Nedávno jsem hovořil s Pavlem Juříčkem, významným českým podnikatelem a naším klientem. Řeč byla o řízení jeho firem ve skupině Brano Group. Zpozorněl jsem, když padla věta: "Máme 174 vývojářů na dva a půl tisíce zaměstnanců". Spočítal jsem si, že přibližně každý čtrnáctý zaměstnanec je placený za to, aby vymýšlel zlepšováky. Můj údiv a obdiv ještě stouply, když jsem se dozvěděl, jak propracovaný je celý systém "řízené kreativity".
Při tomhle rozhovoru mi v hlavě běžely dvě linky. Na jedné straně jsem začínal chápat, proč je tahle firma jedním z nejúspěšnějších evropských dodavatelů součástek v rámci sektoru automotive. A současně mi naskakovaly v dnešní době tak moderní debaty o inovacích v právním světě.
Bylo toho v tomhle směru v posledních letech napsáno a řečeno mnoho a ještě asi bude. Problematika je strukturována různě, jednou jsou akcentovány interní procesy, jindy komunikace s klientem a jeho obsluha. Stejně jako v jiných oborech se to hemží pojmy, jako je automatizace, optimalizace, zefektivnění, v poslední době přibyla také robotizace a LegalTech. K tomu přeskakujeme mezi outsourcingem a insourcingem a oblíbené je i adjektivum "alternativní", takže je často řeč o alternativních modelech cenotvorby.
Rozostřenost celé problematiky je posilována spektrem nálad, které debatu doprovázejí. Jedni považují inovace ve světě práva za nutné zlo a najdou se i tací právníci, kteří pochybují i o výrazu "nutné" v tomto spojení. Jinými je tentýž proces považován za vítězství klientů a další se inovací začínají chlubit jako nejvyšší hodnotou, která má překrýt službu samotnou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později