Lidé mohou žádat o tříměsíční placené ošetřovatelské volno, novelu podepsal prezident

Lidé, kteří se musí postarat o své blízké s vážnou nemocí či po těžkém úrazu, získají nárok na placené ošetřovatelské volno. Počítá s tím novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman.

O novou dávku bude možné žádat zhruba od poloviny příštího roku (přesněji od začátku devátého měsíce po vydání ve Sbírce zákonů).

Takzvané dlouhodobé ošetřovné půjde čerpat až 90 dní. Lidé dostanou z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu, tedy stejně jako při klasické pracovní neschopnosti nebo při krátkodobém ošetřovném (to může podle dosavadních pravidel trvat maximálně devět dnů, u samoživitelů až šestnáct).

Dlouhodobé ošetřovné prosadila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Ta chtěla, aby zaměstnavatel musel takového pracovníka uvolnit a držet mu místo.

Proti bylo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO). Stejně jako zástupci firem požadovalo hnutí ANO, aby s každým takovým volnem souhlasil zaměstnavatel.

Poslanci a senátoři nakonec schválili kompromisní návrh, podle něhož bude moci zaměstnavatel odmítnout poskytnutí volna pouze z vážných provozních důvodů.

Toto znění vítá i Svaz průmyslu a dopravy. "Máme jen obavy z toho, jak bude posuzováno vyhodnocení závažných provozních důvodů při případných soudních sporech," říká Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu.

Novou dávku by mohli čerpat lidé, kteří mají nemocenské pojištění (pro zaměstnance povinně hrazené zaměstnavatelem, pro podnikatele dobrovolné). Podmínkou je, že člověk, o něhož by se doma starali, strávil alespoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě nejméně měsíc domácího opatrování.

Jako příklad uvádí ministerstvo třeba cévní mozkové příhody, rakovinu, operaci srdce, transplantaci orgánu nebo závažný úraz.

Senátorce Daniele Filipiové (ODS) vadila podmínka alespoň týdenního pobytu v nemocnici. Podle ní to zbytečně zatíží nemocnice, které už nyní mají problém s nedostatkem personálu. Větší smysl by podle ní dávalo, aby o nároku rozhodovali praktičtí lékaři. To však ministerstvo odmítá - ošetřovatelské volno by pak mohlo být využíváno i v případech, kdy není nezbytně nutné.

Nárok by měli mít nejen příbuzní či manželé, ale také další osoby ve společné domácnosti. Může jít o děti, vnoučata, manžele a manželky, rodiče, prarodiče, sourozence, zetě, snachy, synovce a neteře, ale také druhy a družky nebo registrované partnery. Členové rodiny by se při čerpání dlouhodobého ošetřovného mohli střídat.

Během pobírání této dávky by si ale lidé nesměli vůbec přivydělávat. Pravidla tedy budou přísnější než při pracovní neschopnosti. Cílem je, aby ošetřující člověk měl prostor pro regeneraci.

Na dosavadních pravidlech pro krátkodobé ošetřovné (devět, případně až 16 dnů) se nic nemění.

Hlavním cílem je poskytnout přiměřenou náhradu za ztrátu příjmu, aniž by člověk přišel o práci nebo si musel brát dovolenou, vysvětluje Marksová. Návrh podle ní reaguje i na stárnutí populace. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musí opustit práci, což sníží nejen jejich příjem, ale i budoucí důchod.

"V některých případech se ten, kdo potřebuje péči, uzdraví; v jiných bude potřeba se o něj starat i nadále a rodina se musí rozhodnout, jak tuto péči zajistí. Dlouhodobé ošetřovné poskytne prostor i pro to, aby se rodina mohla na takovou alternativu připravit a například požádat o příspěvek na péči, zajistit vhodnou terénní sociální službu a podobně," upřesňuje Marksová.

"Dnes je situace lidí, kteří o své blízké pečují doma, nejistá. Nemají zaručeno volno v zaměstnání ani finanční prostředky. To je nedůstojné," připomíná.

Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že je to právě kombinace ochrany pracovního místa a náhrady příjmů, která je pro podporu pečujících zásadní.

Ministerstvo financí odmítalo novou dávku hlavně kvůli zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Zástupci zaměstnavatelů - například Hospodářská komora - se pak bojí zneužívání této možnosti, vadí jim také komplikace se sháněním náhradního pracovníka.

"Zaměstnavatelé by se museli vyrovnat se situací, kdy nebude vůbec zřejmé, kdy a na jak dlouho se zaměstnanec vrátí zpět na pracoviště," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

"Prakticky ze dne na den budou muset zajistit náhradu za pečujícího zaměstnance, a to i za situace, kdy je kritický nedostatek uchazečů o práci, přičemž doba, za kterou náhrada bude potřeba, nebude předem určena a může trvat až tři měsíce," upozorňuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

"V případě skutečně dlouhodobých zdravotně komplikovaných případů je pravděpodobné, že zaměstnanec bude dávku čerpat opakovaně, a to i v rámci jednoho roku. Navíc může pobírat od nemocných osob příspěvky na péči, což by v kombinaci s nárokem na ostatní dávky mohlo být velmi výhodnou alternativou k práci," dodává Diro.

Státní rozpočet přijde podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí o více než dvě miliardy korun - částka zahrnuje nejen přímé výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. Stát také bude muset přijmout 60 nových úředníků.

Marksová však argumentuje tím, že domácí péče je pro stát levnější než péče institucionální. Zatímco náklady na novou dávku jsou odhadovány na 350 korun na osobu denně, náklady na lůžko například v léčebně dlouhodobě nemocných nebo domově pro seniory se pohybují kolem 1300 korun.

Podle propočtů ministerstva se tak může ušetřit až 900 milionů korun za rok. Úřad odhaduje, že ročně by si volno vybralo asi 30 tisíc lidí.