Mobilní operátoři omezují "neomezené" volání a SMS zprávy prý kvůli bezpečnosti

Mobilní operátoři inzerují neomezené volání. Je k tomu ale potřeba dodat: čtěte pozorně všeobecné podmínky a smlouvy. Právě v těch se často skrývají ustanovení, která neomezené volání limitují. Tak například O2 považuje za zneužití tarifu, pokud zákazník pošle víc než 10 tisíc SMS zpráv nebo provolá víc než 10 tisíc minut za měsíc. To znamená, že pokud by klient O2 volal sedm dní v kuse anebo telefonováním strávil celou pracovní dobu, narazil by na strop, po jehož dosažení mu operátor může další provolané minuty zpoplatnit anebo ho od volání úplně odstřihnout.

"Je to především ochrana před zneužitím služeb pro provoz různých robotů," tvrdí mluvčí operátora Lucie Pecháčková. Argumentuje přitom phisingovým útokem z loňského září, během kterého se podvodníci pomocí SMS rozesílaných z mobilního čísla O2 snažili vylákat z lidí informace o jejich platebních kartách. "Jen během několika dní v září odešlo z tohoto čísla přes 20 tisíc SMS. Ustanovení ohledně 10 tisíc jednotek v našem ceníku umožnilo zasáhnout prakticky okamžitě, a s největší pravděpodobností se tak podařilo zamezit obřímu pokusu o podvod," uvádí Pecháčková.

S možností vypnout zákazníkovi své služby počítají v případě překročení mezí "běžného chování" i T-Mobile a Vodafone. Konkrétní limit ale v obchodních podmínkách neudávají. "Žádný systémový či přesně definovaný limit nemáme. Běžný provoz odpovídá běžnému chování průměrného zákazníka, s běžným životním rytmem. Jedná-li se o dlouhodobého zákazníka, reagujeme na větší výkyv oproti jeho běžnému chování," popisuje manažerka T-Mobilu Martina Kemrová. To ale v praxi může znamenat, že na limit u T-Mobilu narazí klienti dřív než u O2. Průměrný zákazník T-Mobilu totiž měsíčně provolá 158 minut a odešle 63 SMS.

Mezi advokáty vzbuzuje chování operátorů podezření na klamání spotřebitele. "Pokud operátor inzeruje svoji službu jako neomezenou, nicméně tato služba ve skutečnosti omezena je, jedná vůči spotřebiteli neférově, netransparentně a v rozporu s odbornou péčí," říká specialista na právo v oblasti telekomunikací z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners Jan Diblík.

Stížnosti klientů mobilních operátorů na omezování "neomezených" tarifů řeší už i Český telekomunikační úřad. Zatím je ale vždy zamítl. Odvolává se přitom na zákon o elektronických komunikacích. Ten totiž ukládá operátorům povinnost zajišťovat bezpečnost a integritu sítě a bezpečnost služeb, které poskytují. To, co operátoři považují za možné ohrožení či narušení bezpečnosti a integrity sítě, musí podle úřadu specifikovat ve své smluvní dokumentaci. A pokud zákazník na taková pravidla přistoupí a smlouvu na tarif podepíše, je vše v mezích zákona. "Přiměřeně dobře informovaný a v rozumné míře pozorný a opatrný spotřebitel, u něhož lze předpokládat, že se seznámí se smluvními podmínkami služby, již si hodlá objednat, má možnost před uzavřením smlouvy získat veškeré relevantní a pravdivé informace o poskytované službě," vysvětluje Jana Chloubová z telekomunikačního úřadu.

Zpochybnit by stanovisko úřadu spotřebitelé mohli u soudu. Ty ale zatím žádný případ omezování neomezených tarifů nerozhodly.

S bankéřem za peníze

Ochrana sítě navíc není zdaleka jediným důvodem, proč operátoři stanovují i pro neomezené tarify limity. O2 například ve svých provozních podmínkách stanovilo maximální dobu hovoru 70 minut. Poté telefonát ukončí. V tomto případě operátor označuje omezení za ochranu zákazníka před neukončenými hovory nebo hovory vytočenými omylem, které by jinak mohly trvat několik hodin.

Omezování "neomezených" tarifů je podle Českého telekomunikačního úřadu v pořádku, neboť se s tím může každý zákazník seznámit ve smluvních podmínkách.

U všech operátorů pak musí klienti počítat se speciál­ními sazbami volání na takzvané barevné linky, tedy například ty začínající osmičkou nebo devítkou. Ty často využívají klientská centra energetických společností, aerolinek nebo bank. "Nejedná se o běžná telefonní čísla, ale o čísla vyjadřující určité služby, přičemž tyto služby jsou zpoplatněny vyšší než běžnou cenou. Tato volání se proto účtují vždy a nezapočítávají se tak do objemu volných minut," vysvětluje Chloubová z Českého telekomunikačního úřadu.

Zpoplatnění barevných linek nad rámec tarifů ale nebylo vždy samozřejmostí. Tak třeba zákazníci O2 mohli volné minuty k hovorům na čísla začínající osmičkou využívat až do podzimu 2014. Teprve pak O2 změnilo ceník a po vzoru konkurenčních společností tyto linky i u neomezených tarifů zpoplatnilo.

Informace o cenách hovorů na barevné linky spotřebitelé obvykle najdou v cenících mobilních služeb. Pouze Vodafone o tom informuje na svém webu přímo v nabídce jednotlivých tarifů. Cena volání na barevné linky se v závislosti na konkrétním operátorovi a typu linky různí. U čísel začínajících osmičkou se obvykle pohybuje od 1,57 koruny za minutu do 5,59 koruny za minutu. Za volání na linky začínající devítkou pak zákazník zaplatí i několik desítek korun za minutu, přičemž cenu hovoru pozná přímo z telefonního čísla. Určuje ji jeho 4. a 5. číslice. Tak například za volání na číslo 900 951 234 telefonní společnost zákazníkovi naúčtuje 95 korun za minutu.

Ani roaming EU nespoutala bez výjimek

V další omezení se pak zvrtla i nová evropská regulace roamingu. Ta měla od poloviny června srovnat ceny za volání a data v zahraničí s tím, co operátoři běžně účtují za stejné služby v Česku. Jenže třeba datové SIM karty Vodafonu nově nefungují v zahraničí. "U čistě datových tarifů, které jsme vytvářeli pro využití v České republice, se změnou podmínek roamingu mění i náklady, které na zajištění služby máme, a na to jsme museli reagovat," uvádí mluvčí Vodafonu Veronika Exnerová.

Operátor v reakci na to zvažoval plošné zdražení datových tarifů. "To by se ale dotklo všech zákazníků, tedy i těch, kteří do zahraničí nejezdí. Proto jsme zvolili druhou možnost a od 11. června 2017 jsme u čistě datových SIM karet roaming přestali poskytovat," dodává Exnerová. Pokud se zákazníci Vodafonu chtějí v zahraničí připojit k internetu, mohou k tomu nyní využít pouze data ze svých hlasových tarifů. Tam je operátor nezrušil.

Nová pravidla roamingu jsou podle představ Bruselu určena jen pro krátkodobé pobyty v cizině a dovolené.

Vypnutím dat operátoři nová evropská pravidla neporušují. "Poskytovatelé nejsou povinni ve svých cenových plánech nabízet roamingové tarify," říká k tomu Chloubová. A pokud roaming operátor nenabízí, pravidla o cenové regulaci se na něj nevztahují.

Další možnost, jak regulaci legálně obejít, dává operátorům takzvaný test přiměřenosti čerpání roamingových služeb. To znamená, že operátoři mohou u svých klientů sledovat a vyhodnocovat spotřebu dat a služeb a přítomnost zákazníků v České republice. Pokud v rámci čtyřměsíčního sledovacího období zjistí, že zákazník strávil víc než polovinu tohoto času v zahraničí a zároveň u něj využití roamingových služeb přesáhlo jeho domácí spotřebu, mohou mu začít účtovat příplatky. Podmínkou ovšem je, že na to klienta předem upozorní a dají mu dva týdny na to, aby své chování vysvětlil.

Účtované ceny pak nesmí překročit 0,19 eura (zhruba pět korun) za minutu volání, 0,06 eura (1,60 koruny) za každou odeslanou esemesku a 0,2 eura (5,20 koruny) za jeden megabajt dat. Nová pravidla roamingu jsou totiž podle představ Bruselu určena jen pro krátkodobé pobyty v cizině a dovolené. Pokud se člověk chce odstěhovat za hranice na delší dobu, měl by využít služeb tamního operátora.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.