Výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky potřebuje modernizaci. Aby vybralo vhodného dodavatele, vyhlásilo ministerstvo vnitra veřejnou zakázku na vypracování projektové dokumentace za více než 1,2 milionu korun. Přestože většinu veřejných zakázek malého rozsahu, tedy do výše 3,6 milionu, uveřejňovalo dosud přes elektronická tržiště, tentokrát využilo Národní elektronický nástroj (NEN). Koncesní smlouva, která umožňovala využívat elektronická tržiště zdarma, v pátek končí. Poté měli všichni povinně přejít k novému systému. Nakonec je ale vše jinak.

Přestože byl NEN v minulosti již testován a v ostrém provozu je už dva roky, vláda nedávno rozhodla, že povinný bude pro zadávání veřejných zakázek až od července příštího roku. "Ministerstvo pro místní rozvoj při jednání vlády hlasovalo pro jeho povinné využívání už od začátku letošního července. Z našeho pohledu je systém plně připraven už od startu testovacího provozu v roce 2015. Chápeme ale, že jednotlivé resorty potřebují více času, jak se novinky naučit," zdůvodňuje pro HN odkladnou lhůtu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která za projektem stojí.

Konec pro elektronická tržiště

Většina institucí zveřejňovala v posledních letech veřejné zakázky přes elektronická tržiště. Za jejich provoz stát ročně platil průměrně 44 milionů korun. Jejich cílem bylo nastartovat elektronizaci veřejných zakázek, která je podmínkou pro čerpání evropských dotací. "Za cenu výrazných finančních nákladů jsme pomocí elektronických tržišť překlenuli období do zprovoznění jednoho uceleného systému," komentuje ukončení smlouvy s provozovateli tržišť mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Zatímco elektronická tržiště byla určená pro zadávání podlimitních zakázek a zakázek malého rozsahu, nový systém je vhodný i pro ty velké. Všechny veřejné zakázky tedy nově budou na jednom místě. Elektronických tržišť bylo původně v provozu pět, nyní jsou spuštěná poslední dvě, která od července přechází na komerční provoz. Náklady budou platit buď zadavatelé, nebo vítězný dodavatel veřejné zakázky. Lze tedy předpokládat, že státní instituce už je využívat nebudou.

NEN má ulehčit malým hráčům

Od spuštění systému za více než půl miliardy korun si ministerstvo slibuje úspory, zvýšení transparentnosti a ulehčení přístupu malých a středních podnikatelů na trh veřejných zakázek. "Malé firmy musí obchodní příležitosti hledat přes profily a weby zadavatelů. Nyní budou všechny zakázky pohromadě a informace dostanou zdarma do e-mailů, což jim sníží administrativní a personální náklady," vysvětluje Šlechtová přínos nového nástroje, jehož provoz vyjde stát ročně na 43,3 milionu korun. Částka je však paušální, na rozdíl od elektronických tržišť tedy neroste s počtem uživatelů.

NEN vs. elektronická tržiště

Zvětšit přes celé okno

Zadávat veřejné zakázky do systému budou povinně státní instituce, města, obce, ale i sektoroví zadavatelé, jako je například ČEZ. Doposud jich je v systému registrováno 476, minulý rok zveřejnili zakázky v hodnotě 4,4 miliardy korun. Uživatelé ale systém kritizují. Z jejich pohledu je nefunkční, uživatelsky nepřívětivý a dělá chyby. Zpřísňuje navíc podmínky pro zadavatele, zejména u zakázek malého rozsahu s předpokládanou hodnotou nad 500 tisíc korun. Podle expertů z právních kanceláří, které oslovily HN, jsou některé z těchto podmínek nad rámec zákona. "Zákon stanovuje pouze povinnost dodržení základních zásad a uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Používání výhradně NEN i při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není právně vynutitelné. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tedy nebude moci porušení této povinnosti pokutovat," upozorňuje například Marcela Káňová, expertka na oblast veřejných zakázek advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Odpůrci nového nástroje sdružení ve skupině neNEN také upozorňují na možné problémy, pokud systém nebude pracovat správně. "Protože se jedná o státní systém, musí se každá změna soutěžit, což trvá měsíce, někdy i roky. Například minulý rok pracovní skupina MMR zasedla šestkrát, probrala 97 požadavků jednotlivých zadavatelů, ale zavedla pouze pět," říká David Horký z neNEN. Ministryně Šlechtová za systémem ovšem stojí: "Řada uživatelů NEN kritizuje kvůli neochotě učit se něco nového. Měli možnost se na jeho povinné užívání připravit a zúčastnit se stovek školení."

Anketa

Využívání Národního elektronického nástroje bude od příštího roku při zadávání veřejných zakázek povinné. Jak tuto novou povinnost hodnotíte pohledem z praxe advokátních kanceláří?

Vít Stehlík (White & Case)

Pozitivně vnímáme jakýkoliv nástroj, který snižuje administrativní náročnost a náklady na nalezení smluvního partnera v procesu zadávání veřejných zakázek. Je otázkou, zda je přechod na systém NEN v současnosti vhodný kvůli diskutované funkčnosti a spolehlivosti systému. Z tohoto pohledu lze považovat za rozumné, že vláda ve svém usnesení odsunula povinnosti užívat systém NEN definovanými zadavateli až k 1. červenci 2018.

Marcela Káňová (Císař, Češka, Smutný)

Veřejné zakázky budou díky NEN na jednom místě namísto současné roztříštěnosti, což je výhoda pro dodavatele. Negativně vidíme přísnější pravidla pro zadavatele. Jednoznačným záporem systému z technického hlediska je jeho uživatelská nepřívětivost oproti komerčním produktům, provázená zdlouhavostí procesů způsobených zejména dlouhým načítáním stránek, a faktická možnost použití pouze na jednom prohlížeči.

Jan Turek (Weinhold Legal)

Vítáme, že po dlouhých letech příprav a obtíží se vznikem NEN bude tento nástroj využíván pro zadávání většího objemu veřejných zakázek. Je trochu škoda, že se tak stane na základě povinného zadávání uloženého vládou, a nikoli proto, že by se jednalo o oslnivé technické řešení, které by vyhledávali sami zadavatelé. V NEN jsme zaregistrováni a předpokládáme jeho využití v maximální možné míře, kterou tento systém umožní.

Související
Zobrazit