Berní úředníci promluvili o zajišťovacích příkazech. U firmy Herst se báli o daně

Když mají berní úředníci "obavy", že podnikatel v budoucnu nezaplatí DPH, mohou na něj uvalit takzvaný zajišťovací příkaz. Většinou po něm následuje okamžitá exekuce veškerého firemního majetku, peněz a obstavení účtů. Podle soudců by měli toto opatření používat pouze v krajních případech, když k výběru daně nepostačují jiné způsoby.

Praxe je ale jiná a krachem končí i úspěšné firmy, které nikdo z daňových podvodů neusvědčil. 

Podnikatelé se proti jednání finančních úřadů často brání žalobami. Už v několika případech se soudci firem zastali, protože úředníci nedokázali své postupy dostatečně odůvodnit. Jaké měli kontroloři důvody k tomu, hnát firmy do exekuce, však zatím veřejně vysvětlit odmítali. Odvolávali se na povinnost mlčenlivosti. Hospodářským novinám se jako prvním podařilo získat zbavení této povinnosti v případu společnosti Herst, která obchoduje s pohonnými hmotami.

Její majitel Vlastimil Hercok se v současnosti s finančním úřadem soudí o doměřenou daň přesahující 150 milionů korun. K soudu mohl podat žalobu až poté, co jeho odvolání proti postupu finančního úřadu posoudilo Odvolací finanční ředitelství. Jeho odvolání zde leželo téměř dva a půl roku, než bylo zamítnuto. Mezitím mu finanční úřad zabavil veškeré peníze a rozprodal majetek. "Už nemám co ztratit. Firma je mrtvá a veškeré peníze jdou na účet finančnímu úřadu. Jednali neoprávněně, takže chystám exekuci na stát," uvedl Hercok.

O jeho případu se dočtete více zde.

Hospodářské noviny požádaly vedení příslušného finančního úřadu, aby objasnilo postupy svých úředníků. Na otázky odpovídal Tomáš Krása, vrchní rada středočeského krajského finančního úřadu.

HN: Finanční úřad vydal na společnost Herst zajišťovací příkaz s následnou exekucí, protože jí doměřil DPH ve výši 161 milionů korun. Můžete vysvětlit, čím se firma provinila?

Jako finanční správa nezjišťujeme vinu nebo nevinu. Na to jsou jiné úřady. Zabýváme se čistě správou daní a postupujeme podle daňového řádu. Pokud zjistíme nějaké pochybení, daň doměřujeme. 

HN: K jakému pochybení došlo v tomto případě?

Od listopadu 2013 do června 2014 jsme ve firmě prováděli daňovou kontrolu. Zaměřená byla na DPH za období 2010–2013. Před zahájením kontroly jsme firmu analyzovali. Zjistili jsme, že pohonné hmoty nenakupovala v České republice, ale dovážela je ze zahraničí vlastními auty.

HN: Společnost Herst sice pohonné hmoty ze zahraničí dovážela, nakupovala je ale od českého dodavatele, který jí prodej zprostředkoval. Takový postup je na trhu běžný. Co tedy udělali špatně?

Zásadní problém byl, že si v daňovém přiznání uplatňovala nárok na odpočet daně od tuzemských dodavatelů. Pochybovali jsme, že je to v souladu se zákonem. Podle nás se vlastníkem pohonných hmot stala už v zahraničí, vyplývalo to z důkazů. V takovém případě předpisy o DPH říkají, že se nejedná o tuzemské plnění a nárok na odpočet daně firma nemá. 

HN: Z čeho jste vyvodili, že majitelem byla firma už v zahraničí?

Aplikovali jsme jasný princip materiální pravdy. Ekonomickým vlastníkem se firma stává, když může se zbožím volně nakládat. 

HN: Dovoz pohonných hmot probíhá podle přísných pravidel. Řidiči musí zboží převést přes hranice pod dohledem celníků, přijedou tam v přesně stanovený čas a potom jedou na předem určené místo.

Podle vás mohl podnikatel se zbožím volně nakládat, už když ho řidiči naložili do cisterny? 

Nám připadá, že s ním nakládat mohl. Když podnikatel obchod uzavíral, tak od začátku věděl, kam si pro zboží jede, a vezl si ho hlavně pro sebe. Pohonné hmoty následně stočil na své čerpací stanici nebo na čerpací stanici nějakého svého odběratele. Natankoval si je do svých cisteren. 

HN: Pokud by tedy zboží nepřepravoval ve vlastních autech, tak podle vás nárok na odpočet daně měl? 

To záleží na okolnostech. Že pohonné hmoty naložil na vlastní auta, nás jenom utvrdilo v tom, že převážel vlastní zboží a přepravu zajišťoval jako kupující. Podnikatel potom prokázal, že část pohonných hmot přepravoval pro někoho jiného. O tuto částku mu Odvolací finanční ředitelství doměřenou daň snížilo. Část majetku subjekt po zahájení daňové kontroly převedl - což bylo také tou obavou z úhrady daně. Zajišťovací příkaz nebyl vydán jen kvůli vysoké doměřené dani, ale také kvůli tomu, že majetek byl nedostatečný.

HN: Když má autodopravu, je pro něj ale jednoznačně levnější přepravovat zboží vlastními auty…

Logické to je. Připouštíme, že to pro něj bylo ekonomicky výhodné. To ale neznamená, že neměl zkoumat, jestli v takové situaci není místo daňového plnění v zahraničí. 

HN: Ale když za nákup platil českému dodavateli, proč by odváděl daň v zahraničí?

Nezpochybňujeme, že platil českému dodavateli. Nikde není řečeno, že nemůže platit českému dodavateli za zboží, které se nachází mimo území České republiky.

Takové transakce jsou běžné, přesto se nejedná o tuzemské plnění.

HN: Zákon zde ale úplně jednoznačně nemluví. Proto teď podal Nejvyšší správní soud otázku k Evropskému soudnímu dvoru. Ptá se na to, jak se má daň při dovozu pohonných hmot správně odvádět.

Ano, to je aktuální situace. Ale z našeho pohledu je výklad legislativy jasný. Jsou o tom i odborné články. Evropský soudní dvůr už v minulosti rozhodoval o tom, k jaké transakci má být přeprava přiřazena, a k tomu přihlížíme.

HN: Pan Hercok stejným způsobem podnikal už přes dvacet let. Asi dva týdny před vydáním zajišťovacího příkazu mu finanční úřad vydal potvrzení o bezdlužnosti. Znamená to, že předtím zákon neporušoval?

Potvrzení o bezdlužnosti znamená, že podnikatelem přiznané daňové povinnosti, které uvádí v daňovém přiznání, byly uhrazeny. Při jeho vydání ale nezkoumáme, jestli je daň uplatněna správně. Vychází to čistě z platební morálky podnikatele. 

HN: Dostali jste od pana Hercoka informaci o tom, že daň zaplatil už jeho dodavatel. Prověřovali jste tuto informaci? 

Tato informace při řízení proběhla. Že ale někdo daň uhradil, ještě neznamená, že byla stanovena správně. Stanovení místa plnění je primární věc, protože odvod DPH podléhá předpisům daného státu. 

HN: Byla tedy daň zaplacena jiným podnikatelem? 

O jiných firmách se nemůžeme bavit. Daň byla nějakým způsobem uhrazena. To, jestli v řetězcích dodavatelů někdo něco zaplatil, ale nebylo předmětem tohoto daňového řízení. Daň mohla být zaplacená, ale nebyla správně stanovena.

HN: Vydali jste tedy zajišťovací příkaz na firmu Herst proto, že jste odhalili daňový podvod nebo proto, že si podle vás špatně vyložila své daňové povinnosti, když nepochopila výklad zákona, o kterém nemá jasno ani Nejvyšší správní soud? 

Zajišťovací příkaz byl skutečně vydán na základě toho, že si podnikatel zákon z našeho pohledu špatně vyložil. Podle nás neměl nárok na odpočet daně v tuzemsku.

HN: Zajišťovací příkaz má být ale používán jen v nejzazším možném případě, kdy neexistuje jiný způsob, jak daň vybrat. Tady ale daň uhradil někdo jiný. Bylo tedy nutné ho vydávat, když byly následky pro firmu likvidační?

To je tvrzení, které není ničím doložené. Nevím, jestli jsme firmu zlikvidovali. Zákon nám ukládá, abychom vydávali zajišťovací příkaz, když máme obavu, že může být daň obtížně vymahatelná nebo hrozí, že nebude zaplacená. V tomto případě jsme obavu měli.

HN: Jaký je současný průběh řízení? 

V současné chvíli už zajišťovací příkaz neexistuje. Byla ukončena daňová kontrola, takže se ze zajišťovacího příkazu staly dodatečné platební výměry. Proti těm se podnikatel odvolal a nyní čekáme na rozhodnutí krajského soudu. Exekuce jeho majetku nepokračuje, protože požádal soud o odkladný účinek a ten mu vyhověl. Nemůže tedy prodat pohonné hmoty ani benzinové stanice.

HN: Jak dlouho trvalo Odvolacímu finančnímu ředitelství posouzení odvolání pana Hercoka proti platebním výměrům?

Platební výměry jsme vydali po daňové kontrole, která byla ukončena v červnu 2014. Proti těm se podnikatel odvolal, o jeho odvolání bylo rozhodnutu v říjnu 2016. Není žádná zákonem stanovená lhůta, dokdy musí Odvolací finanční ředitelství rozhodnout.  

HN: Panu Hercokovi jste zabavili cisternu, která nebyla stará ani rok. Podle jeho slov měla hodnotu 4,5 milionu korun. Vy jste ji prodali asi za milion korun, čímž se mu nesnížil dluh ani o její tržní cenu. Pohonné hmoty nijak nestárnou, přesto se také draží za třetinu ceny. Proč tomu tak je?

Jak postupovat při prodeji majetku, je dané zákonem. Je jasně stanoveno, jak určit vyvolávací cenu. Za kolik se zboží prodá, určuje poptávka. Do dražby se může přihlásit kdokoli kromě dlužníka.

HN: Chápu to tedy správně, že chcete, aby daň byla zaplacena dvakrát?

To nechápete správně. Pokud se zjistí, že daň byla v řetězových obchodech nějakým článkem uplatněna chybně, tak podle zákona o DPH má možnost tuto daň opravit. 

HN: To znamená, že pokud se vám díky exekucím podaří získat zpátky těch 161 milionů korun, tak je stát vrátí dodavateli pana Hersta, který je předtím už zaplatil?

Pokud se stane, že si podnikatel opravdu daně učiní a splní podmínky – je tam třeba daná prekluzivní lhůta, tak z mého pohledu, když podnikatel během daňové kontroly tuto chybu zjistil, mohl dát vědět svým dodavatelům a ti mohli realizovat nápravu ve svém účetnictví.

Takže nakonec je ta daň zaplacena dvakrát…

To z naší strany není ověřeno. Je pravda, že podnikatel s tím argumentoval. Odvolací řízení se k tomu vyjádřilo, takže vás odkážeme na ně.