Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jiří PšeničkaPřednostní místo pro děti ve školce a ve škole, pro seniory v domově důchodců, sociální zabezpečení v případě, že se člověk nezaviněně octne v nouzi, též právo na účast v místním referendu. A zároveň právo na hřbitovní místo a na připojení k vodovodu a ke kanalizaci. Pokud by obyvatelé obce získali "domovskou příslušnost", čekala by na ně celá řada výhod.
S návrhem na uzákonění institutu domovské příslušnosti, který by měl být jakousi vyšší formou nynějšího trvalého bydliště, přichází hnutí Starostové a nezávislí (STAN).
Jeho předseda Petr Gazdík pro HN podotýká, že trvalé bydliště má dnes jen čistě evidenční charakter a lidé nezřídka žijí jinde, než před úřady uvádějí. To pak některé obce, kde je větší počet nehlášených osob, poškozuje, jelikož stát peníze z daní rozděluje právě podle počtu trvale žijících obyvatel. Nehlášený člověk pro obec nepředstavuje žádný finanční přínos, jen náklad.
• Podle plánů hnutí STAN by domovskou příslušnost bylo možné primárně získat narozením (od rodičů s již existující domovskou příslušností).
• Druhou možností je, že se člověk do obce přistěhuje a minimálně dva roky v ní bude mít legální pobyt (ve vlastním domě či bytě nebo na základě nájemní či podnájemní smlouvy). O domovskou příslušnost by si musel požádat.
• Na získání domovské příslušnosti by při splnění zákonem stanovených podmínek existoval právní nárok, přičemž rozhodnutí obce v této věci by bylo soudně přezkoumatelné.
• Trvalé bydliště by mělo zůstat zachováno, ale jeho význam by byl jen čistě evidenční (především pro komunikaci s úřady).
Po vzoru Švýcarska?
Gazdíkovi Starostové věří, že se tento návrh objeví ve společném programu s KDU-ČSL, který právě teď obě politická uskupení dolaďují a který začala po kapitolách zveřejňovat. "Pro nás je to jedna z priorit. Domovská příslušnost by měla napomoci ke spravedlivějšímu rozdělování peněz, ale hlavně počítáme s tím, že se prohloubí vztah mezi občanem a jeho obcí," uvádí Gazdík. Doufá především, že se na toto téma rozproudí celospolečenská diskuse.
Starostové vycházejí z praxe, která v českých zemích existovala od dob rakouského mocnářství do nástupu komunistů. Tehdy se ale mluvilo o domovském právu, nikoliv o příslušnosti, obdobný princip dodnes funguje ve Švýcarsku. "Domovské právo by příliš evokovalo obnovování institutů rakouského práva. Proto jsme toto označení opustili, ale hlavní cíl zůstává stejný," vysvětluje europoslanec za STAN Stanislav Polčák, který už připravil věcný návrh zákona.
"Potřebujeme odstupňovat vztah občanů k obci od toho nejméně propojeného, což je obdoba někdejšího přechodného bydliště, po jakousi korunu, což by měla být právě domovská příslušnost," poukazuje Polčák.
Tomuto odstupňování by mělo odpovídat i rozdělování peněz v rámci rozpočtového určení daní. STAN navrhuje i systém refundací, jimiž by si obce mezi sebou vzájemně vyrovnávaly užívání obecních zařízení osobami bez domovské příslušnosti.
Klidně i syrský uprchlík
Gazdík i Polčák odmítají, že by o přiznání domovské příslušnosti mohla rozhodovat libovůle zastupitelů. Zdůrazňují, že na získání by měl existovat právní nárok, a pokud člověk splní zákonné podmínky a o domovskou příslušnost si požádá, musí jí získat. Každá obec by si ale sama určila, jaké "bonusy" pro občany bude domovská příslušnost skýtat.
Oba politici vylučují, že by institut byl namířen proti "nepřizpůsobivému obyvatelstvu", jak už v minulosti směřovaly návrhy některých politiků z pravého okraje politického spektra. Na druhou stranu připouštějí, že by obce takto mohly obyvatele sociálně vyloučených lokalit "motivovat", aby usilovali o zlepšení svého postavení.
Gazdík nicméně nevidí důvod, proč by domovskou příslušnost nemohl získal třeba i syrský uprchlík, pokud během let splní zákonné nároky.
Obnovu domovského práva podporuje i Svaz měst a obcí. "Je to jedna z našich priorit pro příští dvouleté období, jak kvůli spravedlivějšímu rozdělování peněz, tak kvůli tomu, aby se prohloubil vztah občana k obci," říká šéf svazu František Lukl, jinak též starosta Kyjova na Hodonínsku a někdejší ministr pro místní rozvoj.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
