Podle právníků by milosti prezidenta měl podepisovat i premiér, někteří by je zrušili

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského se demokratický stát neobejde bez institutu prezidentské milosti. "Přes možná rizika zneužití je to institut, který demokratický právní stát přes jeho archaické monarchistické kořeny potřebuje, byť především pro situace, které nejsou v období harmonie a fungování právního státu, ale které kdykoliv hrozí," řekl Rychetský na semináři v Poslanecké sněmovně,  na něm se sešli přední čeští soudci a ústavní právníci. Pravomoc hlavy státu udělovat milosti se stala předmětem zájmu odborníků především poté, co prezident Miloš Zeman omilostnil Jiřího Kajínka. 

Diskutující elitní právníci se nejčastěji přiklánějí k tomu, že institut milosti by měl být do budoucna upraven. Například ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela.

Jeho názor podpořil i další odborník na ústavní právo Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," řekl Gerloch.

Proti nebyl ani Rychetský. "Mohlo by to být ale zpolitizované," upozornil Rychetský a dodal, že si dokáže představit, jak by se politici předháněli v návrzích na udělování milostí. I další odborníci se shodli na tom, že zatím je otázkou, jak by kontrasignace vlády nebo jejího předsedy měla vypadat.

Kysela se vrátil k nedávno udělené kontroverzní milosti Jiřímu Kajínkovi. "Tento případ bych přiřadil spíše k politickému nástroji, je to forma komunikace s voliči," řekl expert na ústavu.

Souvisí to podle Kysely i s přímou volbou prezidenta. Naznačil, že někteří sponzoři prezidenta by mohli chtít za finanční nebo jinou podporou získat nějakou protislužbu. "Jsou dvě kompetence, které by mohly být atraktivní pro nezdárného sponzora potenciálně nezdárného prezidenta," jednou z nich je podle Kysely sestavování rady České národní banky.

"A někdo může mít chuť zaplatit si to, že bude omilostněn. Což je i téma, které jsem zaznamenal v souvislosti se sponzorem Institutu Václava Klause, který od prezidenta v roce 2008 dostal milost," uzavřel Kysela.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa označil milosti za přežitek minulosti s tím, že trestní právo má dostatečné nástroje k tomu, aby se odstranily tvrdosti zákona. "Máme reagovat stále tímto středověkým nástrojem, který je výrazem absolutní vůle nikým a ničím nekontrolovatelným a neomezitelným? A užitelným podle toho, jak se car vyspal? Jsem přesvědčen, že ne," řekl Baxa.

Podobně jako Kysela položil otázku, co prezidenty vede k udělování některých milostí. "Není to nic osobního proti současnému prezidentovi, problém s milostmi měli už předchozí prezidenti. Neubráním se ale úvahám, co to prezidentům přinese. Jim, nikoliv těm, kteří o milost žádají," dodal Baxa. "Otázkou je, jestli milostí jako zmírněním nespravedlnosti nevytvoříme další nespravedlnost," uzavřel.