Finanční správa bude po průlomových rozsudcích vracet část daně z nabytí nemovitosti

Stát bude stovkám až tisícům firem, podnikatelů či obcí vracet část daně z nabytí nemovitosti. Může jít až o stovky milionů korun.

"Finanční správa bude v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH, ve své správní praxi respektovat rozsudky Nejvyššího správního soudu. Při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně tak bude nově vycházet z předpokladu, že její součástí není DPH," uvedla finanční správa v úterní tiskové zprávě. Přitom ještě minulý měsíc mluvila spolu s ministerstvem financí jinak – ve stylu, že rozsudek Nejvyššího správního soudu neznamená, že se tak má daň vracet i v jiných obdobných případech.

Poplatníci se tak nebudou muset o vrácení části daně soudit, ale podle vyjádření finanční správy by mělo stačit podat dodatečné daňové přiznání, a to nejpozději tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. V případech, kde ještě probíhá odvolání, by měli úředníci vyhovět automaticky.

Vesnice proti státu

Na začátku byl spor obce Střelské Hoštice s finančním úřadem o zhruba tři tisíce korun. Výsledkem dvouletých soudních pří ale jsou dva průlomové rozsudky Nejvyššího správního soudu. Jimi se otevírá možnost, že stát bude vracet stovkám až tisícům firem, podnikatelů a obcí část zaplacené daně z nabytí nemovitosti. Podle hrubých odhadů by mohlo jít o desítky až stovky milionů korun. Přesnější číslo však neví ani finanční správa.

Když Střelské Hoštice prodávaly zasíťované pozemky, strakoničtí daňoví úředníci po obci nesprávně požadovali zaplacení daně z nabytí nemovitosti, která byla vypočtená z kupní ceny včetně DPH. Obec ji chtěla uhradit jen z částky bez DPH.

Podle soudců se jedná o majetkovou daň, a ačkoliv je DPH součástí kupní ceny, není majetkem, protože ji prodávající odvede státu. Takže není možné daň vypočítávat ze sumy včetně DPH. "V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud.

Dohady se týkají období od ledna 2014 do října 2016. Tehdy bylo možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, tedy zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující.

Tak tomu však podle původních záměrů mělo být už od roku 2014 a žádný výběr, kdo daň zaplatí, neměl být možný. Ministerstvo financí to navrhovalo mimo jiné proto, že je to tak běžné i v jiných zemích, a pokud by kupující odmítl zaplatit daň, mohou mu berní úředníci zabavit koupenou nemovitost. Jenže zákon čekající u poslanců na schválení spadl pod stůl v momentě, kdy prezident Miloš Zeman v srpnu 2013 rozpustil sněmovnu. Do podzimních voleb proto novou legislativu mohl poprvé v historii Česka přijímat pouze Senát. A senátoři zákon pod tlakem developerů upravili tak, že do něj dali možnost si vybrat, kdo daň zaplatí − zda kupující, nebo prodávající.

Finanční správa otočila

Berní úředníci po rozsudku Nejvyššího správního soudu hovořili jinak, zejména ministerstvo financí nechtělo část daně vracet jinak než skrze soudní spory. Finanční správa ale nyní vychází plátcům vstříc. "V současné době je pouze zřejmé, že se bude po ukončení daňového řízení vracet daň v daném konkrétním případě, o kterém rozhodoval NSS," odpověděla v srpnu vedoucí tiskového oddělení finanční správy Gabriela Štěpanyová. "Závěry Nejvyššího správního soudu u tohoto případu nelze ihned automaticky vztahovat na všechny obdobné případy a předjímat rozhodování soudů v podobných kauzách," dodala.

Čekání na další rozsudek

Nejvyšší správní soud však za svůj rozsudek schytal kritiku od daňových expertů – tedy nikoliv za verdikt, ale za to, že se v odůvodnění vůbec nezabýval druhou a častější situací, kdy daň v letech 2012 až 2016 platil kupující a také je včetně DPH. A tedy zda i současný systém je správný. "Přijde mi od Nejvyššího správního soudu nezodpovědné, že se nijak nevypořádal s touto situací, přestože v zákoně v té době na rozdíl od minulosti byla," řekla v srpnu daňová poradkyně a bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová s tím, že by bylo diskriminační, kdyby se v případě prodávajícího daň vypočítávala bez DPH a u kupujícího s ní. "Zda se ale rozsudek vztahuje i na daň placenou kupujícím, se nedokážou shodnout ani experti v Komoře daňových poradců."

Opomenutí druhé varianty vyčítá soudcům i finanční správa. "Nejvyšší správní soud se nezabýval situacemi, kdy poplatníkem daně je nabyvatel, což by sice bylo nad rámec projednávané věci, ale ve vztahu ke správní praxi finanční správy je posouzení této otázky zcela nezbytné," řekl Jiří Fojtík, ředitel sekce metodiky a výkonu daní na finanční správě.

Nejvyšší správní soud nyní u druhého verdiktu, který je totožný s prvním, vypracovává odůvodnění. A podle informací HN od několika zdrojů obeznámených se situací by se v něm měli soudci věnovat právě situaci, kdy daň platil kupující. Pokud by i v tomto případě řekli, že se neměla vypočítávat z částky včetně DPH, pak by to mělo výrazný dopad – téměř tři roky by se v Česku špatně vypočítávala daň z nabytí nemovitosti, na níž poplatníci za roky 2014 až 2016 zaplatili 30 miliard korun.