Aktuální číslo časopisu Ekonom
Markéta ŘehákováPřed koncem volebního období ministři postupně ustupují od návrhů zákonů, které se snažili prosadit. Někteří neuspěli, protože se jim nepodařilo získat podporu koaličních partnerů, jiní si stěžují na obstrukce ze strany opozice nebo na špatně nastavený jednací řád Poslanecké sněmovny.
Příkladem je úprava práce z domova, kterou měla zajistit novela zákoníků práce. V Poslanecké sněmovně ji předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) už téměř před rokem. "Když doma dělám pro někoho práci, tak by to asi mělo mít nějaké podmínky. Chtěli jsme pouze, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem tyto podmínky upřesnili," vysvětlovala přínos novely Marksová.
Práce z domova je jedním z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů dnešní doby. Její obliba roste ve velkém zejména mezi mladší generací.
"Zájem zaměstnanců o práci z domova se stává důležitým argumentem při výběru místa. Dle průzkumů jde dokonce o třetí nejdůležitější kritérium, které lidé zohledňují," uvedl Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje společnosti působící v oblasti sdílených podnikových služeb, jako jsou Microsoft, SAP Services nebo ABB.
Může za to rozhádaná koalice?
Cílem novely bylo také například lépe upravit rozvržení pracovní doby nebo třeba upřesnit pravidla dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti. Řada firem se na nová pravidla již připravovala − zbytečně. S pozměňovacími návrhy k jejímu znění se nakonec přihlásilo tolik poslanců, že se novela zasekla ve druhém čtení a už dávno je jisté, že se do voleb nestihne projednat.
"Novelu zákoníku práce zablokovala pravice, která přišla s velkým počtem pozměňovacích návrhů a předkládá je neustále dokola. Už zbývá příliš málo času. Pokud by se měl zákoník práce hlasovat, neprosadili bychom už vůbec nic jiného," vysvětlil problém premiér Bohuslav Sobotka.
Podobný osud má také roky očekávaný zákon o sociálním bydlení, který měl potřebné osoby dostat z předražených ubytoven. Tady nebyly připomínky ze strany opozice zdaleka jediným důvodem k jeho zablokování. Na obsahu navrhované změny se nedokázala shodnout ani sama koalice. Nejvíc ji brzdily rozpory mezi ministryní Marksovou, která návrh předložila, a ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO). "Mohli jsme říct hned na začátku, že se na tom nikdy neshodneme, a tak se na to vykašleme," zhodnotila situaci kolem rozporuplného návrhu jeho předkladatelka Marksová.
Podle ní je na vině chybně nastavený jednací řád Poslanecké sněmovny, který umožňuje jednání o připravených zákonech přerušit a nakonec o nich nehlasovat.
Neschopnost vyjednat si podporu mezi vlastními koaličními partnery není zejména ke konci mandátu nic neobvyklého. "Ani mechanická většina nemusí být zárukou k projednání návrhu. Současná koalice se zejména v tom posledním období dostala do určité krize a nesoulad mezi stranami se prohloubil," komentuje politickou situaci Aleš Gerloch, znalec právní teorie a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Někteří další ministři tvrdí, že jednací řád není hlavní "brzdou" zákonodárného procesu. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) říká, že projednávání brzdí nedisciplinované chování poslanců.
"Ve třetím čtení by se obecná rozprava k zákonům vůbec neměla vést, přitom se vedou mnohahodinové debaty obecného charakteru," říká.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
