Horní komora polského parlamentu - Senát - v sobotu v noci schválila bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci Nejvyššího soudu. Ve varšavských ulicích skandují davy: Zrádci, zrádci, zrádci! Oči jsou nyní upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.

Liší se současné protesty proti plánům na soudní reformu od předchozích protivládních demonstrací?

Michal Wenzel: Všiml jsem si dvou zásadních změn, jedna se týká účastníků, druhá organizátorů.

V prvním případě je vidět mezi protestujícími mnohem více mladých lidí. Předchozích protestů, organizovaných Výborem na obranu demokracie (KOD), se přitom i podle průzkumů účastnili hlavně lidé starší či středního věku s dobrým vzděláním.

Na straně organizátorů poprvé vidíme, že opozice oznámila, že bude konat společně. Předtím se tomu vyhýbali, protože třeba strany Občanská platforma a Nowoczesna.pl si přímo konkurují o ty samé voliče. Zdá se mi, že opozice dělá první krok k pokusu se sjednotit.

Znamená to, že mladí se nyní více budou zajímat o politiku a situaci ve společnosti?

Zatím jde o první signál. Zda to vydrží, v tuto chvíli nemůžeme říct. Mladí lidé nejen v Polsku, ale i ve stabilních demokraciích jsou společenskou skupinou, která se nejméně zajímá o politiku. Nejméně chodí hlasovat a nemají tak rozvinutou identitu.

Je ale ještě brzy hovořit o tom, zda jejich účast na demonstracích značí nějakou změnu. Já bych nebyl takovým optimistou.

I v posledních deseti letech jsme zažili situace, kdy se mladí lidé aktivizovali. Vyšli do ulic, ale jen na chvíli. Podívejme se třeba na protesty v případě ACTA (týkající se smlouvy s USA o ochraně intelektuálního vlastnictví - pozn. red.) v celé Evropě. V okamžiku, kdy byl návrh stažen, přestalo to mladé zajímat.

Mladí lidé se aktivizují především ve věcech, které se přímo dotýkají jejich aktuálního života.

Co je tedy přitáhlo k nynějším protestům?

Doufám, že je přitáhl rozměr útoku vlády na stát a na potlačení nezávislosti soudů. Protože navrhovanou změnou se Nejvyšší soud stává vlastně jedním z oddělení ministerstva. Protože jde o převrat vůči ústavě.

Je to ale zatím jen hypotéza. Podobné je to i u jiných sociálních skupin, které se dříve o politiku nezajímaly. Nyní už totiž nejde jen o politiku, ale o stát jako takový.

Může krize kolem změny soudnictví změnit polskou společnost v delším horizontu, nebo je to jen další v řadě krizí, jakých jsme v posledních dvou letech už viděli několik?

Lech Walesa řekl, že ještě budeme Kaczyńskému děkovat a postavíme mu pomník, protože z nás udělal aktivní občany. Posledních 20 let tu byl deficit občanské aktivity a občanského vědomí. V Polsku je malá volební účast, malý zájem o veřejné záležitosti, malá důvěra v politické strany. Politika je vytlačena z obecného povědomí.

To, co vládní strana udělala, není nějaká drobná úprava, ale systémová změna. Mnoho lidí se kvůli tomu najednou začalo o politiku zajímat.

Poprvé za mnoho let lidé řeší, jak budou vypadat soudy, kdo bude soudce jmenovat. U rodinného oběda se debatuje o tom, čím se zabývá Nejvyšší soud a čím se zabývá Ústavní soud. Je to taková zrychlená občanská výchova. Tedy pokud jde o tento pohled, tak souhlasím s tím, že to bude mít dlouhodobý dopad na společnost.

Co by pro vás bylo signálem, že jde o něco trvalejšího? Že současná krize mění postoj Poláků k politice…

Tím by byla změna podpory vlády v průzkumech. Poláci se podle nich dělí na tři skupiny: stoupence vlády, stoupence opozice a lidi, kterým je to jedno. Ty skupiny jsou více či méně stejně velké. Důkazem změn ve společnosti by bylo, že by se proporce změnily.

Skupina stoupenců vlády je zhruba posledních 10 let pořád stejně velká, zhruba pět milionů lidí. Volby vyhrává či prohrává podle toho, jak se současné opozici daří integrovat či mobilizovat své stoupence. Bude záležet na tom, zda lidé ze třetí skupiny změní svůj názor, zda se je podaří přitáhnout k táboru opozice.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 40 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.