Na začátku byl spor obce Střelské Hoštice s finančním úřadem o zhruba tři tisíce korun. Výsledkem dvouletých soudních pří ale je průlomový rozsudek Nejvyššího správního soudu. Jím se otevírá možnost, že stát bude vracet stovkám až tisícům firem, podnikatelů a obcí část zaplacené daně z nabytí nemovitosti. Podle hrubých odhadů by mohlo jít o desítky milionů korun.

Navíc se daňoví experti nedokážou shodnout, jestli tento rozsudek nemá ještě větší dopad − není jisté, zda se v Česku téměř tři roky vybírala správně daň z nabytí nemovitosti. Na ní poplatníci za roky 2014 až 2016 zaplatili 30 miliard korun.

Nejvyšší správní soud na konci června rozhodl, že když Střelské Hoštice prodávaly jednu nemovitost, strakoničtí daňoví úředníci po obci nesprávně požadovali zaplacení daně z nabytí nemovitosti, která byla vypočtená z kupní ceny včetně DPH. Obec ji chtěla uhradit jen z částky bez DPH.

Podle soudců se jedná o majetkovou daň, a ačkoliv je DPH součástí kupní ceny, není majetkem, protože ji prodávající odvede státu. Takže není možné daň vypočítávat ze sumy včetně DPH. "V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud. Dohady se týkají období od ledna 2014 do října 2016. Tehdy bylo možné si vybrat, zda daň z nabytí nemovitosti, tedy zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující.

Tak tomu ale podle původních záměrů mělo být už od roku 2014 a žádný výběr, kdo daň zaplatí, neměl být možný. Ministerstvo financí to navrhovalo mimo jiné proto, že je to tak běžné i v jiných zemích, a pokud by kupující odmítl zaplatit daň, mohou mu berní úředníci zabavit koupenou nemovitost. Jenže zákon čekající u poslanců na schválení spadl pod stůl v momentě, kdy prezident Miloš Zeman v srpnu 2013 rozpustil sněmovnu. Do podzimních voleb proto novou legislativu mohl poprvé v historii Česka přijímat pouze Senát. A senátoři zákon pod tlakem developerů upravili tak, že do něj dali možnost si vybrat, kdo daň zaplatí − zda kupující, nebo prodávající.

Tato dvojí možnost ale způsobuje velké problémy určit, jak velký dopad má současný rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ten v případu Střelských Hoštic řešil situa­ci, kdy daň platil prodávající, který byl zároveň plátcem DPH. Ale nevyjádřil se, jak postupovat v případě, kdy daň platil kupující. A tedy zda i současný systém je správný. "Přijde mi od Nejvyššího správního soudu nezodpovědné, že se nijak nevypořádal s touto situací, přestože v zákoně v té době na rozdíl od minulosti byla," říká daňová poradkyně a bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová s tím, že by bylo diskriminační, kdyby se v případě prodávajícího daň vypočítávala bez DPH a u kupujícího s ní. "Zda se ale rozsudek vztahuje i na daň placenou kupujícím, se nedokážou shodnout ani experti v Komoře daňových poradců."

Podle Hornochové existuje jediný způsob, jak zjistit, zda se rozsudek týká i případů, kdy daň platil kupující: jeden z nich podá nové přiznání a bude chtít po finančním úřadu peníze zpět a tento případ se dostane opět k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ministerstvo financí uvedlo, že rozsudek respektuje, ale nesouhlasí s ním. A že finanční úřad bude část daně vracet jen v případě Střelských Hoštic. Podle odborníků se to ale může týkat stovek až tisíců plátců DPH, kteří při prodeji nemovitosti zaplatili daň. Ta v mnohých případech dosahuje desetitisíců až statisíců korun. "Tito plátci nyní získávají možnost podat dodatečná daňová přiznání, a získat tak zpět část této daně, kterou zaplatili v rozporu se stávajícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu," říká Lenka Pól Brožková, daňová expertka kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Nejvyšší správní soud v posledních dvou letech už poněkolikáté významně zasáhl do daňové praxe. Před dvěma lety prohlásil, že penále například u daní je trest a není možné za jeden čin trestat dvakrát. Kvůli tomu se zastavily desítky trestních řízení, protože pachatel už zaplatil pokutu. Před měsícem pak v případu fotbalisty Davida Lafaty řekl, že sportovci smí danit své příjmy jako živnostníci.

Související