Lucembursko láká investory na těžbu surovin v kosmu. Založilo pro firmy fond s miliony eur

Malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo, přesněji pro malou, ale bohatou evropskou zemi. Lucembursko chce mít jasno v tom, komu bude v budoucnu patřit bohatství, které možná odhalí vesmír. Zamotalo tím hlavu právníkům, protože nenápadně obešlo mezinárodní úmluvu, která platí už 50 let.

Jako první evropská země Lucembursko přijalo zákon, který vytváří právní podmínky pro těžbu nerostů na planetkách a jiných nebeských tělesech.

Přestože je historicky dobývání vesmíru spjato spíše s mocenskými spory Spojených států a Ruska, časy se mění. Nerostné bohatství ukryté v kosmu svádí k miliardovým investicím nejenom vlády jednotlivých zemí, ale i řadu soukromých společností. Analytici americké investiční banky Goldman Sachs odhadují, že fondy rizikového kapitálu vložily do vesmírných projektů od roku 2000 více než 13 miliard dolarů (přes 288 miliard korun). Investoři očekávají, že se jim vložené peníze stonásobně vrátí během příštích dvou desetiletí. Svou příležitost si dobře uvědomuje také Evropa a nyní dala jasně najevo, že nebude stát na okraji rozehrané hry.

Lucemburský zákon, který platí od začátku srpna, říká, že pokud soukromé firmy v budoucnu úspěšně vyvinou a použijí technologie, díky nimž vytěží v kosmu nerosty nebo vzácné kovy, připadne jim zisk z jejich prodeje. Jeho přijetím se Lucemburčané zařadili po bok Spojených států, kde podobná norma platí už od loňského roku. Lucembursko však ještě navíc otevřelo cestu soukromým společnostem k veřejnému fondu, do kterého vláda vložila 200 milionů eur (asi 5,2 miliardy korun) na financování projektů, které by měly povzbudit získávání vzácných nerostů z vesmíru.

"Je zajímavé, že malá evropská země, jako je Lucembursko, v tomto předčila USA. Americký zákon pouze možnosti případné těžby reguluje, žádné investiční pobídky ale nezavádí," vysvětlil v rozhovoru pro HN Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Komu patří vesmír?

Jediná mezinárodní úmluva, která vztahy ve vesmíru upravuje, je kosmická smlouva z roku 1967. Tu podepsala většina států OSN, včetně tehdejšího Československa. "Tehdy byla možnost těžby tak vzdálená, že se o nějakých pravidlech ani neuvažovalo. Státy se pouze zavázaly k tomu, že si nepřivlastní žádné vesmírné těleso," popisuje Kolář.

Lucemburský i americký zákon jsou však podle odborníků s touto úmluvou v souladu. "Úmluva zakazuje, aby vlastnictví připadlo dané zemi, na soukromé společnosti se ale nevztahuje. Nerosty nepatří nikomu až do okamžiku, než je firma vytěží. Lucembursko i USA proto argumentují tím, že je to stejné jako s rybolovem. Ryby v mezinárodních vodách také nikomu nepatří, dokud je rybáři nevytáhnou," upřesňuje Ondřej Šváb, vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy. Lucemburská vláda vidí investici do těžby nerostů ve vesmíru jako dlouhodobě zajímavou, a dává proto ekonomické výhody firmám, aby se na tuto činnost mohly připravovat.

Lucemburská prozíravost, česká příležitost

Podmínkou pro čerpání peněz z lucemburského fondu je, že firmy musí přenést své sídlo do Lucemburska. Daně z případného zisku tedy odvedou do státní pokladny. Zpřístupněním státního fondu pro podnikatele tak získali náskok před ostatními státy a lákají zahraniční firmy na své území. "Jdou na to velmi chytře. Podporují věci, které mají výhled daleko do budoucna. Pokud do této oblasti budou investovat už dnes, získají ten kritický potřebný náskok. Jednoho dne technologie k dispozici budou a oni se nyní dostávají do výhody," říká Šváb a dodává, že podobných příkladů má za sebou Lucembursko už několik. Třeba v oblasti telekomunikací, které zdejšímu rozpočtu vynáší několik miliard ročně.

Na základě zákona už s lucemburskou vládou uzavřela smlouvu například japonská společnost Inspace, zaměřená na těžbu na Měsíci, americká Planetary Resources, specializovaná na těžbu nerostů na asteroidech, a také americká Deep Space Industries, která vyvíjí satelity a další technologie. Právě v této firmě má menšinový podíl také česká investiční společnost Metatron. Zastupitelský úřad České republiky v Lucembursku vyhodnotil oblast vesmírného průmyslu jako jednu z nejperspektivnějších exportních příležitostí pro české firmy. "Příležitosti se nabízejí i v souvislosti se členstvím obou zemí v Evropské vesmírné agentuře ESA," uvádí ve své zprávě ministerstvo zahraničních věcí.

V České republice je dnes už řada firem, které se v kosmických aktivitách profilují, a některé z nich se mohou podílet právě na vývoji systému, jenž těžbu ve vesmíru umožní. "Zájem na trhu existuje. Jedná se třeba o firmy zabývající se optikou, elektronikou nebo jemnou mechanikou. Například na projektech ESA se dnes podílí asi 35 českých firem a jejich počet rok od roku roste. Stejně tak roste i český státní příspěvek do fondů ESA, který je dnes 1,2 miliardy korun ročně," popisuje Šváb.

Plány, jak dostat kovy z asteroidů, jsou zatím spíše na papíře, vesmír se ale díky technologiím stává dostupnějším a jeho dobývání levnějším. Třeba americká společnost SpaceX podnikatele Elona Muska již na oběžnou dráhu vynesla družici pomocí použité rakety. "Psychologické bariéry vesmírné těžby na asteroidech jsou vysoké, ale finanční a technologické bariéry jsou mnohem nižší. Například starty raket do vesmíru dnes stojí pětkrát méně než před pěti lety," uvádí ve své zprávě expert Goldman Sachs Noah Poponak. Zatím sice neexistuje žádná studie, která by nasvědčovala tomu, že těžit ve vesmíru bude možné, případný zisk je ale lákavý. Vědci například odhadují, že jeden asteroid může obsahovat platinu v hodnotě 50 miliard dolarů.