Jedním z těch, kdo studovali případ Jiřího Kajínka, byl nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. A ještě jako ministr spravedlnosti v roce 2001 podával k Nejvyššímu soudu žádost o obnovu řízení. "Vstávaly mi hrůzou vlasy na hlavě, když jsem zjistil, kolik je v tom případu pochybení," komentoval to tehdy. Byť Nejvyšší soud jeho žádost zamítl – stejně tak jako Ústavní soud stížnost jeho nástupce Jaroslava Bureše – má stále pochybnosti o tom, jak dvojnásobná vražda v roce 1993 proběhla. "Pan Kajínek byl odsouzen, a ten, co si ho měl najmout, byl viny zproštěn. To vyvolává pochybnosti," říká.

Prezident Miloš Zeman oznámil, že udělí milost Jiřímu Kajínkovi. Jeho případ řešili snad všichni ministři spravedlnosti, někteří, včetně vás, v jeho prospěch i podávali stížnosti u soudů, ale bezvýsledně. Čím si vysvětlujete to, že právě tento případ vyvolává takové emoce a pochyby?

V civilizované společnosti může stát prostřednictvím soudů toho, kdo spáchá trestný čin, odsoudit. Samozřejmě pokud shledá, že ten skutek je trestným činem a obžalovaný jej spáchal. V civilizovaných zemích ale také platí princip, že ta vina musí být beze všech rozumných pochybností prokázána. A pokud existují pochybnosti, musí se soudy řídit starou zásadou in dubio pro reo – tedy v pochybnostech ve prospěch obžalovaného.

Ale právě tady je těch pochybností dost, vždyť i vy sám jste je měl…

Ta hranice mezi pochybnostmi je natolik individuální… Nikde není řečeno, že všichni soudci v zemi mají tu hranici nastavenou stejně.

Vy, kdybyste byl nyní ministr spravedlnosti, byste navrhl milost?

My především neznáme obsah toho individuálního aktu, kterým chce prezident udělit milost. Podle ústavy jsou možné tři formy – agraciace, abolice nebo rehabilitace. Ta třetí forma je nejen prominutí trestu, ale současně zahlazení odsouzení. To je skutečně forma, která je přímou polemikou s těmi soudními rozhodnutími.

V daném případě půjde zřejmě o agraciaci, což je pouze prominutí toho zbytku trestu a ještě – jak jsem pochopil z médií – podmíněné. Pod podmínkou, že sedm let nespáchá trestný čin. Tento akt milosti tedy v sobě vůbec neobsahuje hodnocení toho, zda bylo to odsouzení po právu. Při tomto aktu by měl prezident zvažovat hlavní věc: jestli ta délka odpykaného trestu je dostatečná a zvážit i chování toho odsouzeného a to, zda nehrozí nebezpečí. Tedy že v případě propuštění nebude společenským rizikem.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.