem kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. I v reakci na to přikázala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) podřízené inspekci práce, aby se na problém zaměřila. Ombudsmanka považuje zjištění, že každý devátý kontrolovaný zaměstnavatel ženy diskriminoval, za závažné.

"A to ještě musíme brát v úvahu, že je pro inspektory velmi složité najít při kontrole důkazy, které by obstály ve správním řízení se zaměstnavatelem," podotkla s tím, že nestačí jen nahlédnout do dokumentů firmy.

Je potřeba se dotazovat i ostatních zaměstnanců, kteří však často z obavy o zaměstnání nechtějí svědčit.

Problémem je i to, že řada lidí neví, kolik berou jejich kolegové. "O platech a mzdách se Češi a Češky bojí mluvit. Je tedy důležité, abychom téma zviditelňovali, mluvili o tom, jaká odměna je za jakou práci adekvátní," vysvětlila ministryně Marksová.

Ve spolupráci s úřadem ombudsmanky teď ministerstvo pracuje na nové metodice, o niž by se inspektoři mohli opřít v letošním roce, kdy plánují dalších 80 kontrol.

Chystá také sadu doporučení pro zaměstnavatele, jak nastavit vnitřní normy odměňování, a on-line kalkulačku, kde si každý bude moci spočítat obvyklý plat na různých pozicích.

Marksová upozorňuje, že inspekce se nezaměřila jen na odměňování, ale i na rozložení sil. "U kontrolovaných zaměstnavatelů se nám potvrdilo, že v administrativních a pečovatelských profesích je stále převaha žen. V odvětvích, kde ženy dominují, jsou mzdy a platy nižší," řekla ministryně. Nerovnost Češky dožene i ve vyšším věku, kdy dostávají nižší penzi, a navíc často zůstanou v domácnosti samy.

Na stírání rozdílů ve výdělcích se zaměřují i v zahraničí. Evropská komise v roce 2014 vydala několik doporučení. Německo na jejich základě rozhodlo, že se lidé ve firmách nad 250 zaměstnanců budou moci ptát na platy svých kolegů.

S přispěním Marka Pokorného.

Související