Evidence tržeb může být Zákonem roku

Poslanci a senátoři ročně přijmou kolem stovky zákonů. I když řada z nich ukládá podnikatelům nové povinnosti a omezení, přesto se najde několik předpisů, které jsou pro ně ulehčením. Šest finalistů letošního ročníku ankety Zákon roku, které vybrala nominační rada složená z právních expertů i zástupců byznysu, takové ambice minimálně v době přijímání mělo.

Cílem projektu, který organizuje společnost Deloitte Legal, je tak přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a veřejností o kvalitě právních předpisů a jejich dopadu na podnikatelské prostředí v Česku.

Rozporuplná evidence tržeb

Největší diskusi mezi odborníky v nominační radě Zákona roku vyvolala elektronická evidence tržeb (EET). Ta je součástí procesu digitalizace a modernizace státní správy. Dobře dotažený efektivnější výběr daní totiž může podle nominační rady narovnávat podnikatelské prostředí. Na druhou stranu se stále nevyjasnil poměr mezi očekávanými přínosy evidence a náklady na její spuštění zejména pro drobné podnikatele nebo dopad na základní práva a na ochranu dat.

"Britové nepotřebovali občanky a myslím, že Češi nepotřebovali EET. Když Britové v roce 2006 přemítali nad plusy a minusy tehdy uzákoněných povinných občanských průkazů, dospěli nakonec k závěru, že je to před terorismem neochrání a ještě omezují své soukromí za vynaložení horentních částek, takže občanky nakonec zase zrušili. Mám pocit, že s EET je to podobné," řekl zakladatel ankety, advokát Tomáš Babáček z Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Tématem pro nominační radu byl také nedotažený způsob provedení evidence, jako je nejednotný výklad transakcí platebními kartami, které jsou už teď digitálně evidované, nebo hektická a často nekonzistentní výkladová praxe. Přesto nominační rada zákon z pera ministerstva financí do finále poslala.

"U zefektivňování státu osobně nevěřím v rychlá grandiózní řešení, spíš věřím v postupnou celkovou profesionalizaci státní správy − a taky v kultivaci podnikatelů a společnosti. Ale jsem možná naivní a daňovému švejkování prostě nelze zabránit jinak. Navíc byznys se masivně digitalizuje a stejně to musí dělat i stát," dodal Babáček.

Ochrana know-how a přehledné zakázky

Pod heslem "méně znamená více" se do finále probojovala také malá novela občanského zákoníku, která řeší nedostatky rekodifikace soukromého práva z roku 2014 a odstraňuje zbytečnou administrativu. Zákoník se podle nominační rady podařilo ubránit před většími změnami, na které nenazrál čas a kde je třeba otázky řešit hlavně praxí a soudním výkladem.

Finalistou je také směrnice o ochraně nezveřejněného know-how a obchodního tajemství, která sjednocuje úroveň ochrany obchodního tajemství v Evropské unii. Ta je zatím roztříštěná a slabší vnitrostátní úpravy ohrožují zbytek vnitřního trhu v boji proti krádežím a obchodní špionáži. Cílem směrnice je také podpořit investice evropského byznysu do inovací.

Jasným finalistou je pak nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který snižuje administrativní náročnost veřejného zadávání a předpokládá také jeho postupnou elektronizaci. Zákon podle expertů poskytuje větší prostor pro posuzování nabídek podle celkové výhodnosti, a nikoliv pouze ceny, přináší také větší flexibilitu pro úpravy vytendrovaných smluv. Stejně jako evidence tržeb ani zadávání zakázek se neobešlo bez výhrad. Na některých místech administrativy totiž zase přibylo.

"Češi mají s veřejnými zakázkami špatnou zkušenost. Jejich regulaci pořád vylepšovali, až nakonec byla tak složitá, že nevěděli, co jak vytendrovat, aby člověk nešel sedět. Jsou věci, které se mi na novém zákonu nelíbí, jako třeba nevratný poplatek za podnět k prošetření tendru. Obecně ale nový zákon považuji za příležitost pro restart přístupu Čechů k veřejným zakázkám," uvedl advokát Babáček.

Dobrým příkladem digitalizace státní správy a pátým finalistou je zveřejňování otevřených dat dle novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřady podle ní musí napříště informace ze svých veřejnosti přístupných evidencí, registrů a rejstříků automaticky zpřístupňovat jako takzvaná otevřená data, tedy dálkově přístupné a strojově čitelné údaje, bez nutnosti je jednotlivě poptat.

Do finále ankety se dostalo také zrušení devizového zákona, který byl již pro potřeby mezinárodního obchodu zbytečný. "Regulace bobtná, stává se objektivně nepřehlednou. Právní řád je přitom zaplevelen stovkami zastaralých nebo překonaných předpisů, které práci se zákony jenom ztěžují. Zrušení vyprázdněného devizového zákona je určitě dobrým příkladem, jak dělat v právním řádu pořádek," sdělil k tomu Babáček.

Loni dominoval registr smluv

Stále ještě "úřadujícím" vítězem ankety je registr smluv, který za loňský zákon roku zvolily téměř dvě třetiny hlasujících. S výrazným náskokem tak předstihl novelu zákona o účetnictví, kterou zvolil zhruba každý sedmý hlasující, či novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, pro kterou hlasovala desetina podnikatelů.