Novou podporu i pro stávající majitele solárních panelů chystá ministerstvo životního prostředí. Peníze půjdou na větší fotovoltaické systémy, rozšíření stávajících stanic a speciální bonus dostane ten, kdo zkombinuje solární výrobu energie s kotlíkovými dotacemi.

Až 150 tisíc korun tak dostane majitel domu na pořízení solárních panelů s ročním výkonem nad 4000 kilowatthodin. "Otevírá to reálnou možnost získat podporu i na domy s vyšší spotřebou elektřiny, kde to s nižší dotací nebylo výhodné," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

O novou dotaci tak budou moci žádat majitelé vícegeneračních domů či objektů, kde žije více rodin s malými dětmi, což obvykle přináší vyšší spotřebu energie na praní a ohřev teplé vody.

Zelené úspory

Kam míří dotace

 

◼ Zateplení a výměna oken: 1,15 miliardy korun
◼ Výstavba pasivních domů: 203 milionů
◼ Zelené střechy: 0
◼ Využití tepla z odpadní vody: 0
◼ Kotle na biomasu: 24 milionů
◼ Tepelná čerpadla: 123 milionů
◼ Plynové kondenzační kotle: 4,6 milionu
◼ Připojení k soustavám zásobování teplem: 40 tisíc
◼ Solární termické systémy: 201 milionů
◼ Fotovoltaické systémy: 30 milionů
◼ Řízení větrání (rekuperace tepla): 28 milionů

"Energii, kterou v domě nespotřebují, mohou akumulovat a večer s ní například dobít elektromobil," doplnil ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman. Uvedl také, že žadatelé, kteří si solární systém už dříve s dotací Nová zelená úsporám pořídili, mají od září možnost ho rozšířit na výkonnější a modernější systém.

"V západních zemích je solární systém naprostým standardem. Podporovat takové zdroje energie i u nás je naší velkou prioritou," řekl Brabec. Jeho resort se snaží novými možnostmi získání dotace reagovat na fakt, že ve světě je o sluneční energii stále větší zájem, výroční statistiky využívání solární energie opět překonaly loňské rekordy.

Evropské země už několik let v tomto směru zaostávají za státy, jako jsou USA nebo Čína. "Vlastní elektřinu ze slunce si loni začalo vyrábět několik dalších stovek zákazníků. Klidně by to mohlo být o dva řády víc, trh na to čeká," míní předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

K dotacím z programu Nová zelená úsporám přibude navíc mimořádný dotační bonus až 40 tisíc korun pro ty, kteří kombinují program Nová zelená úsporám a takzvané kotlíkové dotace. Bonus získají ty domácnosti, které zkombinují žádost o dotaci na zateplení, výměnu oken a dveří či instalaci solárního systému s dotací na výměnu kotle na tuhá paliva za jiný, úsporný zdroj tepla. Uplatnit nárok na bonus je možné nejpozději do dvou let od získání dotace na nový kotel.

"Žadatel si tedy může požádat letos na podzim o kotlíkovou dotaci a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení. Po dokončení projektu mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle," uvedl Valdman.

Ještě více uspoří podle ministerstva životního prostředí domácnosti v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. Pro majitele domů v těchto oblastech platí finanční zvýhodnění ve výši 7,5 tisíce korun v rámci kotlíkových dotací, které se v krajích naplno rozjedou na podzim. "Dalším minimálně desítkám tisícům zájemcům tak umožníme pořídit si moderní, úsporný a ekologický zdroj tepla téměř za hubičku," dodal ministr Brabec.

O příspěvek na solární systémy je mezi ekologickými dotacemi velký zájem. Tvoří třetinu ze všech žádostí, čímž se stávají druhou nejpopulárnější oblastí mezi žadateli, hned po zateplování domů. "Dotaci na solární systémy již obdrželo 5395 žadatelů, úhrnem bylo vyplaceno téměř 233 milionů korun," shrnul aktuální výsledky Valdman.

Na zateplení a soláry šly miliardy

Ministr Brabec si program Nová zelená úsporám pochvaluje a hodnotí ho jako výborně fungující. Běží od roku 2014 a patří k nejžádanějším programům v České republice zaměřených na úspory energie v budovách pro bydlení. Státní fond životního prostředí, který program řídí, už přijal na 24 tisíc dotačních žádostí na více než pět miliard korun, z nichž vyplatil dvě miliardy.

Oblibu programu ministerstvo vysvětluje tím, že na dotaci dosáhnou i lidé, kteří plánují jen menší energetické úpravy domu, například výměnu oken či dveří nebo částečné zateplení. Dotace může v závislosti na energetické úspoře dosáhnout až poloviny z celkových výdajů. Průměrná výše příspěvku pro zateplení rodinného domu je téměř 215 tisíc korun, pro zateplení bytového domu přes 805 tisíc korun.

Peníze do programu plynou z výnosů z emisních povolenek, o něž se rovným dílem dělí program Nová zelená úsporám a ministerstvo průmyslu a obchodu. "Kolik nakonec budeme moci rozdělovat peněz tak bude záležet na tom, jaké budou ceny povolenek na evropském trhu," dodal Brabec.

Peníze budou i na dešťovku

Podobně velký zájem zaznamenalo ministerstvo životního prostředí také u příspěvků na program Dešťovka. S jeho pomocí chce stát bojovat proti plýtvání užitkovou vodou a proti suchu. Podle ministerstva je sice Česká republika dobře připravená na povodně, ale ne na sucho. Proto vláda vyčlenila 100 milionů korun na pořízení zachytávacích nádrží, což mělo podle ministerstva vystačit na tři až pět tisíc žádostí.

Už během prvního dne požadavky zájemců o dotace překročily vyčleněnou částku. "Já tím nejsem překvapen, říkali jsme, že o ten program bude obrovský zájem. Byly tisíce žadatelů, kteří se na tu stránku dívali už před spuštěním. A očekávání se naplnila," řekl ministr Brabec ještě před květnovým startem programu Dešťovka.

Největší zájem byl o nádrže na vodu na splachování a na zalévání zahrady. Ministerstvo proto chystá novou výzvu k podání žádostí. "Přemýšlíme, co na ní změnit. Uvažujeme o tom, že bychom pro ni vyčlenili 200 milionů korun, také mohu prozradit, že chceme část dotací směřovat do oblastí trpících suchem," řekl ministr Brabec.

Dotace z programu mohou čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů s výjimkou rekreačních staveb. Jedna domácnost podle údajů ministerstva může získat až 105 tisíc korun, maximálně však dostane polovinu celkových výdajů. Stát touto cestou podporuje zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové, například pro praní.

Související