Miliony po zemřelých dědí stát. V závěti je ale lze odkázat třeba škole

Za posledních pět let zdědil stát po lidech, kteří zemřeli bez dědice, majetek za dvě miliardy korun. Loni to byly nemovitosti a další věci za 273 mi­lionů. A jsou to často hodnotné předměty. Například vila za 35 mi­lionů korun, vzácné rukopisy, sbírky obrazů či fara z osmnáctého století.

Státu do klína padá majetek za stamiliony i proto, že Češi si zatím nezvykli na v zahraničí poměrně běžnou věc: dobročinné závěti. Tedy fakt, že člověk ještě za života věnuje celý majetek nebo jeho část třeba své bývalé škole, psímu útulku nebo skautskému oddílu. V tom se u nás hodně angažuje organizace Závěť pomáhá.

"I díky osvětě byl co do počtu odkazů ze závěti loňský rok rekordní. Je tu patrný narůstající trend," říká Jan Gregor, programový ředitel ­Nadace Via a mluvčí kampaně ZávěťPomáhá.cz, za kterou stojí třicet českých neziskovek. Ty v darech z dědictví vidí další možný zdroj pro své financování. Už loni díky nim hospodařily s dvanácti dědictvími v hodnotě mnoha milionů korun.

POČET PŘÍPADŮ ODÚMRTÍ

Zvětšit přes celé okno

Zatím je to však především stát, kdo se každoročně vypořádává s pozůstalostí po stovkách lidí, kteří buď nemají žádné zákonné dědice, nebo své blízké záměrně vydědili, či se jejich příbuzní dědictví sami zřekli.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) tak získal kromě nemovitostí i vkladní knížky, cenné papíry, bankovky z období protektorátu, briliantové šperky, ale taky králíkárnu, podíl na stádu skotu a hejnu drůbeže, nebo dokonce koňský kočár.

"Loni jsme rovněž při prohlídce bytu v jižních Čechách, který byl v naprosto zoufalém stavu a plný odpadu, nalezli ve skříňce za postelí ruličky s celkem 2,7 milionu korun v hotovosti," popisuje Radek Ležatka z ÚZSVM.

Kuriozitou byla i sbírka zvláštních suvenýrů, které si jeden ze ­zemřelých nosil z dálkových pochodů, jichž se zúčastnil. "Nenápadná taška totiž obsahovala stovky osobních dokladů, kreditních karet, identifikačních karet a dalších různých dokladů příslušníků všech možných států," vzpomíná a dodává, že je to jen pár dnů, co úřad zdědil vůbec poprvé nehmotnou věc − autorská práva na vydání italsko-českého slovníku od brněnského překladatele Jaroslava Rosen­dorfského. Literární dílo zatím na ocenění ještě čeká.

Úřad nejprve u dědictví zjišťuje, zda získaný majetek nepotřebuje ke své práci některá státní instituce. "Takto například muzeím a galeriím po celé republice každý rok bezúplatně předáváme stovky až tisíce různých předmětů, jako jsou obrazy, sochy, knihy, hračky, gramofony, automobilové veterány či hudební nástroje. Další předměty zdarma převádíme dětským domovům, výchovným ústavům a podobně," informuje Ležatka.

A pokud žádná státní organizace zájem neprojeví, nabídne se majetek veřejnosti ve formě výběrového řízení. Nejvíc zájemců se pravidelně najde u domů a pozemků. V lukrativní vilové části v Praze-Dejvicích tak úřad prodal byt za sedm milionů korun. Nemovitosti se podle Ležatky často vydraží i za několikanásobek odhadní ceny.

Vedle toho se ovšem stát stará také o různé bizarnosti. "Pavouk a hroznýš, které jsme loni získali, byli pozůstalostí určitě nezvyklou, naštěstí se nám podařilo takřka okamžitě nalézt jim nové majitele," říká Radek Ležatka.