Berní úředníci nejsou hnáni k odpovědnosti za škody, které firmám způsobí

Úředníci finanční správy se příliš nemusí bát trestu, pokud chybují a poškodí podnikatele či firmy přímo zlikvidují. Úřad po zaměstnancích nevymáhá náhrady ani poté, kdy je nucen vyplatit podnikatelům odškodnění. Jen dva lidé byli za poslední dva roky hnáni k zodpovědnosti. Ročně přitom na vedení berní správy přicházejí desítky žádostí o náhradu škody. Nadřízené ministerstvo financí jim většinou nevyhoví, poškození podnikatelé musí podstupovat zdlouhavou cestu přes soudy. Nakonec stát vyplácí desítky až stovky milionů. Očekává se, že s rozmachem zajišťovacích příkazů, jejichž hlavní vlna se teprve dostává k soudům, bude tato suma narůstat.

V předchozích dvou letech byl v souvislosti s výkonem služby jeden pracovník pravomocně odsouzen za trestný čin. Jedna úřednice finančního úřadu musela zaplatit takzvanou regresní úhradu „Evidujeme celkem jedenáct trestních řízení. Z toho bylo zahájeno sedm trestních stíhání a jedno již skončilo pravomocným rozsudkem,“ sdělila Gabriela Štepanyová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství. Úřad takto postupuje na základě zákona o státní službě, kdy jsou zaměstnanci zproštěni výkonu služby. Příslušným zákonem se státní správa řídí od ledna 2015.

Finanční správa má více než 15 tisíc zaměstnanců, pouze jedna pracovnice se během uplynulých dvou let musela podílet na náhradě způsobené škody. To, jestli bude stát po chybujícím berním úředníkovi žádat regresní úhradu, posuzuje příslušná komise ministerstva financí. "Za dobu existence komise v letech 2015 a 2016 byl předán jeden případ k vymožení náhrady," uvedla Štepanyová.

Úředníkům se musí prokázat úmysl

Generální ředitel finanční správy Martin Janeček již dříve chlácholil podřízené, kteří se obávají možné trestní odpovědnosti v souvislosti se zátahy na karuselové podvody a nejistoty ohledně CEP. CEP je zkratka pro taktický postup, kdy – uveďme to srozumitelně na příkladu - lidé z finančního úřadu ze Znojma vedou daňovou kontrolu ve firmě z Chebu a pod kontrolní závěr se podepíše člověk z chebského finančního úřadu. A úředníci v Chebu se bojí, že svým podpisem stvrdí něco, co jen převzali od kolegů z druhého konce republiky. Nejistota panuje celoplošně, ale není čeho se bát, ujišťuje Janeček.

"Postup podle účinných metodických pokynů, služebních předpisů a služebních příkazů vylučuje nebo značně snižuje odpovědnost za trestný čin či regresní úhradu úřední osoby," zdůraznil Janeček v informaci pro všechny finanční úřady, včetně Odvolacího finančního ředitelství, které rozhodnutí berních úředníků z územních pracovišť zpravidla potvrzuje. 

Hnát někoho k trestní odpovědnosti je téměř vyloučené, musel by se mu prokázat úmysl. Úředníci se nemusí zneklidňovat ani tím, že by je zaměstnavatel nutil k náhradě škody, pokud se podíleli na nezákonném rozhodnutí či nesprávně postupovali a stát musel za jejich chyby zaplatit poškozené osobě způsobenou újmu. Museli by se dopustit flagrantního porušení základních povinností, uvádí ve svém přípisu Janeček.

Proč stát své lidi chrání

Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka chápe, že vedení finanční správy a ministerstvo financí se snaží své lidi chránit. "Jinak by se od nich nemohlo očekávat, že půjdou tvrdě po daňových únicích. Řeší i sofistikované, nejednoznačné případy, pro které mnohdy není judikatura. Musí posuzovat nové formy podvodů," říká Šimka.

Ovšem s vědomím, že je nikdo nepožene k odpovědnosti, rozdávají úředníci ve velkém smrtící zajišťovací příkazy a likvidují tak i firmy, které doposud bez škraloupu plnily svou daňovou povinnost. "To se může dít," připouští Šimka. Být na něm, zkoumal by v podstatě totéž, co berní úředníci u firem, jen v opačném gardu.

"Pokud vznikne náhrada škody, kterou má stát uhradit, měla by škodní komise na ministerstvu financí zkoumat, zda ji úředník nezavinil z nedbalosti," vysvětluje. Berní správa bere svou roli tak, že má povinnost vybírat daně, ne páchat morální dobro. Podle soudce Šimky je otázka, jestli je to správná metoda. "Zda by spíš neměli jít po hlavních organizátorech daňových podvodů a být mírnější na ty, kteří se k nim nachomýtli. Zákon ale umožňuje, aby skočili na firmy, kde jsou peníze," poznamenal.

Další článek na toto téma můžete číst v týdeníku Ekonom, který vychází ve čtvrtek.