ESD nařídil přezkum kauzy Intel, podle Roberta Nerudy se jedná o klíčový rozsudek

Když před osmi lety vyměřila Evropská komise společnosti Intel pokutu ve výši 1,06 miliardy eur (asi 27,7 miliardy korun), jednalo se o největší individuální pokutu za porušení soutěžního práva v historii. Známý výrobce procesorů, čipů a dalšího příslušenství pro počítače měl pykat za to, že zneužívá dominantního postavení na trhu.

Společnost, která tehdy ovládala asi 70 procent celosvětového trhu, svým zákazníkům nabízela takzvané věrnostní rabaty, tedy slevy v případě, že budou většinu procesorů, které potřebují, kupovat pouze od ní. Dohodla se na tom se čtyřmi hlavními výrobci počítačů − Dell, Lenovo, HP a NEC. Intel měl svým chováním podle Evropské komise narušit přirozenou konkurenci, čímž poškodil svého jediného velkého konkurenta, společnost AMD. Intel se však od začátku brání tvrzením, že se jednalo pouze o druh množstevní slevy, které jsou na trhu běžné.

Odvolal se proto k evropskému soudu prvního stupně − Tribunálu, aby se případem zabýval. Ten pokutu proti Intelu v roce 2014 potvrdil. Jemu nadřazený Evropský soudní dvůr však nyní zaujal jiný právní pohled a tvrdí, že Tribunál pochybil, protože nezvážil ekonomické dopady celého problému. Evropský soudní dvůr tedy vrátil případ k projednání a společnosti Intel svitla naděje, že se pokutě může vyhnout.

Podle Roberta Nerudy, experta na soutěžní právo z advokátní kanceláře Havel & Partners, se jedná o klíčový rozsudek, na který se napjatě čekalo. Může totiž ovlivnit řadu dalších právních sporů. Společnostem, jež jsou na trhu dominantní, navíc otevírá novou cestu, jak reagovat na chování menších konkurentů, kteří mají podobné soutěžní praktiky dovolené.

HN: Čím společnost Intel proti pokutě argumentovala?

Tvrdila, že věrnostní rabaty nejsou pro dominantní podniky zakázány ve všech případech a je nutné prověřit skutečné ekonomické dopady na trh. Poukazovala na to, že když Evropská komise efekty zkoumala, udělala chybu ve výpočtech.

HN: Když Evropský soudní dvůr vrací případ k posouzení zpátky Tribunálu, znamená to, že se společnost Intel může vyhnout pokutě?

Současná situace neznamená, že pokuta padá. Tribunál nyní bude muset prověřit ekonomické dopady a zjistit, zda jednání Intelu mohlo donutit společnost AMD odejít z trhu. Pokuty se také může zbavit, pokud prokáže, že negativní dopady rabatů převážily výhody vzniklé pro spotřebitele − například mohly vést ke snížení ceny. Stejný princip už v soutěžním právu platí v oblasti zakázaných dohod.

HN: Proč se soudci Tribunálu ekonomickými dopady nezabývali, už když měli případ v roce 2014 na stole?

Když Tribunál rozhodoval, vycházel ze starší judikatury a uvedl, že pro dominantní podniky jsou principiálně zakázány všechny věrnostní rabaty. Skutečnými ekonomickými dopady na hospodářskou soutěž se tedy vůbec nezabýval.

HN: Ovlivnilo nějak prohlášení Tribunálu z roku 2014 fungování trhu?

Firmy ovládající dominantní podíl trhu už od tohoto rozsudku v mnoha případech raději nenabízely slevy za to, že zákazník od nich odebere většinu zboží, jež potřebuje, nebo rabaty podobného typu.

HN: Proč je podle vás rozsudek v případu společnosti Intel přelomový?

Evropský soudní dvůr tímto rozsudkem rozsekl jednu z nejpalčivějších otázek, která hýbala soutěžním právem. Říká, jaká je role ekonomické argumentace. Za zneužití dominantního postavení budou nyní považovány jen ty rabaty, které mají potenciál vytlačit stejně efektivního konkurenta z trhu. Zároveň soud potvrzuje, že pokud použití věrnostního rabatu vede k tomu, že z trhu odejde slabší konkurent, než je dominant, je to žádoucí výsledek soutěže.

HN: Na jaké další případy může mít rozsudek dopad?

Evropská komise v současné době řeší dva podobné případy zneužití dominantního postavení. Šetří výrobce čipů pro mobilní telefony Qualcomm, kvůli velmi podobnému jednání, za které dostal pokutu Intel, a společnost Google, jež dostala pokutu kvůli exkluzivnímu ujednání s výrobci telefonů ohledně operačního systému Android. Rozsudek však musí brát v úvahu nejen Evropská komise, ale i všechny soutěžní úřady v unijních zemích, pokud se zabývají exkluzivitami nebo rabatovými scénáři, tedy také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

HN: Znamená to tedy něco i pro české firmy?

Ano − všechny společnosti v dominantním postavení se teď mohou spolehnout na to, že věrnostní rabaty ani exkluzivita už nejsou vždy zakázány. Rozhodující je jejich pravděpodobný dopad na trh a konkurenci. Mohou je využívat a reagovat tak na chování konkurenčních menších podniků, které mají rabaty dovolené. Je třeba si uvědomit, že řada podniků si svou dominantní pozici vydobyla, protože jsou opravdu nejlepší. Není tedy důvod je znevýhodňovat vůči slabší konkurenci.

HN: Jak bude probíhat posuzování ekonomických dopadů nabízených slev na hospodářskou soutěž v praxi?

Firmy si budou muset udělat vlastní ekonomickou analýzu, jež prokáže, že jejich chování nemůže mít negativní dopad na trh. Ta však musí být vyhotovena poctivě podle pravidel daných judikaturou. Firma ji musí dokázat obhájit před konkurentem a soutěžním úřadem, kteří mohou mít jiný názor.