Jen Ústavní soud může donutit prezidenta konat. Možnosti jsou dvě.

Senátoři se možná pokusí o krok, který nemá v historii české politiky obdoby. Pokud Miloš Zeman do 16. května nepodepíše odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí, chtějí jednat o podání takzvané ústavní žaloby na hlavu státu. Na jejím konci by teoreticky mohlo být i sesazení Zemana z prezidentského postu.

"Pokud žádost obdržím, neprodleně svolám organizační výbor, který případně rozhodne o svolání mimořádné schůze horní komory," řekl po úterním jednání výboru předseda Senátu Milan Štěch. Skupina asi třetiny senátorů tak chce prezidenta přimět k tomu, aby začal respektovat ústavu a potvrdil Babišovo odvolání, které mu navrhl premiér Bohuslav Sobotka.

Možnosti, jak přimět prezidenta k tomu, aby dodržoval ústavu, jsou v zásadě dvě. Ústavní žaloba je až tou druhou a krajní variantou. První je takzvaný kompetenční spor u Ústavního soudu. Podle bývalé ústavní soudkyně a nynější senátorky Elišky Wagnerové je tato varianta nejlepší. "Pokud Miloš Zeman nepodepíše odvolání ministra Babiše ihned po svém návratu z cesty do Číny, měl by se premiér hned druhý den obrátit na Ústavní soud," myslí si jedna z nejhlasitějších kritiček stávajících kroků hlavy státu. Ústavní soud pak může prezidentovi potvrzení premiérského návrhu na odvolání ministra nařídit. "A to už do konkrétního termínu," upozorňuje Wagnerová.

To, že kompetenční spor u Ústavního soudu zvažuje, HN potvrdil i Bohuslav Sobotka. "Pokud vývoj v příštích dnech bude směřovat k tomu, že prezident nechce respektovat ústavu, určitě se poradím s ústavními právníky, jaký postup bych jako předseda vlády měl zvolit. Obrátit se na Ústavní soud by byla jedna z těch otázek, které bych s nimi konzultoval," dodal Sobotka.

Lhůta, do které by Ústavní soud měl ve sporu rozhodnout, neexistuje. Podle Wagnerové se ale teoreticky dá verdikt očekávat v řádu dnů. "Myslím, že by Ústavní soud měl dát tomuto případu určitě prioritu," říká Wagnerová. A odkazuje na případ z roku 2009, kdy Ústavní soud rozhodoval o žalobě tehdejšího poslance Miloše Melčáka na ústavní zákon, kterým se zkrátilo páté funkční období Poslanecké sněmovny. "O tom jsme rozhodli během patnácti dnů. Ve stejném tempu by to mohlo být i nyní," myslí si Wagnerová.

Přímo kompetenční spor premiéra s prezidentem Ústavní soud řešil před patnácti lety. Shodou okolností byl jeho aktérem také Miloš Zeman, tehdy na opačném postu předsedy vlády. Ten tehdy odmítl podepsat jmenování Zdeňka Tůmy generálním guvernérem České národní banky. Ústavní soud tehdy dal za pravdu prezidentovi Václavu Havlovi, který i přes Zemanův nesouhlas uvedl Tůmu do funkce. K rozhodnutí tehdy ústavní soudci potřebovali dva měsíce.

Teprve v případě, kdy by i přes rozhodnutí Ústavního soudu prezident nejednal, přišla by na řadu poslední, krajní možnost − ústavní žaloba pro hrubé porušení ústavního pořádku. Na té by se ale musely shodnout jak tři pětiny senátorů, tak také poslanců. A to by se při stávajícím rozložení politických sil s největší pravděpodobností nestalo. "Nemyslím, že je to úplně nereálné. Pokud by prezident skutečně hrubě porušil ústavu, tak by se podle mého názoru přidali k té výzvě i zákonodárci, kteří teď váhají," myslí si senátor Zdeněk Papoušek, který patří mezi tři desítky členů horní komory, kteří podepsali prohlášení kritizující způsob, jakým prezident dosud ve vládní krizi postupoval.

"I kdyby to ale mělo zůstat jen jako gesto, které nenajde dostatečnou podporu zákonodárců, tak to podle mě má smysl. Senát by tím dal najevo svou roli nočního hlídače ústavních pořádků," dodává Papoušek.