Novela stavebního zákona nestačí, Šlechtová razí reformu veřejné správy.

Tři měsíce poté, co poslanci schválili novelu stavebního zákona, přichází ministerstvo pro místní rozvoj s myšlenkou na zpracování nového stavebního zákona a navrhuje legislativní změny v celé široké oblasti veřejného stavebního práva.

"Novelou stavebního zákona je možné dosáhnout pouze dílčích změn," píše se v materiálu, který ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová předložila vládě.

"Pokud má dojít k razantnímu zkrácení a zjednodušení přípravy realizace všech druhů staveb, nestačí jen úplně nový stavební zákon. Nutná je zároveň změna kompetenčního zákona a celospolečenský zájem," prohlásila Šlechtová.

Novela stavebního zákona nabude účinnosti v lednu. Investoři od ní ale převratné změny k lepšímu neočekávají. A s výslednou podobou novely není spokojené ani ministerstvo pro místní rozvoj.

"Prostor pro další zrychlení, zjednodušení a zefektivnění stavebního práva v České republice určitě je," říká Tomáš Běhounek, partner advokátní kanceláře Bnt attorneys-at-law.

Ministryně Šlechtová proto představila "základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva". Jedním z klíčových problémů je podle materiálu systémová podjatost.

"V tomto ohledu považuji za zásadní, aby došlo ke skutečnému oddělení státní správy od samosprávy a vytvoření nezávislého stavebního úřadu, tak jak to známe například u finančních úřadů," říká Běhounek.

Úřad ministryně Šlechtové také považuje za problematický velký počet samostatných obcí. Těch je v Česku přes 6250 a většina z nich má méně než 500 obyvatel. Ministerstvo chce prověřit možnost snížení počtu samostatných obcí.

Tento návrh označuje za kontroverzní Michal Ševčík z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners Consulting. Bylo by složité jej prosadit.

Za významný problém označuje ministerstvo dále velký počet dotčených orgánů a roztříštěnost jejich kompetencí. Dotčených orgánů státní správy od obecních a krajských úřadů a ministerstev až po hygienu, hasiče či památkáře je dnes celkem 44. Ministerstvo chce stavebníkům ulehčit život i v tomto směru.

"Bohužel v tezích se neobjevuje nic o lhůtách, v jakých mají být stanoviska vydána, a pokud nejsou vydána včas, tak by mělo platit, že příslušný orgán souhlasí," podotýká Běhounek.

Fakt, že úředníci jsou v papírování pomalí, kritizují i podnikatelé. "Dokud nebude v zákoně lhůta, a to včetně případných sankcí, pro vydání rozhodnutí, naděje na pozitivní změnu bude pořád relativně malá. Přípravy projektů by se v tom případě mohly dále prodlužovat a situaci by to příliš nevyřešilo," říká Radek Polák, mluvčí stavebně-developerské společnosti Trigema.

Pořádnou prověrku by si podle advokáta Běhounka zasloužil zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o EIA), který ale patří do kompetence ministerstva životního prostředí. "Jinak se totiž může snadno stát, že proces EIA bude nakonec složitější než povolování stavby samotné," míní Běhounek.

Ministerstvo pro místní rozvoj si uvědomuje, že příprava nového stavebního zákona a reforma veřejné správy v Česku je běh na dlouhou trať. "Nebude možné jej dokončit během jednoho volebního období," píše se v dokumentu.

Potřeba přijmout i zásadní úpravu mnoha souvisejících zákonů by ale mohla narazit na odpor. "Jedná se o úkol, jehož realizace bude trvat několik let, vyžádá si jistě rozsáhlé finanční náklady a požadavky na personální zajištění," říká Ševčík.

"Právě rozsáhlost celé problematiky může vést k neúspěchu rekodifikačních prací, kdy kontroverznost některých témat může být impulzem pro zamítnutí celého návrhu," dodává.