Úřad zavřel kvůli smrtelnému úrazu stavbu a následně do haly zateklo. Stát to odškodní 30 miliony

Pětatřicet milionů korun odškodného zaplatí ministerstvo práce a sociálních věcí za nezákonný postup Státního úřadu inspekce práce, který po smrtelném úraze dělníka v listopadu 2008 přikázal opustit staveniště při rekonstrukci haly s hutním materiálem v Lutíně na Olomoucku. Potvrdil to Obvodní soud pro Prahu 2, když tento týden schválil smír mezi ministerstvem a firmou Salzgitter Mannesmann Stahlhandel, která uvedený areál vlastní.

Kvůli rozhodnutí inspektorátu zůstala střecha haly neopravená a zateklo do ní. Voda poničila uskladněné zboží. Firma se obrátila na soud, jenž nejdříve rozhodl o tom, že rozhodnutí inspektorátu o uzavření staveniště bylo nezákonné. A následně řekl, že za způsobenou škodu může jeho nezákonné rozhodnutí. Odpovědným určil zřizovatele: ministerstvo práce a sociálních věcí. Zbývalo potvrdit jediné: skutečnou výši škody. Tu znalec vyčíslil na 30 milionů.

Ministerstvo poté podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm argumentovalo, že i firma má na uvedené škodě podíl, protože v rámci předcházení škodám mohla sama střechu opravit dříve − zákaz úřadu prý nebyl absolutní. A že to neudělala právě proto, aby si mohla nárokovat uvedenou škodu.

Tento argument však loni v dubnu Nejvyšší soud odmítl. "Žalobkyni nelze přičítat k tíži to, že respektovala zákaz vyslovený rozhodnutím inspektorátu práce," uvedl soudce Nejvyššího soudu Pavel Pavlík.

Obvodní soud pro Prahu 2 proto začal řešit výši odškodnění. A ministerstvo následně ustoupilo a rozhodlo se, že bude řešit případ smírně. "Rozhodnutí o základu sporu, že nárok žalobce je dán, bylo nezvratné a prošlo všemi stupni řízení. Protahování by přineslo pouze další náklady," uvedl mluvčí resortu Petr Sulek. V rámci smíru se obě strany dohodly na tom, že se požadovaný úrok, který dosáhl téměř 11 milionů, sníží na polovinu. "Ministerstvo ušetřilo více než sedm milionů, a to jak na úrocích z prodlení, tak na nákladech řízení, kterých se protistrana vzdala," dodal Sulek.

Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn si za tehdejším rozhodnutím svých podřízených nadále stojí. "Rekonstrukce střechy probíhala za plného provozu v prostoru haly, což nařízení vlády zakazuje," uvedl.

A poukazuje na to, že zákaz byl zrušen ne proto, že by byl nedůvodný, ale že soud došel k tomu, že inspektor, který jej vydal, byl podjatý. Následně totiž pro policii zpracoval v dané věci znalecký posudek. "V době zákazu znalcem nebyl, a tak podjatým nemohl být. Ale soud učinil jiný závěr," konstatuje Hahn a poukazuje na to, že v dané věci bylo vydáno celkem 15 rozhodnutí jak správními úřady, tak soudy, a často protichůdných. Až vše nakonec uzavřel Nejvyšší soud v neprospěch státu.