Aktuální číslo časopisu Ekonom
Většina z téměř dvou stovek zákonů, které čekají na projednání v Poslanecké sněmovně, má smůlu. Poslanci jich zřejmě stihnou do konce svého mandátu probrat už jen šestnáct. Rozhodl o tom minulý týden organizační výbor sněmovny.
V návrhu pořadu poslední schůze před říjnovými volbami upřednostnil zákony v závěrečném čtení a tisky vrácené Senátem. Práce na rozpracovaných zákonech v prvním či druhém čtení by už byla podle výboru ztrátou času, protože ty úderem voleb skončí v koši.
Pivo u voličů zabere
Jedním z viditelných voličských taháků může být "levnější pivo", přesněji novela zákona o spotřební dani z piva z dílny poslanců ODS. U nejmenších pivovarů s výstavem do deseti tisíc hektolitrů piva ročně navrhují pokles sazby daně z 16 na 12 korun za hektolitr. Zhruba o čtvrtinu by klesla i u čtyř dalších kategorií malých pivovarů. Největší podniky s výrobou přes 200 tisíc hektolitrů piva by namísto 32 korun za hektolitr odváděly 26,80. Vyšší spotřební daň na pivo začala platit v roce 2010 jako součást protikrizových opatření. Předkladatelé nyní argumentují, že zvýšení tehdy bylo projednávané jako dočasné.
◼ O snížení ceny piva se začátkem roku 2016 snažil i tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Navrhl, aby u točeného piva klesla DPH z 21 procent na 10. Zdůvodňoval to snahou kompenzovat hospodám zvýšení nákladů v souvislosti se zavedením EET. Koalice však jeho návrh odložila.
◼ V září 2016 se v koalici uvažovalo o snížení DPH na výčepní pivo na 15 procent, v říjnu se ale vládní strany dohodly, že debaty k cíli nevedou a ukončí je.
◼ Naposledy v prosinci 2016 ministr Babiš zmínil, že by debatu o snížení DPH na pivo chtěl opět otevřít. Avizoval také úmysl snížit DPH na pivo, pokud vyhraje sněmovní volby v říjnu 2017. ◼ Postup poslanců ODS je odlišný: namísto DPH navrhují snížit spotřební daň, kterou odvádějí pivovary za hektolitr vyrobeného piva. Ta se nyní pohybuje v rozmezí od 16 do 32 korun podle velikosti pivovaru, ty s větším výstavem platí víc. ODS argumentuje tím, že v roce 2010 se spotřební daň zvýšila "dočasně", nikdo ji pak už ale nesnížil.
Vláda s návrhem nesouhlasila, v únoru se ho jejím poslancům málem podařilo zamítnout už v prvním čtení. Kvůli ročnímu výpadku spotřební daně ve výši okolo 800 milionů korun je proti i nynější ministr financí Ivan Pilný (ANO). Rozpočtový výbor však nepodpořil Pilného návrh na zamítnutí novely, rozhodnou proto poslanci.
Šanci na poslední schůzi dosluhující sněmovny dostala i novela zákona o odškodnění lidí vyhnaných z Podkarpatské Rusi, nejvýchodnější části první republiky, kterou po druhé světové válce zabral Sovětský svaz. Novela zákona rozšiřuje možný okruh žadatelů o odškodnění i o vnoučata vyhnanců. Dosud mohli žádat jen vyhnanci osobně, jejich synové a dcery. Mnozí z nich už nežijí.
Vnoučat vyhnanců je v Česku zhruba stovka, a kdyby každý dostal nejvyšší možné odškodnění, státní kasu by to vyšlo na něco přes 200 milionů korun.
Lesní zákon na poslední chvíli
Výjimkou z vybrané sestavy zákonů ve třetím čtení, zákonů vrácených Senátem jako celek a zákonů vrácených sněmovně s pozměňovacími návrhy je novela lesního zákona, která se projednává ve zrychleném režimu a pouze v prvním čtení.
Kabinet se touto novelou snaží na poslední chvíli splnit slib z koaliční smlouvy, podle níž vláda zajistí nezcizitelnost státních lesů a nebude je privatizovat. Každé budoucí nakládání se státními lesy má podle zákona schválit ministerstvo zemědělství.
Poslancům se podle všeho nepodaří doprojednat novelu zákona o ČNB, která by centrální bance dala zákonné zmocnění určovat limity úvěrů na bydlení. Banka je nyní vydává jako doporučení, které však není vymahatelné. Někteří poslanci se obávají, že by to zájemcům ztížilo přístup k hypotékám a tím k vlastnímu bydlení.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
