Praha kvůli Airbnb zvažuje regulaci sdíleného ubytování. Pronájem by byl možný omezeně

Sdílené ubytování zejména prostřednictvím portálu Airbnb zažívá obrovský boom, který dorazil i do české metropole. Zatímco turisté službu vítají, neboť jim umožňuje výrazně levnější ubytování než v klasických hotelech, některé radnice z růstu popularity tohoto fenoménu radost nemají. Stejně jako rezidenti.

Majitelé pronajímaných bytů by měli městu za každého ubytovaného odvádět poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. To však řada z nich vůbec nedělá.

Magistrátu tak podle jeho analýzy uniká zhruba 120 milionů korun ročně. Co proti tomu hodlá podniknout? V druhé polovině září spustí na svých webových stránkách kampaň, kde bude informovat o povinnostech, o kterých možná nemá řada pronajímatelů ponětí. Má být podrobným manuálem pro obě strany − jak pro pronajímatele, tak pro turisty.

"Naším primárním úkolem je dobrovolnou formou přimět ubytovatele, aby se přihlásili do databáze míst pro krátkodobé ubytování. Nejdříve laskavou, příjemnou formou ukázat, že se každému vyplatí odvádět poplatek a danit," říká radní Jan Wolf (KDU-ČSL), který se touto problematikou zabývá.

V Praze může být podle odhadů magistrátu až 14 tisíc sdílených bytů. I kvůli tomu zejména v centru města roste cena nájmů vysoko nad finanční možnosti většiny obyvatel. Navíc volných bytů k dlouhodobému pronájmu příliš není.

Vlastníkům se vyplatí krátkodobý pronájem skrze sdílené ubytování, které jim přinese výrazně více peněz než běžný pronájem.

V takto pronajímaných bytech se často střídají turisté i několikrát do týdne. Lidé v sousedních bytech si tak v nemalém množství stěžují na hluk související s častým stěhováním, ale i rušnější noční život návštěvníků Prahy.

Hlavní město proto zvažuje po vzoru dalších evropských metropolí i regulaci sdíleného ubytování.

Například v Berlíně je možné službu poskytovat jen v těch nemovitostech, jejichž část pronajímatel zároveň obývá.

Barcelona zase umožňuje krátkodobé pronájmy pouze v určitém období v roce.

Skupina pod vedením radního Wolfa, která pro radu města připravila možné varianty regulace, vychází právě z těchto evropských příkladů.

Jakou podobu by připravovaná řešení měla mít, nechtěl Wolf ještě prozradit.

Vše chce nejprve zkonzultovat s představiteli dotčených ministerstev a s právníky.

"Půjdeme na ministerstva s několika návrhy, které nebudu prozatím prozrazovat, a budeme chtít vědět, co na to řeknou. Chceme, aby to bylo opravdu perfektně připraveno a bylo to neprůstřelné,"
říká Wolf.

Osobně preferuje variantu, že by vlastníci mohli své byty krátkodobě pronajímat jen 100 nebo 120 dnů v roce.

Radní odmítá, že by Praha chtěla službu úplně zakázat.

Jen by uvítal, kdyby vlastníci nabízeli své byty více pro dlouhodobé nájemníky než turistům na pár dní.

K drastickým opatřením nechce sahat ani primátorka Adriana Krnáčová (ANO), jež chce v této oblasti spolupracovat s ministerstvy.

"Na většinu těch nejdůležitějších opatření město samo nestačí. Musí se k tomu postavit i ministerstva. Nejde o to, celou službu nějak zásadně regulovat, ale naopak vytvořit zákonné podmínky, aby mohla dále fungovat," říká primátorka.

Na Úřadu vlády už vznikla meziresortní skupina, která se sdílenou ekonomikou zabývá. "Rozsáhlá diskuse mezi experty na vládní úrovni povede v brzké době k zadání úkolů jednotlivým členům vlády, z nichž následně vyplynou konkrétní návrhy," řekla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

Zájem pražského magistrátu na spolupráci na nalezení nejvhodnějšího řešení pro všechny strany ministerstvo podle jejích slov vítá.

Jak by konkrétní opatření měla vypadat v Praze nebo dalších českých městech, bude záležet na schválených pravidlech a následně na politicích. Česká metropole se pak možná přiřadí k dalším evropským městům, která tento typ podnikání různě regulují. "Osvědčilo se to jinde, a pokud pro to budou vytvořeny správné zákony, tak to bude fungovat i v Praze," myslí si Krnáčová.