Podnikoví právníci se mění. Učí se byznys a mnohem častěji míří do vedení

U větších firem se kanceláře podnikových právníků rozrůstají tak, že si počtem lidí nezadají se středně velkými advokátními kancelářemi. Také role podnikového právníka se mění. Z nezávislého revizora smluv se stává více podnikatelem a šéfem zároveň. Tento trend bude podle oslovených podnikových právníků stále stoupat, a to mimo jiné kvůli rostoucímu množství zákonů a jejich složitosti. Jde například o zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, nové nařízení o ochraně osobních údajů nebo zákon o registru smluv.

"Dnes se vedle odborných a jazykových znalostí více než v minulosti předpokládá, že podnikový právník zná byznys, ve kterém jeho společnost podniká," uvádí Martin Laur, podnikový právník pojišťovny Kooperativa. Interní právník je teď podle Laura více manažerem − poradcem, který společnosti poskytuje širší pohled na problém než jen ten ryze právní. "To platí zejména v oborech s vysokou mírou regulace, typicky v pojišťovnictví, bankovnictví, energetice a podobně," dodává Laur. V souvislosti s požadavkem, aby firemní právník rozuměl byznysu svého zaměstnavatele, se stává výhodou i specializace při studiu práv nebo studium další školy. "Ekonomie je jistě jedním z oborů, v němž by se právník zabývající se třeba obchodním nebo soutěžním právem měl dobře orientovat," uvádí Lukáš Buzek, právník České pošty.

Fenoménem posledních let a důvodem vzestupu interních právních kanceláří je podle právníka Patrika Bureše ze společnosti ČEZ také vznik agendy souhrnně označované jako compliance neboli zjednodušeně to, aby se firma chovala v souladu v pravidly. Ať už v oblasti ochrany osobních údajů, etických pravidel, nebo předcházení trestní odpovědnosti. "Když už se firma agendou compliance zabývá, tak je to zpravidla podnikový právník, kdo ji má v pracovní náplni," vysvětluje Bureš.

Prestiž interních právních poradců se podle Unie podnikových právníků zvyšuje. Přesto však podle právničky Jany Osadské ze společnosti Pražská plynárenská Distribuce pozice podnikového právníka rozhodně nestojí na pomyslném prvním místě žebříčku popularity právnických profesí. "Nezřídka se jako podnikoví právníci ocitáme v nezáviděníhodné pozici − kolegové právní laici na nás pohlíží jako na posly špatných zpráv, původce zdržení realizace jejich plánů a v případě požárů je naším úkolem hasit z první řady," uvádí Osadská.

Na fúze externisty

Oslovení podnikoví právníci se shodují, že v současnosti je trendem, aby si většinu právních záležitostí firma zařídila sama. "Vzhledem k tomu, že externí firma bude vždy dražší než podnikový zaměstnanec, je spíše tlak na to, aby co nejvíce oblastí pokryl právě podnikový právník sám," tvrdí právnička Petra Misterková ze společnosti AB Facility.

Ve společnosti ZZN Pelhřimov z koncernu Agrofert dokonce většinu právní práce zajišťuje jediná právnička Eva Havlová. "Outsourcing právní práce mimo společnost neprovozujeme. Pokud by se tak výjimečně stalo, bude se to týkat jen specifických oblastí práva, jakými je například trestněprávní problematika," uvádí Havlová.

Jinak se ale firmy shodují, že od externích advokátních kanceláří poptávají služby například v situacích, kdy se mají dostat před soud, nebo při složitých projektech se zahraničním přesahem. "Příkladem jsou třeba akvizice, kdy krátký čas vyžadující časově náročné nasazení nedovoluje řešit záležitost jen vlastními silami, nebo specifické problémy, které běžně neřešíme a naopak víme, že se na ně advokát specializuje," uvádí Marie Brejchová, podniková právnička společnosti Pražská energetika a prezidentka Unie podnikových právníků.

To potvrzuje i Tomáš Běhounek z advokátní kanceláře BNT. "Externí právní poradenství je vhodné hlavně u řešení velkých právních témat a komplexních problémů, typickým příkladem jsou třeba restrukturalizace, akvizice, prodeje podniků nebo nastavení právních procesů ve velkých firmách," uvádí Běhounek. "Advokátní kancelář obvykle také disponuje větším týmem, a dokáže proto reagovat rychleji i na velmi složitá témata, která se vzájemně protínají nebo mají dopad na další byznys společnosti," dodává.

Z právníků šéfy

O proměně role interního právního poradce vypovídá také loňský průzkum advokátní kanceláře PwC Legal a Unie podnikových právníků mezi 55 českými společnostmi. Podle ankety se na řízení 42 procent těchto firem podílí podnikoví právníci. Jako výhody takové dvojrole vidí firemní právníci především to, že společnost velmi dobře znají a dokážou rychleji odhalit případná rizika, kterým mohou snáze předejít.

"Jsem členem nejvyššího vedení společnosti a nedokážu si představit, že bych poskytovala svoje služby bez informací, které se ke mně jako ke členovi vedení dostanou − na jiné pozici bych je již nezískala," uvádí Petra Misterková. Podle Marie Brejchové je nicméně dobré role manažera a podnikového právníka vymezit. "Podnikový právník by měl zůstat poradcem s tím, že je schopen shrnout manažerovi základy problému a navrhnout varianty řešení, včetně právních rizik," uvádí Brejchová.