Studenti mohou kromě řady slev v muzeích či v kinech čerpat i slevy daňové. Pokud se student rozhodne pro příležitostný přivýdělek, vyplatí se mu uzavřít dohodu o provedení práce (tzv. DPP). Díky tomu ušetří i na sociálním a zdravotním pojištění. Pro častější práci se ovšem už vyplatí dohoda o pracovní činnosti (tzv. DPČ) nebo klasická pracovní smlouva. Méně na daních pak zaplatí zaměstnanec tam, kde má podepsané daňové prohlášení, tedy takzvané růžové prohlášení. Na daních lze ušetřit i v případě splácení hypotéky nebo třeba za bezplatné dárcovství krve.
Království za růžový papír
Zkratky DPP a DPČ jsou všeobecně známé, ovšem zdaleka ne každý si je vědom toho, jaké výhody každá z dohod nabízí. Hlavní rozdíl je v placení pojištění a v množství odpracované práce. Dohoda o provedení práce je nejvhodnější variantou v případě, kdy měsíční výdělek nepřekročí 10 tisíc korun. Z takového výdělku totiž osoba neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Platbě zdravotního pojistného se však zcela vyhnou jen studenti, uchazeči o zaměstnání zaregistrovaní na úřadu práce či důchodci, za které pojistné platí stát. Ostatní zálohu na toto pojištění odvádět musí. "Minimální měsíční záloha činí 1485 korun. Jedná se o 13,5 procenta z vyměřovacího základu, jímž je výše minimální mzdy," říká daňová poradkyně a partnerka společnosti Proxy Ditta Hlaváčková. Platba sociálního pojištění je dobrovolná. "Omezením dohody o provedení práce je vykonání práce v maximálním rozsahu 300 hodin za kalendářní rok," upozorňuje Nataša Randlová, advokátka se specializací na pracovní právo.
U dohody o pracovní činnosti se placení sociálního a zdravotního pojištění nevyhnou zaměstnanci již od výdělku 2500 korun měsíčně. Výhodou DPČ je naopak možnost rozsahu práce až do poloviny stanovené týdenní pracovní doby, u zaměstnavatele je tak možnost pracovat až v průměru 20 hodin týdně. Ovšem při práci na "dohodu" oproti pracovní smlouvě nevzniká zaměstnanci nárok na dovolenou. Rovněž běžná výpovědní doba činí jen 15 dní a zaměstnanci při propuštění nevzniká nárok na odstupné.
Příjem ale nemusí plynout jen z uzavřených smluv. V situaci, kdy se jedinec rozhodne přivydělat si například prodejem nasbíraných hub, nemusí výdělek zdanit ani uvádět v daňovém přiznání. Týká se to pouze příležitostných výdělků, které za kalendářní rok nepřesáhnou 30 tisíc korun.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později