Turecko plánuje radikální ústavní změny, pomocí kterých se chce tvrdě vypořádat s účastníky loňského neúspěšného pokusu o vojenský převrat. Ankara usiluje o návrat trestu smrti do tamního právního řádu.

Sáhnout na lidský život jménem státu je ale podle evropských pravidel nepřijatelné. Pokud k něčemu takovému dojde, lídři Evropské unie upozorňují, že zmrazí s Tureckem přístupové rozhovory. To by ale zamávalo s tamní měnou a ohrozilo pozici zahraničních investorů. Velké české společnosti přitom oslabenou tureckou měnu vnímají jako nejvýraznější riziko pro svůj obchod. "Turecká lira podléhá tomu, jak okolní svět vnímá zdejší politické dění. U nestabilní měny je velmi obtížné její zajištění. Když se hodnota měny propadne o desítky procent, žádná pojistka vás nezachrání," řekl Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání společnosti Metrostav.

Uprchlíci, unijní miliardy a trest smrti

Hrozba Evropské unie zastavením přístupových jednání je nejvýraznější diplomatický apel na adresu Turecka za poslední desetiletí.

To, že se Ankara odvrací od evropských hodnot a směřuje k zavedení vlády jednoho muže, vnímá s nelibostí i Evropský parlament. "Důrazně odsuzujeme opakovanou podporu obnovení trestu smrti tureckým prezidentem a řadou dalších politiků. Jednoznačné odmítnutí trestu smrti je základním požadavkem pro členství v EU. Opětovné zavedení trestu smrti by porušilo mezinárodní závazky Turecka, zpochybnilo jeho členství v Radě Evropy a vedlo k okamžitému ukončení přístupových rozhovorů a předvstupní podpory," varovali poslanci ve svém posledním usnesení z července letošního roku.

ANKETA: Jaká rizika jsou spojená s aktivitami vašich firem na tureckém trhu?

Škoda Auto

- Zdeněk Štěpánek, mluvčí

Turecký trh má některá specifika. Očekávání zákazníků se silně odvíjí od ekonomické situace. Významný vliv má vývoj směnného kurzu turecké liry vůči euru. Například v roce 2016 došlo k celkovému poklesu trhu s osobními vozidly a také k oslabení turecké liry vůči euru. Při oslabení měny dochází ke zvýhodnění místních značek ve vztahu k importovaným. Tento efekt se projevuje i v letošním roce, situace se však postupně stabilizuje. Turecko je pro nás důležitým exportním teritoriem, do budoucna chceme rozšířit dealerskou síť.

Osobní auta patří k hlavním položkám českého exportu do Turecka. Škoda Auto v minulém roce do Turecka vyvezla téměř 29 tisíc automobilů. Nejžádanější je vůz Škoda Octavia, počet prodaných kusů loni vzrostl o více než 27 procent.

 

ČEZ

- Petr Gazdík, mluvčí skupiny

Vývoj kurzu v Turecku je obecně tažen inflací, plus byl v poslední době hodně ovlivňován politickými událostmi, které tureckou liru oslabovaly. Oslabování liry probíhalo i na začátku letošního roku, koncem dubna 2017 naopak začala posilovat. Nyní je její kurz k USD přibližně na úrovni prosince loňského roku. Návrat liry na tyto úrovně byl pravděpodobně ovlivněn normalizací politické situace v zemi po referendu o ústavních změnách.

Společnost ČEZ v roce 2008 odkoupila podíl v energetické skupině Akenerji, která je druhým největším soukromým producentem elektrické energie v Turecku s více než 10procentním tržním podílem. Společně v zemi provozují několik elektráren.

 

Metrostav

- Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání skupiny

Stavebnictví má svá specifika a rizika, která je nutno před vstupem na trh poznat a ovládnout. Místní produkty dostanou při některých zakázkách slevu 15 procent, a do některých soutěží zahraniční dodavatelé dokonce vůbec nesmějí. Jste tedy znevýhodnění oproti domácím firmám.

Skupina Metrostav ve spolupráci se svým tureckým partnerem v posledním roce soutěžila o desítky veřejných zakázek na infrastrukturní projekty. Vyhrála tendr na výstavbu depa na istanbulské lince metra a lanové dráhy. Hodnota zakázek byla dohromady 1,3 miliardy korun. V poslední době podala nabídku na letiště u třetího největšího tureckého města Adany, 85 km silnice okolo Ankary a stadion Göztepe v Izmiru.

 

Energo-Pro

- Hana Hikelová, tisková mluvčí skupiny

Turecko je podle kategorizace zemí OECD na škále 0−7 v rizikové kategorii 4, kdy 0 je nejnižší riziková skupina. Blíže ale rizika nemůžeme komentovat. Proces získání zakázky v Turecku má podle našich zkušeností stejná pravidla jako kdekoliv jinde, kde obchodujeme. Musíte splnit podmínky vyhlášeného tendru. Žádné specifické procesy, které by platily pouze pro turecký trh, tam nejsou. Dnes v sektoru energetiky dochází k boomu nových zdrojů, které mají uspokojit rostoucí poptávku po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se potřebám tamní ekonomiky. Turecko totiž hodlá výrazně omezovat svou závislost na dovozu energií ze zahraničí.

Firma Energo-Pro provozuje vodní elektrárny a působí v Turecku jako investor energetických projektů. Od německé firmy E.ON a jejího tureckého partnera koupila rozestavěnou elektrárnu Alpaslan 2, kterou hodlá dostavět. Půjde o největší soukromou vodní nádrž v této zemi. Její celková hodnota je 12 miliard korun.

"Turecko stojí před rovnicí mezi zavedením trestu smrti jakožto právního instrumentu a budoucností ekonomické spolupráce s Evropou," zhodnotil Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, v rozhovoru pro HN.

"Zavedení trestu smrti je v neposlední řadě emocionální záležitost. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce potrestat lidi, kteří se z jeho pohledu dopustili vlastizrady během loňského pokusu o státní převrat a způsobili smrt desítkám lidí. Jsou to lidé, kteří si podle zdejšího režimu nezaslouží žít," vysvětlil počínání tureckého prezidenta Emil Aslan, expert z politologického institutu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Z fondu EU určeného na podporu kandidátům na členství získalo Turecko za posledních sedm let téměř pět miliard eur, je největším příjemcem této podpory. Třetina částky směřovala na budování demokracie a vlády práva. Další tři miliardy eur EU přislíbila Turecku výměnou za to, že uprchlíkům z Blízkého východu zabrání vyplout od jeho břehů směrem do Evropy. Zatím z této částky bylo ale vyplaceno pouze 838 milionů eur, což Erdogan opakovaně kritizuje.

"Jsme to my, kdo živí přes tři miliony uprchlíků v této zemi. Vy jste své sliby nedodrželi," uvedl v jednom ze svých nedávných projevů a pohrozil, že pokud EU nebude v přístupových rozhovorech pokračovat, nechá turecké hranice pro uprchlíky otevřít.

Žádost o vstup stará třicet let

Těžit finanční výhody z blízké spolupráce s Evropou je možné pouze za předpokladu, že bude Turecko dodržovat standardy právního státu, lidských práv a jednat v souladu s mezinárodními závazky. Pohybovat se na hranici těchto pravidel není pro Turky nic nového. O vstup do EU (dříve Evropských společenství) požádala Ankara už před 30 lety. Za tu dobu se unie rozrostla o 16 států. EU vidí jako největší problém Turecka dodržování lidských práv. Kvůli tomu byly přístupové rozhovory v roce 2006 dokonce zastaveny.

Jenomže přistoupit k takovému opatření není ani pro Evropu nic jednoduchého. "Ztratili bychom nejdůležitější diplomatický kanál, jak Turecko ovlivnit a zabránit jeho směřování k autokratickému režimu," vysvětlil Chmelař. Větší diplomatické uzavření Turecka vůči Evropě by mohlo vést k jeho většímu napojení na Rusko a narušení ekonomické provázanosti, která mezi ním a státy unie funguje.

Nemalé obchodní zájmy má v Turecku také Česko. Podle údajů ministerstva zahraničních věcí přesáhl export ČR do Turecka loni hodnotu 53 miliard korun. Ve srovnání s předchozími roky je to téměř desetiprocentní nárůst.

Jak uvádí Vladimír Bärtl, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu, čeští exportéři se nemusí komplikací s přístupovými rozhovory obávat. "Jednání stagnují již řadu let a na obchod EU s Tureckem to nemá až tak podstatný vliv," uvedl. Rozhodující je existence celní unie, díky které se většina průmyslového zboží mezi Tureckem a unií obchoduje bez poplatků, dodal Bärtl. Celní unie však zatím nepokrývá oblasti, jako jsou obchod se zemědělskými výrobky, služby ani podmínky pro veřejné zakázky.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 30 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-65863810-erdogan-chce-trest-smrti-firmy-se-obavaji-propadu-meny