Většina z téměř dvou stovek zákonů, které čekají na projednání v Poslanecké sněmovně, má smůlu. Poslanci jich zřejmě stihnou do konce svého mandátu probrat už jen šestnáct. Rozhodl o tom minulý týden organizační výbor sněmovny.
V návrhu pořadu poslední schůze před říjnovými volbami upřednostnil zákony v závěrečném čtení a tisky vrácené Senátem. Práce na rozpracovaných zákonech v prvním či druhém čtení by už byla podle výboru ztrátou času, protože ty úderem voleb skončí v koši.
Pivo u voličů zabere
Jedním z viditelných voličských taháků může být "levnější pivo", přesněji novela zákona o spotřební dani z piva z dílny poslanců ODS. U nejmenších pivovarů s výstavem do deseti tisíc hektolitrů piva ročně navrhují pokles sazby daně z 16 na 12 korun za hektolitr. Zhruba o čtvrtinu by klesla i u čtyř dalších kategorií malých pivovarů. Největší podniky s výrobou přes 200 tisíc hektolitrů piva by namísto 32 korun za hektolitr odváděly 26,80. Vyšší spotřební daň na pivo začala platit v roce 2010 jako součást protikrizových opatření. Předkladatelé nyní argumentují, že zvýšení tehdy bylo projednávané jako dočasné.
◼ O snížení ceny piva se začátkem roku 2016 snažil i tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Navrhl, aby u točeného piva klesla DPH z 21 procent na 10. Zdůvodňoval to snahou kompenzovat hospodám zvýšení nákladů v souvislosti se zavedením EET. Koalice však jeho návrh odložila.
◼ V září 2016 se v koalici uvažovalo o snížení DPH na výčepní pivo na 15 procent, v říjnu se ale vládní strany dohodly, že debaty k cíli nevedou a ukončí je.
◼ Naposledy v prosinci 2016 ministr Babiš zmínil, že by debatu o snížení DPH na pivo chtěl opět otevřít. Avizoval také úmysl snížit DPH na pivo, pokud vyhraje sněmovní volby v říjnu 2017. ◼ Postup poslanců ODS je odlišný: namísto DPH navrhují snížit spotřební daň, kterou odvádějí pivovary za hektolitr vyrobeného piva. Ta se nyní pohybuje v rozmezí od 16 do 32 korun podle velikosti pivovaru, ty s větším výstavem platí víc. ODS argumentuje tím, že v roce 2010 se spotřební daň zvýšila "dočasně", nikdo ji pak už ale nesnížil.
Vláda s návrhem nesouhlasila, v únoru se ho jejím poslancům málem podařilo zamítnout už v prvním čtení. Kvůli ročnímu výpadku spotřební daně ve výši okolo 800 milionů korun je proti i nynější ministr financí Ivan Pilný (ANO). Rozpočtový výbor však nepodpořil Pilného návrh na zamítnutí novely, rozhodnou proto poslanci.
Šanci na poslední schůzi dosluhující sněmovny dostala i novela zákona o odškodnění lidí vyhnaných z Podkarpatské Rusi, nejvýchodnější části první republiky, kterou po druhé světové válce zabral Sovětský svaz. Novela zákona rozšiřuje možný okruh žadatelů o odškodnění i o vnoučata vyhnanců. Dosud mohli žádat jen vyhnanci osobně, jejich synové a dcery. Mnozí z nich už nežijí.
Vnoučat vyhnanců je v Česku zhruba stovka, a kdyby každý dostal nejvyšší možné odškodnění, státní kasu by to vyšlo na něco přes 200 milionů korun.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později