Doposud bylo čtení zpráv od auditorů spíše nudnou záležitostí. Investoři se z nich obvykle dozvěděli, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice společnosti a je v souladu s právními předpisy a mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Pokud podnik nebyl zrovna na hraně bankrotu, těžko se ze zprávy dalo vyčíst víc.

Od letoška se to mění − alespoň u některých firem. Ve zprávě k účetním závěrkám společností kotovaných na burzách a neregulovaných trzích musí auditoři nově vlastními slovy popsat důležité oblasti kontroly. Novinky do České republiky přinesla revize mezinárodních standardů. Po 17. červnu se z rozhodnutí Evropské unie dostanou i do auditů společností veřejného zájmu. Mezi ty zákon o auditorech počítá hlavně banky, které nejsou obchodované, pojišťovny nebo penzijní společnosti.

U společností obchodovaných na pražské burze auditoři mezi nové hlavní záležitosti začali zařazovat například ocenění goodwillu, tedy hodnoty image firmy a jejích vztahů se zákazníky. Vložili jej i do aktuální zprávy k výsledkům energetického gigantu ČEZ či sázkové společnosti Fortuna. U trojice bank z pražské burzy testovali například to, zda včas identifikují úvěry v selhání a zda pokles jejich hodnoty správně promítají do svého účetnictví.

Častým tématem jsou také závazky, které by korporacím mohly plynout ze soudních sporů. Auditoři, kteří kontrolovali účetní závěrku Monety Money Bank, tak například analyzovali rizika soudních sporů kolem akvizice části zkrachovalé Agrobanky v roce 1998. V případě operátora O2 se pak zabývali tím, s jakou mírou přesnosti operátor rozřazuje žaloby a spory mezi rezervy a podmíněné závazky. Firmám nezbývá než veřejné "propírání" citlivých témat respektovat. "Vzhledem k tomu, že je banka již více než rok kotovaná na Burze cenných papírů Praha, je transparentnost nejen auditní zprávy naší prioritou," říká k tomu Lucie Leixnerová z Monety Money Bank.

Auditní zprávy se kvůli novinkám prodloužily. U burzovních společností většinou až na trojnásobek své původní délky.

Soudní spory se ovšem dostaly i do auditních zpráv mimoburzovních společností − příkladem je investiční společnost AKRO. U té auditoři řešili úplnost a přesnost rezerv a podmíněných závazků v souvislosti s miliardovým sporem, který vede se státem kvůli odškodnění za nesprávný úřední postup v kauze vytunelovaných CS Fondů.

Kolik hlavních záležitostí by měly zprávy obsahovat, standardy neurčují. Jejich počet se odvíjí od složitosti auditované firmy a charakteru její podnikatelské činnosti. U korporací obchodovaných na burze osciluje nejčastěji mezi třemi a pěti. Výjimkou je skupina Vienna Insurance Group, do níž patří mimo jiné pojišťovna Kooperativa. V její zprávě rakouští auditoři zmínili jen jedinou klíčovou záležitost.

Auditní zprávy se kvůli novinkám prodloužily. U kotovaných společností většinou až na trojnásobek své původní délky. Rekordmanem je zpráva mobilního operátora O2. Zatímco v roce 2015 auditorům z KPMG stačily pro zaznamenání všech náležitostí necelé dvě strany textu, letos popsali 12 stránek. Zprávu auditora navíc společnost O2 nově zařadila na začátek své ročenky − dokonce před úvodní slovo vlastního předsedy představenstva. "Detailnější auditorskou zprávu mohou ocenit zejména naši investoři či obchodní partneři," říká o novinkách mluvčí O2 Kateřina Mikšovská. Nové informace od auditorů by pro ně mohly být užitečným indikátorem toho, jakým rizikům společnost čelí a jak s těmito riziky pracuje její management.

Ocenění goodwillu nebo to, zda banky včas identifikují špatné úvěry, zařadili mimo jiné auditoři mezi hlavní záležitosti auditu.

Pro auditory ale novinky znamenají až desítky hodin práce navíc, což ovlivňuje i výslednou cenu. Například ve Velké Británii, kde nový formát auditní zprávy využívají už od roku 2013, to znamenalo pětiprocentní nárůst cen. "Audity už mírně podražují i v Česku," upozornil první viceprezident Komory auditorů Jiří Pelák.

Novinky v auditních zprávách by měly být užitečné hlavně pro investory. A zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je většinou vítají. Začali se více zajímat o zprávy společností z podobných oborů podnikání a sami navrhují, které informace by ocenili pro ještě větší srovnatelnost, a požadují ještě větší míru detailu − například rozmezí u odhadů. Avšak u tuzemských investorů zůstává nový formát auditních zpráv zatím stranou zájmu. "Pro většinu investorů je důležitější formát průběžného zveřejňování a výroční zpráva. Auditní zpráva je spíše něco navíc," myslí si hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Auditoři se proto bojí hlavně toho, že by historický průlom do mnohaleté rigidity a univerzálnosti jejich výstupů mohl neznalé investory zmást. "Hlavní záležitosti auditu mohou mylně považovat za nějaký druh výhrady, případně za indikátor problémů společnosti," obává se partner v oddělení Audit & Assurance společnosti De­loitte Martin Tesař. Tím ale podle auditorů nejsou a ani být nemají.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související