Mnoho českých měst hospodaří s pozemky, které jim před téměř třiceti lety svěřil do péče stát. Ten dnes ovšem tvrdí, že navzdory tomu některá města získala pozemky neoprávněně a měla by je vrátit. Patří mezi ně i Semily, ležící na severní hranici Českého ráje.
Obecní pozemky pod bytovými domy nařídil jejich zastupitelům převést zpět do rukou státu verdikt Krajského soudu v Hradci Králové i soudu Nejvyššího. Vypadalo to, že město přijde o desítky milionů korun. Minulý týden ovšem do hry promluvil Ústavní soud a postavil se na stranu obcí.
Města získala pozemky na základě zákona z roku 1991. Aby si obce mohly pozemky ponechat i nadále, musely dokázat, že už tehdy s nimi aktivně hospodařily. To se ale v některých případech nepodařilo. "Ústavní soud nyní zvrátil rozhodnutí nižších soudů, které odebíraly obcím majetek, s nímž nakládaly už od devadesátých let," shrnuje nejnovější nález Jan Farský (TOP 09), bývalý starosta města Semily, který se legislativou k celému problému zabývá.
Nejasné vlastnictví
◼ 1991 – Města získávají od státu pozemky a stavby. Následně prodávají nebo pronajímají část pozemků vlastníkům domů, které na nich stojí.
◼ 2000 – Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích říká, že pokud obce drží pozemky neoprávněně, měly by je vydat zpět státu. Ten je bezplatně převede na vlastníky domů stojících na těchto pozemcích.
◼ 2012 – Stavební bytové družstvo Semily podává podnět ÚZSVM. Ten město žaluje o určení vlastnického práva ke dvěma pozemkům.
◼ 2015 – Krajský soud v Hradci Králové rozhoduje, že vlastníkem pozemků je Česká republika. Později to potvrdí i Nejvyšší soud.
◼ 2017 – Ústavní soud vyhovuje stížnosti Semil a předchozí rozsudky ruší.
S žalobou na obec Semily původně přišla stavební bytová družstva. Usilovala o získání pozemků, na nichž stojí bytové domy, které spravují. Pokud by soud prokázal, že v devadesátých letech město získalo pozemky neoprávněně, stát by jejich vlastnictví na bytová družstva bezplatně převedl. To vyplývá ze zákona o majetku České republiky z roku 2000.
"Jestliže si obce zapsaly vlastnické právo k majetku a nesplnily přitom podmínky stanovené zákonem, bylo možné podat žalobu na určení vlastnického práva státu k takovému majetku," odůvodňuje žalobu Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle jeho mínění města s dotčenými pozemky v minulosti nehospodařila, protože už na nich byly postavené domy. U ústavních soudců však ÚZSVM s tímto argumentem neobstál.
Semily na základě zákona získaly v devadesátých letech téměř tisíc pozemků, a to nejen těch zastavěných bytovými domy. Zastupitelé města se obávali, že nedokážou prokázat vlastnické právo k žádnému z nich a budou je muset státu postupně vydat. "První žalobou se stát domáhal tří pozemků. Druhou žalobou, která následovala po rozhodnutí Nejvyššího soudu, si stát nárokoval dalších 20 pozemků," popisuje Radim Šimůnek z městského úřadu města Semily.
Kromě ztráty majetku by prohra sporu pro město znamenala také problémy s vlastníky pozemků, kterým je v minulosti prodalo, a vrácení státních i evropských dotací ve výši 20 milionů korun.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.