Nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů přineslo jako zcela nový institut v českém právním řádu institut pověřence pro ochranu osobních údajů. Ačkoliv jeho definice v nařízení chybí, v zásadě se jím rozumí nezávislá osoba s odbornými znalostmi v oblasti ochrany osobních údajů, která bude společnostem, jež spravují či zpracovávají osobní údaje, pomáhat při zajišťování vnitřního souladu s nařízením.
Nová pravidla stanoví tři skupiny osob, pro které vzniká povinnost pověřence jmenovat. V ostatních případech je možné pověřence jmenovat dobrovolně. První skupinou jsou orgány veřejné moci či veřejné subjekty, které provádí zpracování údajů.
Druhou skupinou jsou společnosti, které data systematicky a pravidelně monitorují. Příkladem může být řada společností podnikajících na internetu, které využívají monitoring k získávání osobních údajů uživatelů, a to například za účelem zprostředkování cílené reklamy.
Třetí a poslední povinnou skupinou jsou společnosti, jejichž hlavní činnost spočívá v rozsáhlém zpracování takzvaných citlivých údajů, jako jsou politické názory, náboženské vyznání, údaje o zdravotním stavu či sexuální orientaci. Tuto poslední skupinu tak budou tvořit zejména poskytovatelé zdravotních služeb, pojišťovny či společnosti poskytující cloudové služby.
U druhé a třetí skupiny musí být dále naplněn požadavek "hlavní činnosti". Tento vágní pojem není v nařízení blíže definován. Domníváme se, že kritérium hlavní činnosti nebude naplňovat například běžné zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavateli anebo monitoring internetových uživatelů za účelem podpory vlastního prodeje zboží a služeb. Povinnost jmenovat pověřence naopak vznikne při získávání údajů za účelem přijetí individuálního rozhodnutí například na poli poskytování finančních služeb či při provádění monitoringu pro třetí osoby.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později