Prokažte své příjmy. Berní úřad poprvé použil zákon o prokazování majetku

Berní úředníci požadují po prvním podnikateli, aby vysvětlil, jak získal svůj majetek. HN to potvrdil šéf finanční správy Martin Janeček. Finanční úřad výzvu odeslal v souvislosti s nákupem korunových dluhopisů. Podle úředníků totiž podnikatel, jehož identitu nesmí úřad prozradit, neměl oficiálně takové příjmy, aby si mohl dluhopisy své firmy nakoupit. Korunové dluhopisy vy­užily stovky majitelů firem k vyvedení zisku, aniž by zaplatili daň z dividendy ve výši 15 procent.

Povinnost doložit na výzvu úřadů své historické i aktuální příjmy ukládá zákon o prokazování původu majetku. Správci daně se o něj mohou opřít od prosince minulého roku. Vláda si od jeho přijetí slibovala zvrat v boji proti daňovým podvodům, zatím ale výsledky nepřinesl.

Berní úřady mají nyní podle Janečka rozpracované další případy a lze čekat, že rozešlou další výzvy k doložení původu majetku. Vyšetřovanému podnikateli hrozí, že mu finanční správa doměří daň, ale zároveň může pokutou tuto částku zdvojnásobit.

Zákon přišel příliš pozdě

Přestože má finanční správa nový nástroj k dispozici už déle než půl roku, dosud ho nevyužívala. To proto, že řada případů už je promlčená. "Je to velice důležitý zákon, ale měl tady být už dřív, když se věci děly možná divočeji," říká Janeček.

Berní úředníci se v minulosti při kontrolách setkávali s majetky nevysvětlitelného původu, ale u podezřelých podnikatelů mohou prošetřovat jen případy z posledních tří let, ve výjimečných případech až 10 let. Původ majetku nabytého před touto lhůtou se nemusí prokazovat. Jediné, co je třeba prokázat, je skutečnost, že poplatník měl majetek před uvedenou lhůtou.

Daňoví poradci, právníci i zástupci auditorských společností se shodují, že největším problémem prokazování původu majetku je mít důkazy o pořízení i 10 let starého majetku.

Do potíží se kvůli tomu může dostat i poctivý plátce. "Příkladem jsou třeba peníze darované před lety rodiči nebo když si svépomocí z použitých cihel postavíte garáž na lukrativním místě. Váš majetek po ocenění správcem daně se tak může výrazně lišit od příjmů uvedených v přiznání," vysvětluje David Hubal, člen rady Unie daňových poplatníků.

Vhodné by podle něj bylo nastavit účinnost zákona od okamžiku, kdy lidé budou obeznámeni s tím, že si mají zakládat důkazy o tom, jak majetek získali. "Důkazní břemeno sahá hluboko do minulosti. Občan tak může mít problém svůj majetek doložit. Listiny si v minulosti neuschoval a svědky se mu nepodaří zajistit," říká Hubal.

Problém se svědky

Odborníci z daňové praxe se také často setkávají s tím, že pro daňové úředníky nejsou předložené důkazy dostatečné. "Listinné důkazy většinou v praxi finanční správu nepřesvědčí. Nezbývá než navrhnout předvolání svědků. Pokud máte za svědka pouze sebe nebo jednatele vaší společnosti, je to problém, protože úřady a soudy je neuznávají," popisuje své zkušenosti například znalec daňového práva Roman Landgráf.

Šéf finanční správy Janeček ale oponuje: "Ve většině případů bude listina dostačující, pouze v některých komplikovaných případech může vzniknout potřeba kombinace více důkazů."

Zákon o prokazování původu majetku připravovala vláda déle než rok. V minulosti se ho snažil prosadit ještě coby premiér současný prezident Miloš Zeman.

Na odhlasování zákona se nakonec shodli předseda vlády Bohuslav Sobotka spolu s bývalým ministrem financí Andrejem Babišem. "Jsme první vláda, která od roku 1989 předkládá do Poslanecké sněmovny tento účinný nástroj proti daňovým únikům," komentoval jeho schválení Bohuslav Sobotka v květnu 2015. Jaký dopad bude mít zákon na daňové poplatníky v praxi, se ukáže do roka, kdy finanční správa počítá s prvními výsledky.