Svým nálezem k otázce takzvaného souběhu funkcí se Ústavní soud poměrně ostře vymezil proti dlouholeté judikatuře Nejvyššího soudu dovozující jeho zákaz. Základním argumentem Ústavního soudu byl poukaz na zásadu smluvní svobody a absenci zákonného zákazu souběhu funkcí. Při dovození zákazu určitého jednání pouze soudy je podle Ústavního soudu nutné jeho přesvědčivé odůvodnění s tím, že dosavadní argumenty Nejvyššího soudu toto hledisko nesplňují.
Byť Ústavní soud nekonstatoval, že souběh funkcí považuje za možný (toto ponechal na dalším uvážení a propracovanější argumentaci Nejvyššího soudu), uvedl například, že považuje za možné, aby si strany režimu zákoníku práce podřídily i jiné vztahy než závislou práci − tedy například právě výkon funkce statutárního orgánu. Při tom je podle Ústavního soudu samozřejmě nutné stále respektovat pravidla pro výkon funkce stanovená zákonem o obchodních korporacích, což je například neomezená odpovědnost s péčí řádného hospodáře, možnost okamžitého odvolání a podobně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jaroslav Škubal
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



